Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, schválila v úterý Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze se dvěma změnami. Opoziční návrhy na úpravy předlohy zamítla.
Stát chce ošetřovné pro rodiče dětí do 13 let včetně OSVČ. Hradit se má, dokud budou školy zavřené |
Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky mírnější. Stát ale podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.
Ošetřovné se bude po sněmovních úpravách vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.
Návrh zákona by měl patrně ve středu projednat Senát. Následně ho ještě bude muset podepsat prezident Miloš Zeman.
EET se pozastaví
Elektronická evidence tržeb se pozastaví na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nebude muset evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat. Vládní návrh v úterý ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Zákon musí ještě schválit Senát.
Ministerstvo financí chce po dobu nouze a na následující tři měsíce pozastavit EET |
Sněmovna předlohu přijala v podobě, v jaké ji předložila vláda. Poslanci neschválili ani jeden pozměňovací návrh. Pro zákon hlasovalo 96 z 98 přítomných poslanců.
Vláda uvádí, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.
Půl roku bez odvodů
Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné zřejmě nebudou muset hradit půl roku odvody na zdravotní pojištění. Odvody od března do srpna jim budou do výše minimální zálohy zcela odpuštěny. Předpokládá to vládní novela, kterou rovněž zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
Základní minimální měsíční záloha činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů při současné koronavirové epidemii.
Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci živnostníci podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že osoby samostatně výdělečně činné, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu. „Předejdou tak tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného podle přehledu o příjmech a výdajích,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvýšení schodku na 200 miliard
Schválený schodek letošního rozpočtu se zvýší z původních 40 miliard na 200 miliard korun. Dnes o tom ve stavu legislativní nouze rozhodla Sněmovna. Příjmy rozpočtu tak proti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Schodek chce vláda pokrýt hlavně vydáním státních dluhopisů. Kabinet uvádí, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly rozšíření nemoci COVID-19. Tato nemoc s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Zároveň bude muset stát vydat z rozpočtu víc peněz na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.
Celkové příjmy rozpočtu by měly letos činit nově 1,488 bilionu korun a výdaje 1,688 bilionu korun.
Poslanci schválili změnu státního rozpočtu v předložené podobě. Neprošel žádný pozměňovací návrh. Sněmovna však na návrh svého rozpočtového výboru přijala doprovodné usnesení. V něm vyzvala vládu, aby vytvořila rychlý program pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných.
„Výhodou České republiky je, že naše ekonomika, její veřejné rozpočty, ale i měnová politika se nachází v kondici, díky níž tuto situaci ustojíme. Jen velmi málo světových ekonomik má tak příznivé podmínky pro to vše zvládnout,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Schillerová plánuje navýšit schodek rozpočtu na 200 miliard. Chce ušetřit na slevách na jízdné |
Hlavní změnou u výdajů je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 miliardy korun na operativní využití k řešení dopadů šíření koronaviru. Původně činila rezerva 4,9 miliardy korun. Ministryně řekla, že stát už ji vyčerpal na nákupy ochranných pomůcek pro boj s epidemií koronaviru.
Dále novela zvyšuje dávky na nemocenské pojištění o deset miliard korun výdaje na obsluhu státního dluhu o pět miliard korun z původních 43,8 miliardy korun. U příjmů ministerstvo financí počítá s poklesem daňových příjmů o 55,7 miliardy korun kvůli omezení výkonu ekonomiky. Na straně výdajů chce vláda vzít ministerstvu obrany 2,9 miliardy na vojenské nákupy. Na slevách na jízdném chce ušetřit 1,5 miliardy korun.
Posun maturit
Přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční nejdříve 14 dnů po otevření škol, které jsou uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Mají být do konce školního roku. Změny termínů přináší vládní návrh zákona, který v úterý schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Předlohu nyní ve zrychleném režimu projedná Senát.
Maturity se podle předlohy mají uskutečnit do konce června. Pokud by se školy otevřely po 1. červnu, maturity by měl nahradit průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy. Sněmovna to schválila, i když část poslanců požadovala raději prodloužit termín pro uskutečnění maturit.
Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Ty měly podle vlády vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovní školský výbor ale po kritice některých ředitelů středních škol prosadil, aby testy vyhodnocoval Cermat a učitelé tak měli čas uzavřít nižší ročníky. Ředitelé škol budou moci dát maturantům týdenní studijní volno před závěrečnou zkouškou, povinné to ale mít nebudou.
Přijímací zkoušky by se měly uskutečnit pouze v jednom termínu místo standardních dvou, což vadilo hlavně Pirátům. Neprosadili ale ani doprovodné usnesení, aby ministerstvo školství připravilo změnu. Kritici se obávají, že děti budou posuzovány na základě výsledku jediného testu, což jim v případě špatného výsledku zkomplikuje přijetí na vybranou školu. Jednotná přijímací zkouška počítá s testy z češtiny a matematiky, zákon počítá i s náhradním termínem pro její absolvování.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. Přesný termín maturit chce ministr vyhlásit až po otevření škol. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, školy by mu dle návrhu měly umožnit komisionální přezkoušení, aby mohl maturitní vysvědčení získat také. V nouzovém případě, pokud by se školy otevřely až po polovině června, by podle Plagy mohly být přijímací zkoušky i v prvním týdnu v červenci.
Spor o přerušení schůze
Část sněmovní opozice rozhořčil návrh předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), aby nynější schůze Sněmovny svolaná ve stavu legislativní nouze neskončila, ale byla jen přerušena. Opoziční předáci poukazovali na to, že na ničem takovém se členové vedení dolní komory nedohodli. Vondráček soudí, že se jednalo o nepochopení návrhu, načež jej stáhl.
O jeho iniciativě tak už poslanci nehlasovali. Schůze, na které zrychleně schvalovali šestici vládních předloh, skončila.
„Tohle součástí dohody nebylo,“ komentoval Vondráčkův návrh předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura a vyzýval provládní strany k tomu, aby „z toho nedělali blázinec“. Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek navíc poukazoval na to, že poslanci vyčerpali všechny body schváleného programu schůze. „Nezbývá nic jiného než ji ukončit, protože schůze nemá obsah,“ argumentoval.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že Vondráčkův návrh nedává sebemenší logiku, když není zřejmé, jakým bodem by schůze pokračovala. Poukazoval na nynější vstřícnost opozice a na to, že dohody mezi koalicí a opozicí platily. „Proč nám na závěr chystáte takové překvapení?,“ tázal se Kalousek. Varoval, že opozice by koalici ohledně dodržování dohod už také nemusela napříště věřit.
Vondráček řekl, že jeho návrh nevzešel z dohody poslaneckých klubů. Poukazoval na to, že ve Sněmovně je ještě novela o České národní bance, kterou chce vláda také projednat zrychleně, on sám to ale dolní komoře nenavrhl. „O zákonu budeme rozhodovat, budeme hlasovat o procesním návrhu,“ podotkl Vondráček.
