130 let
Klaus Iohannis.

Klaus Iohannis. | foto: Reuters

Rumunsko nově vede prezident německého původu Iohannis. Chce silný národ

Svět
  •   6:10
BUKUREŠŤ - Nový rumunský prezident Klaus Iohannis v neděli složil přísahu v parlamentu a ujal se úřadu. V inauguračním projevu slíbil boj proti korupci, vybudování „silného národa“ a dobré vztahy s USA a Evropskou unií, zejména s Německem. Oznámila to agentura AP.

Etnický Němec a bývalý starosta města Sibiu, pětapadesátiletý Iohannis, byl zvolen prezidentem v listopadových volbách, které on sám označil za triumf demokracie po 25 letech od pádu komunismu.

Ve druhém kole porazil Iohannis favorizovaného sociálnědemokratického premiéra Victora Pontu. V čele státu nahradí Traiana Baseska, který odchází po deseti letech ve funkci.

Oblíbený starosta

Iohannis na sebe upoutal pozornost jako starosta města Sibiu, které je jeho rodištěm. Starostou této někdejší metropole transylvánských Sasů byl poprvé zvolen v roce 2000 a s přehledem vyhrál i troje následující volby.

Iohannis se velkou měrou zasloužil o obnovu a rozvoj města, které se stalo pod jeho vedením jednou z nejatraktivnějších turistických destinací. Společně s Lucemburkem bylo Sibiu (německy Hermannstadt) vyhlášeno evropským hlavním městem kultury pro rok 2007.

Rumunsko vedl 25 let tvrdý diktátor Ceaušescu

„Karpatský génius“ nebo „Dunaj myšlenek“, tak se nechal titulovat muž, který ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceaušescu se sice snažil o samostatné postupy, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě s nevídaným kultem osobnosti.

Rumunsko nakonec jako jediné z bývalých komunistických zemí cestu ke svobodě zaplatilo krví a Ceaušescu byl před 25 lety, 25. prosince 1989, se svou ženou Elenou popraven.

Ceaušeskův pád odstartovaly nepokoje, které vypukly 16. prosince v Temešváru na protest proti plánovanému vystěhování maďarského protestantského kněze Lászlóa Tökése. Akce přerostla v celonárodní protest, který si nakonec vyžádal životy 1104 lidí. Proti obyvatelům zasahovali příslušníci obávané tajné policie Securitate i armády, která se ale nakonec přidala na stranu revoluce.

Diktátor si dlouho neuvědomoval vážnost situace a poté, co se vrátil z návštěvy v Íránu, svolal na 21. prosince na bukurešťské Palácové náměstí masové shromáždění, které mělo odsoudit „vandalství“ v Temešváru. Svůj projev na balkonu ústředního výboru strany ale ani nedokončil.

Následující den kolem poledne s manželkou a několika dalšími lidmi před rozlíceným davem uprchl vrtulníkem. Záhy byli dopadeni a po krátkém procesu je odsoudil vojenský soud za genocidu, podkopávání státní moci a rozvracení národního hospodářství k trestu smrti.

Oba byli 25. prosince 1989 ve městě Targovište zastřeleni. Pohřben byl na hřbitově Ghencea v jižní části Bukurešti. Záběry popravy i rychlý proces vyvolaly ve světě velkou pozornost i rozpaky.

Autoři: Lidovky.cz, ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás