Liberecká univerzita odhalila falešné nanoroušky z Asie. Jeden z výrobců podle něj použil například nefunkční přízi |
Prodávají se jako nanoroušky, ale neobsahují podstatnou složku: nanovlákennou textilii. Technická univerzita v Liberci zkoumala celkem šest výrobků, jež prodejci označují za nanoroušky. Polovina zcela propadla.
„Ve třech ze šesti roušek nebyla žádná nanovlákenná textilie ani jakékoliv jiné nanoobjekty, které by technologicky zvyšovaly filtrační funkčnost roušek,“ uvedl výzkumník Pavel Kejzlar z liberecké techniky. Jeden z výrobců podle něj například vyrobil z příze, kterou označil za nanomateriál, tkaninu, kde se vlákna vzájemně kříží. Vytvořil tím membránu, která je pro filtraci velmi malých objektů, jako jsou bakterie či dokonce viry, naprosto nevhodná.
Nanotechnologové vědí své
„V místech, kde dochází ke křížení osnovy a útku, jsme zaznamenali průduchy o velikosti až 30 mikrometrů. To je v přepočtu 30 tisíc nanometrů. Když uvážíme, že koronaviry SARS-CoV-2 mají velikost 80 až 150 nanometrů, umožňují jim takovéto póry v mikrovlákenné textilii bezproblémový průnik rouškou,“ vysvětlil Kejzlar.
Mezi výrobky, které testy usvědčily z toho, že nejsou „nano“, se nacházejí roušky značky TNG (dodavatel REMOSKA), Vinatex Fabric Mask (dodavatel EUROVINA Travel) a Smart Shield Pro Mask YDHG RespiLabTM (distributor Umbrellaline 2010).
Nanotechnologové uvádějí, že klasické konvenční roušky chrání před virovou nákazou zpravidla jen okolní osoby od případně nakaženého uživatele roušky. Pokud je naproti tomu nanovlákenná rouška na obličeji dobře utěsněna, může před průnikem virů chránit obousměrně, tvrdí.
Podle Asociace nanotechnologického materiálu ČR ale nemá zákazník absolutně šanci odhalit, že si nekupuje nanoroušku, ale obyčejnou ústenku. „Nanovlákno je doslova slabounká pavučinka, kterou odhalí jenom elektronové mikroskopy. To je stroj za miliony korun,“ řekl serveru Lidovky.cz Pavel Malúš, mluvčí asociace.
Spotřebitelé se podle Malúše nemohou rozhodovat ani podle ceny. Falešná nanorouška může být dokonce i dražší. „Paradoxní je, že i když se nejedná o zdravotnické prostředky, tak je možné je zakoupit i v lékárnách. Byl jsem v lékárně Magistra na Karlově náměstí v Praze a tam prodávají výrobek značky Vinatex. To je jedna ze tří roušek, která v testu univerzity propadla. Jdete do lékárny, kde čekáte, že vám lékárník neprodá něco, co je podvod. Tím, že jsou to vzdělaní lidé, tak prostě nepochybujete,“ dodal.
Nanoroušky zažívají boom, výrobci jsou pod tlakem a nestíhají. Na účinné ústenky se čeká i déle než týden |
Drtivé většině výrobců se totiž nevyplatí zdravotnická certifikace. Pouze Nano Medical, což je dceřiná společnost Trioly, a zlínská firma Spur mají tuto certifikaci. Registrace ale není povinná a nevztahuje se na ni zákon.
„Nanorouškou tak můžete nazývat cokoliv a kdykoliv, dokud vás někdo neklepne přes prsty,“ vysvětlil Malúš, podle kterého se mohou spotřebitelé spolehnout na všechny výrobce, které sdružuje nanotechnologická asociace.
V Česku se přitom už od jarní, první vlny koronaviru diskutuje o tom, co vlastně je a co není „nano“. Důkazem je i spor mezi českým výrobcem Spur a dovozcem roušek TNG, firmou REMOSKA. Ten nakonec skončil omluvou a závazkem, že REMOSKA nebude dál používat u roušek označení „nano“.
„Bude jich víc“
Jde tak hlavně o velký byznys, zejména nyní, kdy Česko prožívá dílčí lockdown a počty nakažených mezi nejohroženějšími skupinami rostou. A s nimi i hlad zákazníků po ochranných pomůckách.
Nanoroušky se staly hitem, věří jim i Prymula. Před covidem chrání obousměrně |
I proto Technická univerzita v Liberci v rámci objektivity použila slepý test. Vědci, kteří test prováděli, neznali výrobce, zemi původu ani další údaje. Vzorky označené A až F testovaly souběžně dvě laboratoře. „Byl to náhodný výběr mezi třemi tuzemskými a třemi zahraničními výrobky. Univerzita odhalila pouze tři, což znamená, že jich bude ve skutečnosti daleko více,“ dodal Malúš.
