Ředitelé francouzských škol a školek mají již od pondělí jasno. Jejich vzdělávací zařízení se mohou od 11. května podle nařízení vlády otevřít. Situace se však bude lišit v závislosti na komunitě. Například starostka Paříže Anne Hidalgoová již oznámila, že školy se v hlavním městě budou otevírat až od čtvrtka 14. května, v Lille dokonce až 28. května.
Epidemie koronaviru svět nezmění, bude ještě trochu horší, myslí si francouzský spisovatel Houellenecq |
Vedení radnic tak chce poskytnout čas provozovatelům vzdělávacích zařízení, aby mohli zajistit veškeré nutnosti podle hygienického protokolu, který svým rozsahem podle deníku Le Monde značně ředitele škol překvapil. Školy musí zajistit, že si děti budou pravidelně umývat ruce a dodržovat od sebe vzdálenost nejméně jeden metr. Přestávky budou probíhat pod dozorem, zakázané budou všechny kolektivní hry.
Zaměstnanci škol budou muset pravidelně dezinfikovat všechny pedagogické pomůcky, studenti se budou moci pohybovat na chodbách pouze v jasně vytyčených koridorech a přitom stále udržovat metrové rozestupy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve škole
Vláda zároveň doporučila, aby se do škol a školek nevraceli všichni studenti. Podobně se vyjádřila i starostka Paříže, podle které bude možné k 14. květnu do škol „přijmout 15 procent žáků“ a třídy by měly být omezené na maximálně 10 žáků.
„Samotná organizace je komplikovaná, nevíme, kolik dětí se příští týden do škol vrátí,“ uvedla pro Le Monde ředitelka lyonské školy. Radnice prý napsala všem rodičům, ale v chudší čtvrti někteří rodiče nemají telefon, aby mohli předem informovat ředitelku.
„Co pak máme říct rodičům, kteří nám sem přivedou ráno děti? Budou zde desítky rodičů, kteří počítají s návratem do práce a my je napíšeme na seznam na další den?“ ptala se ředitelka školy ve městě Pantin, jejíž radnice doporučila, aby se vrátila maximálně třetina žáků.
Před řediteli škol tak stojí i otázka, jak vůbec může probíhat výuka, když většina studentů nebude ve třídách přítomná. „Co asi budeme s žáky dělat?,“ ptají se podle Le Monde mnozí učitelé. „Vysvětlujeme tak rodičům, že vyučování bude ve ‚speciálním provozu‘, protože ten běžný nejsme schopni zajistit,“ uvedla ředitelka lyonské školy, která si nepřála být jmenována.
Brzké otevírání škol nezaměstnává jen pedagogy, ale je i součástí politického boje. Podle opozice je totiž stále příliš brzy na návrat dětí. „Je to vlastně klasická karikatura macronismu. Školy otevřeme, ale ve skutečnosti to nebude povinné,“ vysmíval se plánu na otevření škol poslanec za stranu Republikáni Eric Ciotti. Sám by přitom navrhoval návrat výuky až na začátku června.
„Buď jsme si jistí, že je školy bezpečné otevřít, nebo si jisti nejsme a neotevřeme je,“ poznamenal europoslanec François-Xavier Bellamy, podle kterého by zdraví dětí mělo být jednoznačnou prioritou.
„Opravdová odvaha politiků tkví v tom, zda vrátit do škol všechny, nebo nikoho. Tohle je takové nerozhodnutí a absolutní dezorganizace,“ dodal poslanec Aurélien Pradié.
Nákaza přišla do Evropy dřív
Francie již zaznamenala přes 170 tisíc nakažených nemocí covid-19 a přes 25 tisíc lidí chorobě podlehlo. Všichni se doposud domnívali, že prvního pacienta s nemocí covid-19 zaznamenali francouzští lékaři 24. ledna letošního roku. Podle primáře nemocnice Avicenne Yvese Cohena je však vše jinak a koronavir se v zemi objevil již prakticky o měsíc dříve.
„Máme případ pozitivního testu na covid-19 z 27. prosince loňského roku,“ uvedl Cohen pro stanici BFMTV. Nemocnice prý zpětně analyzovala 24 pacientů, u nichž lékaři dignostikovali zápal plic a jeden z nich vyšel pozitivně.
„Pacient byl nemocný přibližně 15 dní, nakazil své děti, ale ne ženu,“ popsal pro BFMTV primář Cohen. „Muž byl znepokojený a nechápal, jak by se mohl nakazit, protože v poslední době nikam necestoval,“ dodal Cohen. Je tedy zřejmé, že třiačtyřicetiletý muž není pacientem nula. Není tak stále jasné, kdy se virus do země dostal.
