Horský klub lákal na severskou romantiku na vrcholcích Krušných hor, kde se měla prohánět psí spřežení v čele s aljašskými malamuty a sibiřskými huskyi. Letos museli však organizátoři zimní pohár na Lesné zrušit. Není sníh. Nejen v Krušných horách. Šumavská Kvilda hlásí kvůli jeho nedostatku nejslabší sezonu, jakou tam pamatují. Zklamaní by neměli být jen milovníci zimních sportů, ale všichni. Česko potřebuje bílou pokrývku, nebo aspoň déšť, aby se doplnily mizející zásoby spodních vod.
I když předpověď říká, že by mohly z nebe sněhové vločky spadnout, počasí bude i nadále podobné tomu, jaké panovalo doteď. „V příštích třech týdnech bude nadále spíše teplejší počasí s nižšími úhrny srážek. Tuhá zima nepřijde, ale během února a března může přijít studené období s výraznějšími srážkami,“ řekl LN meteorolog František Šopko z Českého hydrometeorologického ústavu, samozřejmě s dodatkem, že spolehlivější předpověď lze poskytnout maximálně na sedm až deset dnů.
Buď jak buď, leden s několikaletým obdobím sucha v Česku už nezamává. Všichni tak upírají zraky na další týdny a měsíce. Pokud nenastane zlom, nebude podle hydrologů Petra Šercla a Martina Pechy problém jen s podzemními vodami, ale i s povrchovou vodou v nádržích.
Řada teplých zim
„Z pohledu normálu se letošní zima vymyká, zvláště pokud bychom vzali v úvahu normály let 1931 až 1960 nebo 1961 až 1990. Na druhou stranu za posledních třicet let jsme mnoho na sníh bohatých zim neměli,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka, který působí na Mendelově univerzitě v Brně a na Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. To, že bylo a nadále je relativně teplo, znamená, že voda se z krajiny odpařuje, odtéká a nevsakuje se do půdy. Portál Intersucho.cz, na kterém spolupracuje i Trnka, hlásí, že je méně vláhy než obvykle v povrchové vrstvě půdy od Vysočiny směrem na západ. Sucho je nyní na téměř 42 procentech území republiky, loni touto dobou to bylo 34,5 procenta.
  |
Na tom, že teplejší počasí v lednu není až tak neobvyklé, se shodne i meteorolog Šopko. On i Trnka ale dodávají, že co už neobvyklé je, je teplo po většinu zimního období. Navíc ve více než jednom roce. „Máme už řadu teplých zim po sobě. Stále se opakují obdobné meteorologické situace, přičemž do značné míry chybí západní až severozápadní proudění přinášející do střední Evropy vlhký oceánský vzduch, kdy sněží zejména na horách, ale občas i v nížinách, jak tomu bývalo v minulosti,“ vysvětluje Šopko. A přidává statistiku z loňského roku, kdy celých 11 měsíců bylo teplejších, než je dlouhodobý průměr jednotlivých měsíců.
Předpověď hlásí noční mrazy, příští týden bude nejsušší, poté přibude srážek |
Jen v květnu bylo oproti průměru chladněji. A i když jedna vlaštovka jaro nedělá, byl to právě chladný a vlhký květen, který dopomohl loňskému roku, aby nebyl z hlediska sucha tak strašný jako ten předchozí.
Jiná čísla dávají naději. „Dva nejsušší roky, tedy 2015 a 2018, byly, pokud jde o lednové a únorové hodnoty a nasycení půdy, lepší než ten letošní. Naopak roky, kdy dopady sucha tak výrazné nebyly, například 2016 a 2019, měly hodnoty nasycení podobné jako letos. Bohužel se z toho ale nedá vyvodit nic víc než to, že na poplach je příliš brzy, ale že dlouhodobé sucho posledních let možná ještě neskončilo,“ míní Trnka.
Ještě není pozdě
Hlavu zatím nevěší ani jeho kolega z univerzity i ústavu Zdeněk Žalud, který se zabývá zemědělskými plodinami. „Určitě se nedá mluvit o alarmující situaci, i když pokud se podíváte na mapy Intersucho.cz, tak zvláště v jižních Čechách se mnou asi nebudou souhlasit a situaci sledují s velkými obavami,“ říká. Na sníh podle něj však stále ještě není pozdě, a pokud přijde, situace se zlepší i tam.
Ideální by byly dlouhodobé vytrvalé deště na jaře. I tady ovšem platí podmínka: aby správně zafungovaly, nesmí před nimi přijít holomrazy, které v půdě vytvoří zamrzlou, a tím pádem nepropustnou vrstvu. Voda se pak nevsákne a odteče pryč.
Příští týden bude na horách i plus osm stupňů Celsia, nejchladněji bude na přelomu ledna a února |
Nasycení půdy, nejlépe ze sněhové pokrývky, je podle Žaluda zásadním předpokladem úspěšného startu růstu a vývoje vegetace na jaře. Rostliny sníh potřebují také, aby přežily, až přijde mráz.
Pokud bude trvat současné počasí, postiženy mohou být ozimé plodiny, především pak rychle se vyvíjející rané odrůdy ozimé pšenice, případně ozimé řepky. Z jarních plodin, pro které platí, že mají výrazně slabší kořenový systém, by mohl být ohrožený jarní ječmen nebo mák. „Ale scénářů, jak se bude vyvíjet zima a začátek jara, je spousta a je zatím zbytečné spekulovat,“ dodává Žalud.
Srážky by se hodily především na místech, která jejich nedostatkem trpí dlouhodobě. Deficit se tam totiž čím dál víc prohlubuje. Týká se to Královéhradecka, Liberecka, jižní Moravy, oblasti Poohří a Polabí. „Pokud v zimě v těchto místech nasněží, voda vinou nástupu vyšších teplot odteče a srážek v podobě deště je následně minimálně. V průběhu zimy leží sníh v nižších polohách minimálně,“ vysvětluje Martina Součková z Českého hydrometeorologického ústavu.
V roce 2017 a 2018 byly slabé i průtoky řek. Nejmenší byly v povodí Dyje, kde se stav mírně zlepšil loni. Obecně lze říct, že suchem trpí dlouhodobě nejen povodí Dyje, ale i Odry a Olše. Od roku 2017 se k nim přidávají i Vltava a Labe. Zatímco v roce 2017 se vyskytovaly nejmenší průtoky na řekách v červnu a srpnu, předloni už to bylo v období od července do listopadu. Loni od července do září.
