13. března 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Monstrum střílelo mladé páry v autech. ‚Samův syn‘ terorizoval 377 dní New York

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
David Berkowitz po zatčení v létě 1977. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy David Berkowitz po zatčení v létě 1977. | foto: ČTK/AP
NEW YORK / PRAHA Strach a panika ovládala ulice největšího města Spojených států. V polovině 70. let v New Yorku řádil střelec s přezdívkou ‚Samův syn‘, který napadal zejména v noci mladé páry. Jeho přes rok dlouhé řádění mělo za následek 6 mrtvých a 7 zraněných.

Sérioví vrazi

Server Lidovky.cz vám od ledna každé pondělí ráno přináší nový seriál - příběhy největších sériových vrahů světa. Sériovým vrahem je člověk, který zabije několik lidí v delším časovém období. Vrah, který zabije velké množství lidí najednou - například Nor Anders Behring Breivik, se nazývá masovým vrahem. Všechny příběhy najdete na www.lidovky.cz/vrazi.

Bylo jim dvacet. Znali se týden, když vyrazili na své první rande. Robert Violante a Stacy Moskowitzová si zašli nejdřív do kina, příjemný večer pak pokračoval v parku. „Šli jsme teplou letní nocí, připadali jsme si jako dvě malé děti. A já se zeptal: co kdybychom se šli na chvíli zhoupnout? Když jsme se vraceli parkem, všiml jsem si tam nějakého chlápka. Došli jsme k mému autu a sedli dovnitř,“ vyprávěl Violante v dokumentu Born to Kill?

Stacy Moskowitzová

Stacy Moskowitzová

Pár se začal onoho 31. července 1977 v autě líbat. „Pak si už pamatuji jen několik hlasitých ran. Vybavuji si nářek Stacy. Neviděl jsem ji, protože jsem oslepl. Blesklo mi hlavou, že na nás musel někdo střílet. Říkal jsem si, Bože, je po nás.“

Stacy Moskowitzová zemřela v nemocnici. Robert Violante útok přežil, oslepl však na jedno oko a v druhém má jen limitované vidění. Byl to poslední čin ‚Samova syna‘.

Jody Valentiová.

Jody Valentiová.

Všechno začalo o rok a dva dny dříve. Osmnáctiletá Donna Lauriaová a o rok starší Jody Valentiová seděly v autě po jedné hodině v noci v Bronxu a probíraly, co se dělo pár hodin předtím na diskotéce. V tu chvíli se u dveří zjevil muž a třikrát vystřelil. Donna zemřela na místě. Jody policistům řekla, že střílel zavalitý běloch s kudrnatými vlasy.

Během října a listopadu zaútočil střelec na další dvě dvojice, tentokrát ve čtvrti Queens. Carl Denaro, jehož otec byl detektivem newyorkské policie, utrpěl vážné zranění hlavy, lékaři část lebky museli nahradit kovem. Joanne Lominová zůstala po útoku ochrnutá, další dívka utrpěla zranění krku, jedné oběti se kulka vyhnula. „Ty střelby neměly žádný řád ani důvod,“ popisoval bývalý brooklynský detektiv Ed O’Sullivan. Policie si je proto zpočátku ani nespojovala.

Dvě kulky do hlavy

I další útok, 30, ledna 1977, se odehrál ve čtvrti Queens. „Dostal jsem za úkol vyšetřit vraždu Christine Freundové. Seděla v autě s přítelem,“ popisoval detektiv Joseph Coffey. Christine s přítelem Johnem Dielem byli v kině na filmu Rocky a ve voze přemýšleli, že vyrazí tančit.. Pak se ozvaly výstřely a dvě kulky zamířily do hlavy 26leté dívky. Neměla šanci přežít. Diel utrpěl jen drobné poranění.

Christine Freundová a John Diel.

Christine Freundová a John Diel.

Kriminalisté konečně zjistili, že všechny střelby spojuje stejný typ zbraně - revolver ráže .44. Detektivové říkali, že se kloní k tomu, že spolu útoky souvisí.

8. března devatenáctiletá studentka Virginia Voskerichianová kráčela po ulici jen blok od místa, kde byla zastřelena Freundová. I na ní začal někdo střílet. V zoufalé snaze se bránit vystrčila proti vrahovi ruce s učebnicemi. Kulka však prolétla skrz knihu, zasáhla ji do hlavy a usmrtila.

Zavražděná studentka Virginia Voskerichianová.

Zavražděná studentka Virginia Voskerichianová.

Teď to NYPD věděla jistě. V ulicích řádí sériový vrah, který už má na svědomí během třičtvrtěroku pět útoků s bilancí tři mrtví a čtyři zranění. Mezi lidmi se začala šířit panika. Jeden člověk dokázal terorizoval osm milionů obyvatel.

Valentina Surianiová a Alexander Esau.

Valentina Surianiová a Alexander Esau.

Ráno 9. dubna poslali detektiva Coffeyho do Bronxu. „V autě byli chlapec a dívka. Právě se milovali, když k nim přistoupil a oba je zastřelil,“ popisoval. Alexander Esau a Valentina Surianová byli každý střeleni dvakrát. Před smrtí ani jeden z nich už nedokázal promluvit. Vrah však po sobě zanechal dopis směřovaný policii.

„Jsem monstrum. Jsem Samův syn. Vyhlížím ze střešního okna a pozoruji okolní svět. Připadám si, jako bych do něj nepatřil. Jsem na jiné vlnové délce než ostatní. Naprogramován k zabíjení,“ stálo mimo jiné v dopise.

David Berkowitz jamko dítě.

Samův syn se ve skutečnosti jmenoval David Richard Berkowitz. Bylo mu 23 let a bydlel ve městě Yonkers, které je předměstím New Yorku. Ihned po narození byl dán k adopci, vyrůstal jako samotář v Bronxu. Často se pral, neměl žádné přátele. Ve 14 letech ho zasáhla smrt adoptivní matky, která podlehla rakovině prsu.

Samotář a žhář

Berkowitzovi se přestalo dařit ve škole, vzrůstal v něm pocit odloučení. V osmnácti narukoval, rok strávil v Koreji. Ani po návratu do New Yorku nenašel nikoho, kdo by mu byl blízký. Živil se jako „securiťák“ a taxikář. Na svoji samotu pak našel netradiční recept, začal zakládat požáry. Malé i větší, celkově jich bylo téměř 1500! Tehdy ještě nechtěl zabíjet, jen hledal jakési zapojení do společnosti.

David Berkowitz v armádě.

V roce 1976 se přestěhoval do nejvyššího patra činžovního domu v Yonkers. Krátce předtím ještě napadl nožem dvě ženy a jedna musela vyhledat lékařské ošetření. V okolí jeho domu v Yonkers pak začali umírat psi, hořelo mnoho požárů. Poté si pořídil revolver a v létě začalo jeho vraždění...

Newyorská policie o rok později musela reagovat na paniku obyvatel. 19. dubna 1977 vznikla speciální jednotka Omega, jejíž jediným úkolem bylo chytit sériového vraha ‚Samova syna‘. V Omeze byli detektivové a policisté z celého New Yorku. Každý den bylo v ulicích 300-400 policistů spadajících pod tým Omega.

Žíznivý, hladový, bez času na odpočinek

Berkowitz si toho byl vědom. 30. května zaslal dopis novinám NY Daily News. „Posílám pozdrav z odvodňovacích kanálů New Yorku, které jsou plné psích výkalů, zvratků, vyčichlého vína, moči a krve. Posílám pozdrav ze stok New Yorku, které hltají tyto delikatesy, když je tam nametou metaři. Posílám pozdrav z prasklin v chodnících New Yorku a od mravenců, kteří tyto praskliny obývají a živí se na zaschlé krvi mrtvých. Jsem stále tady. Jako duch toulající se nocí. Žíznivý, hladový, bez času na odpočinek. jen abych potěšil Sama.“

Noviny dopis otiskly a lidé dál žili ve strachu, noční kluby, diskotéky a bary přicházely o zákazníky, některé dívky si radši nechávaly ostříhat dlouhé vlasy.

26. června zaútočil Samův syn znovu. Mladá dvojice se bavila ve tři ráno v autě před diskotékou v Queensu, předmětem hovoru byl i řádící sériový vrah, Pak se ozvaly tři rány. Dívka i chlapec přes vážná zranění přežili.

Robert Violante.

Robert Violante.

V poslední červencový den pak Berkowitz našel své poslední oběti - Violanteho a Moskowitzovou. Když Violante odcházel z domova, řekla mu matka, ať si dává pozor. „Já jsem jí odpověděl, ať si nedělá starosti, že je to blondýna.“ Dosud totiž Sam útočil jen na dlouhovlasé brunety.

O několik hodin později poznal, že vrah se tohoto pravidla už nedrží. „Střela mi vnikla do oka a proletěla do druhého. Přišel jsem o levé oko, levá strana byla úplně zničená. Poškozeno bylo i pravé.“ Violante věděl, že vedle dveří jeho auta je lampa. Oslepený vylezl, chytil se jí a začal troubit a křičel pomoc.

Violante ukazuje, kudy mu vnikla kulka do hlavy.

Violante ukazuje, kudy mu vnikla kulka do hlavy.

Oba odvezli do nemocnice, Moskowitzová marně bojovala o život 36 hodin. „Cítil jsem se strašně. Bylo to jen první rande, ale poznal jsem, že to byla moc milá dívka.“

Pokuta za parkování

Vrah udeřil poprvé v Brooklynu a případ dostal na starost detektiv O’Sullivan. „Cítili jsme, že ho brzy dostaneme. Říkali jsme si mezi sebou, že tentokrát šlápl vedle.“ Policisté měli štěstí. Našlo se několik svědků, což při dřívějších střelbách ne. Jeden ze svědků popsal, že nějaký mladý muž dostal poblíž místa činu pokutu za parkování a hodně ho to rozrušilo.

Stacy Moskowitzová v nemocnici.

Stacy Moskowitzová v nemocnici.

Vyšetřovatelé to prověřili a zjistili, že je auta psáno na Davida Berkowitze. Byl to však jen jeden z tisíce tipů. Několik dní ho považovali za dalšího svědka. Jenže pak na policii přišel jeden ze sousedů z Yonkers a řekl, že mu Berkowitz postřelil psa. Detektivové si lístek za pokutu spojili s člověkem, který střílí na zvířata.

10. srpna 1977 byl horký letní den. Do Yonkers zamířilo mnoho policejních vozů. Detektivové prohledali Berkowitzovo auto a našli pušku, náboje, mapu s vyznačenými místy činu a dopis. Policie se rozhodla počkat, až Berkowitz vyjde z domu. Když se tak stalo, nechali ho nastoupit do auta a pak ho obklíčili.

Revolver, s kterým vraždil Samův syn.
Policejní snímek Berkowitze.

Detektiv John Falotico s namířenou pistolí muži v autě řekl, ať dá ruce na palubní desku a nehýbe se. Berkowitz se na policistu otočil, usmál se a povídá: „Dostali jste mě“. Falotico se zeptal, koho že to dostali. „Samova syna,“ zněla odpověď.

Pes posedlý démonem

V den jeho dopadení se v mnoha newyorských barech slavilo, barmani nalévali zdarma. Berkowitz kriminalistům tvrdil, že ho instruoval ďábel, zprávy mu předával pomocí psa jeho souseda Sama Carra. Toho souseda, který přišel Berkowitze udat za to, že mu psa postřelil. Samův syn si říkal právě kvůli Carrovi. Jeho labrador Harvey byl prý posedlý starodávným démonem. Proto prý vraždil.

Dopaden. Titulek NY Post.

Berkowitz byl lékaři uznán příčetným. Během rozsudku se pokusil vyskočit ze sedmého patra soudní budovy a křičel, že bude zabíjet znovu. Od soudu dostal šest doživotních trestů, ale protože se přiznal a spolupracoval, může být podmínečně propuštěn. V roce 1979 Berkowitz řekl, že si příběh s posednutým psem vymyslel. Vraždil kvůli sexuálnímu vzrušení.

Ve vězení se stal křesťanem a několikrát se za své činy omluvil. Krátce před svou smrtí mu napsala dopis, v kterém mu odpustila, i matka Stacy Moskowitzová Neysa. Loni byla 63letému Berkowitzovi popatnácté zamítnuta žádost o podmínečné propuštění.

David Berkowitz v roce 2009.

Další případy


Kathryn Brightová, pátá obět BTK.
Caroline Clarkeová snila o cestě do Austrálie už od 10 let.
  • 2Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.