Právě před nimi, nejprve před kontrolní radou advokátní komory, musí Petr Kočí obhájit svoji žádost z procesu s extremistkou Lucií Šlégrovou. Na přání klientky v něm napadl posudek experta Michala Mazla mimo jiné s odkazem na jeho údajný židovský původ.
„Znalec je židovského původu, což zakládá jeho zvláštní poměr k obžalované i k věci,“ stojí ve stížnosti, o jejímž osudu má teprve v tomto týdnu rozhodnout mostecký okresní soud.
K PŘÍPADU: |
„Jako osoba židovského původu znalec vnímá citlivě otázku šoa (holokaustu) a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na náznaky v tomto směru. Je pochopitelné, že spatřuje antisemitské reference na „vyvolený národ“, tzn. Židy, tam, kde obžalovaná hovoří prostě o současném establishmentu, o vládě v širším slova smyslu,“ pokračuje námitka.
Je to na žalobu
Kvůli její formulaci už včera advokáta Kočího pohnal někdejší dlouholetý předseda advokátní komory Karel Čermák ke zpovědi před kárné orgány. „Podle mého mínění je to tak hrubé porušení advokátského kodexu, že by měla následovat kárná žaloba,“ tvrdí Čermák.
A dodává, že je přesvědčený, že v praxi to tak dopadne. Tomu nasvědčuje i reakce Jana Mikše, šéfa kontrolní rady, která se bude Čermákovým podnětem zabývat jako první. „Advokát má respektovat lidskou důstojnost a čest. Pokud je to skutečně tak, jak říkáte, považuji to za zcela neetické chování. Dá se proto očekávat, že bude následovat návrh na kárnou žalobu,“ připouští Mikš.
Ročně prý jeho lidé vyřídí zhruba 160 takových podnětů. Z toho zhruba každý desátý se týká právě projevů, které napadají důstojnost soudce či protistrany. „Případů, kdy je nějaký advokát zvlčilý a používá takové výrazivo, přibývá,“ tvrdí Mikš.
Kočí pochybení odmítá
Sám Kočí však odmítá, že by se jakkoli provinil vůči povinnostem advokáta. „Není rasismem poukázat, že osoba s určitými osobními historickými zkušenostmi nemůže být nestranným posuzovatelem otázky, jež se dané minority bytostně dotýká, tak jako například při norimberských poválečných procesech nevystupovaly jako soudci či veřejní žalobci bývalé oběti rasové perzekuce třetí říše,“ tvrdí.
Případ Šlégrové prý vzal kvůli tomu, že „představuje velmi hrubý útok na svobodu projevu, proti kterému je třeba se bránit“.
Kvůli sporu se rozjela vášnivá diskuse i na specializovaných právních webech. Na blogu Jiné právo se Kočího zastal třeba i poradce prezidenta Pavel Hasenkopf. „Kdo přišel o rodinu v koncentračním táboře, nemá jako znalec hodnotit verbální nacistické trestné činy,“ soudí Hasenkopf.
Doživotně ho vyškrtnout
Stejně tak však Kočího jednání vyvolalo i negativní emoce. Například šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský vzkázal, že by advokáta za to „doživotně vyškrtl ze seznamu advokátů“.
I to Kočímu skutečně hrozí, pokud kontrolní rada podá návrh na kárnou žalobu. Přitížit by mu v řízení mohla i skutečnost, že většinu materiálů z jeho kauz zveřejňuje právní aktivista Tomáš Pecina, který na webu navíc o nich hovoří jako o kauzách „svých klientů“.
Pokud by Pecina s Kočím skutečně takto spolupracoval, vystavil by se i riziku obcházení etických pravidel. Kodex advokacie totiž mimo jiné říká, že „advokát se nesmí podílet na činnosti osob , které poskytují právní služby, ačkoliv k tomu nejsou oprávněny, ani takovou činnost podporovat.
