Cílem podpůrné skupiny by mělo být zmírnění ukrajinského vnitropolitického konfliktu, uvádí ruské ministerstvo. Za jeden z dalších cílů označilo uznání krymské nezávislosti, které ovšem západní státy i řada dalších zemí odmítají jako nepřijatelné.
"Prohlášení ruského ministerstva zahraničí vypadá jako ultimátum," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Takto nastavené podmínky jsou pro Kyjev zcela nepřijatelné, upozornilo.
Řešení v pěti bodech
Moskva pro podpůrnou skupinu stanovila pět základních cílů. Kyjev by měl podle ruských představ především zajistit okamžité splnění dohod z 21. února, které za evropského zprostředkování uzavřela tehdejší ukrajinská opozice s prezidentem Viktorem Janukovyčem, jenž později ze země uprchl. Součástí těchto dohod bylo odevzdání nelegálně držených zbraní, vyklizení budov okupovaných protivládními demonstranty a vyšetření střelby v centru Kyjeva, které padlo za oběť nejméně sto lidí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Druhým cílem by mělo být svolání ústavodárného shromáždění za účasti zástupců ukrajinských oblastí, jehož účastníci by měli připravit "novou federativní ústavu". O jejím přijetí by mělo rozhodnout celoukrajinské referendum.
Nová ústava by podle Moskvy měla zakotvit ruštinu jako druhý státní jazyk. Ruský jazyk byl dosud na Ukrajině ze zákona regionálním, jeho užívání bylo omezeno na místa, kde ruská menšina tvořila více než desetinu obyvatelstva. Ukrajinský parlament sice krátce po převratu tuto zákonnou úpravu zrušil, ale úřadující prezident Oleksandr Turčynov změnu nepodepsal.
Podle ruského návrhu by měla být ruština druhým státním jazykem, zatímco ostatní jazyky užívané na ukrajinském území by si ponechaly status regionální. Ukrajinské regiony by podle ruského návrhu měly volit své zastupitelské a výkonné orgány přímým hlasováním. Měly by mít "široké pravomoci vycházející z kulturních a historických zvláštností každého z nich". Právem ukrajinských oblastí by mělo být i "rozhodování o vnějších meziregionálních vztazích".
Třetím bodem ruského návrhu je vypsání parlamentních voleb. Uspořádány by měly být bezprostředně po schválení ústavy, souběžně s nimi by se měly na Ukrajině konat i komunální volby v ukrajinských oblastech.
Jako čtvrtý bod Rusko navrhuje uznání nezávislosti Krymu, která je podle Moskvy "projevem svobodného vyjádření vůle obyvatel Krymu při referendu z 16. března".
Pátým bodem je pak návrh, aby Rada bezpečnosti schválila zvláštní rezoluci zakotvující neutrální status Ukrajiny. "Ukrajinské státní zřízení, svrchovanost, územní celistvost a neutrální vojensko-politický status Ukrajiny by měly být garantovány Ruskem, Evropskou unií a USA se zakotvením v rezoluci Rady bezpečnosti OSN," uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Ruské ministerstvo zahraničí se v pondělí ohradilo vůči prohlášení poradce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Šimonoviče, který před týdnem řekl, že neexistují důkazy o "rozsáhlém a systematickém" porušování lidských práv ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. Podle Moskvy, která obviňuje novou ukrajinskou vládu z útlaku ruské menšiny, je hodnocení zaujaté a neobjektivní. Ministerstvo také kritizovalo Šimonoviče za to, že vyjádřil obavy nad dodržováním práv krymských Tatarů.