V pořadí 31. summit bude i vzhledem k pandemickým omezením výrazně skromnější a kratší než setkání v minulých letech, kdy došlo na recepci u britské královny v Londýně či přelet stíhaček při křtu nové bruselské centrály NATO. Letos budou mít šéfové třiceti aliančních států na setkání necelé tři hodiny, během nichž se dostanou k omezenému počtu témat.
Většina evropských lídrů doufá, že summit s Bidenem bude definitivní tečkou za čtyřmi lety konfrontačního přístupu jeho předchůdce Donalda Trumpa, který se k alianci stavěl kriticky, plánoval odchod amerických vojáků z Německa a jeho hlavní otázkou pri rozhovorech se spojenci bylo, kdy přidají peníze na obranu. Biden se o alianci vyjadřuje o poznání vlídněji, plány na přeskupování amerických sil v Evropě zavrhl a hodlá ujistit spojence o americkém závazku k jejich obraně.
  |
Na druhou stranu se však očekává, že rovněž neopomene zdůraznit závazek zvýšení obranných výdajů aliančních zemí na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Washington dlouhodobě nese většinu finančních nákladů NATO, z ostatních zemí se letos podle aliančních odhadů nad zmíněnou hranici dostane devítka států, Česko bude osmé od konce s výdaji 1,42 procenta HDP. Lídři by měli ve společném prohlášení opět potvrdit slib zvýšit národní obranné výdaje. Šéf NATO Jens Stoltenberg usiluje i o zvýšení rozpočtu na společné investice, který tvoří řádově desetiny procenta celkových vojenských výdajů spojeneckých zemí. V tomto bodě však mají podle diplomatů státy různé postoje a finální shoda zatím není jistá.
Lídři by měli ve společném prohlášení podpořit návrh strategické koncepce nazvané NATO 2030, která mimo jiné zohledňuje nové hrozby od Ruska, výzvy představované vzestupem Číny či potřebu reagovat na klimatické změny. Podle Stoltenberga je vztah NATO s Ruskem na nejhorší úrovni od konce studené války. Summit by měl potvrdit, že aliance je sice ochotna vést s Moskvou dialog a podporuje odzbrojení, zároveň však hodlá nadále pevně stát za svými partnerskými zeměmi jako Ukrajina či Gruzie a lépe se připravit na hrozby kybernetických či hybridních útoků.
Česko, které bude na summitu zastupovat prezident Miloš Zeman, chce do prohlášení lídrů prosadit zmínku o alianční solidaritě v současné při s Ruskem, u jejíhož zrodu byla kauza Vrbětice. Zeman se na rozdíl od ostatních lídrů rozhodl během summitu zcela vyhnout veškeré komunikaci s novináři a ihned po jednání zamířit domů.
Šéfové spojeneckých zemí se sejdou tři týdny před tím, než by z Afghánistánu měl po 20 letech odejít poslední americký voják. V debatě proto budou řešit i to, jak dále pomáhat Afghánistánu a kam soustředit své operace po odchodu z nestabilní středoasijské země. Podle agentury AP přišlo jen Spojené státy angažmá v Afghánistánu na 2,26 bilionu dolarů (47,4 bilionu korun). Podle statistik americké Brownovy univerzity tam přišlo o život 2442 amerických a 1144 spojeneckých vojáků. Ztráty mezi afghánskými civilisty se odhadují na 47 tisíc mrtvých. V bojích padlo zhruba 69 tisíc afghánských vojáků a asi 47 tisíc povstalců.
