Soud vzal bývalou sestru z rumburské nemocnice obviněnou z vraždy pacientky do vazby. Vyhověl tak návrhu policie. Ženě hrozí až 18 let vězení. Dnešní Mladá fronta Dnes s odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj uvedla, že sestra z Lužické nemocnice prováděla eutanazii, ze soucitu dávala vážně nemocným pacientům větší dávky léků a tak jim pomohla zemřít. Nemocnice už dala ženě výpověď.
„Na základě těch šetření jsme zjistili, že pracovnice podala pacientce lék v rozporu s nařízením lékaře. Heparin v tomto případě nefiguroval. Nelze ani zatím říct, zda se jednalo o nedbalost, euthanasii či úmysl,“ řekl na tiskové konferenci nemocnice předseda představenstva Darek Šváb.
Pacientka trpěla onkologickým onemocněním a nacházela se ve vážném zdravotním stavu. Podezření na další podobné případy, kdy sestra mohla pomoc pacientovi umřít, nemocnice nepotvrdila.
Draselný roztok?
Podle externího lékaře Petra Vondráčka, který sloužil v době úmrtí pacientky, mohl smrt způsobit draselný roztok. „U pacientky šlo o srdeční arytmii, kterou nikdy neměla,“ řekl lékař. „Draselné roztoky se používají k zastavení srdce. Smrt na předávkování draslíkem se velmi těžce vyšetří, protože se draslík po smrti v těle zvyšuje,“ dodal Vondráček na improvizované tiskovce. Lékař se také ohradil proti postupu vedení nemocnice, které podle něj zpozdilo nahlášení podezřelé smrti policii.
"Krajští kriminalisté na základě trestního oznámení vyšetřují případ úmrtí pacientky v Lužické nemocnici v Rumburku. V této souvislosti zadrželi padesátiletou ženu, která ve zdejší nemocnici pracovala. Policejní komisař jí sdělil obvinění z trestného činu vraždy," uvedla policie na svém webu.
Hyšplerová také řekla, že žena byla obviněna z vraždy "podle prvního odstavce" trestního zákoníku. "Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let," stojí v paragrafu. Policie uvedla, že nemocnice s ní při vyšetřování případu "plně spolupracuje".
Jen tři státy dosud legalizovaly možnost eutanazieEutanazii zakazuje mezinárodní Úmluva o lidských právech a biomedicíně. V některých dalších státech platí tzv. asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. V ČR se eutanazie trestá jako vražda podle paragrafu 140 trestního zákoníku, asistovaná sebevražda je trestná pro asistujícího jako účast na sebevraždě podle paragrafu 144, a to i ve stadiu pokusu. Sebevražda sama o sobě trestná není. Země, v nichž je povolena eutanazie: BELGIE - Zákon o eutanazii platí od 23. září 2002, parlament navíc letos přijal zákon umožňující eutanazii u nezletilých. LUCEMBURSKO - Parlament schválil eutanazii v únoru 2008, ale v prosinci 2008 zákon odmítl podepsat velkovévoda. Parlament pak zákon schválil podruhé v březnu 2009, zákon o eutanazii platí od dubna 2009. NIZOZEMSKO - Umožněna zákonem, který vstoupil v platnost 1. dubna 2002. V zemi je povolena i dobrovolná smrt i pro nezletilé. Země, v nichž je povolena asistovaná sebevražda (řazeno abecedně): KANADA - Letos v červnu 2014 schválil zákon o asistované sebevraždě parlament kanadské provincie Quebec, zákon má platit od roku 2015. KOLUMBIE - Zákon platí od roku 1997, v květnu 2010 ústavní soud rozhodl, že nikdo nemůže být trestně stíhán za to, že ukončil život nevyléčitelně nemocného pacienta, který k tomu dal jasný souhlas. NĚMECKO - Zákony připouštějí takzvanou pasivní eutanazii, tedy zastavení péče zaměřené na umělé prodloužení života. ŠVÝCARSKO - Švýcarský model umožňuje asistovanou sebevraždu za jistých podmínek již od roku 1942. USA - Na federální úrovni nelegální, zákonem je ale asistovaná sebevražda povolena ve státech Oregon, Washington, Vermont a Nové Mexiko. Fakticky je možná i v Montaně, kde sice právo asistovanou sebevraždu formálně nepovoluje, ale tamější nejvyšší soud zakázal postih lékařů, kteří se jí za splnění příslušných podmínek zúčastní. |
