Sobota 28. listopadu 2020svátek má René -1 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Během výuky se objevuje například porno, říká expert. Učitelé jsou často bezmocní, s počítači tolik neumí

Praha Jako by se karty obrátily. Učitel, který za katedrou přísně zkoušel žáky u tabule, je ve virtuálním světě zranitelný. Často si neumí online hodinu řádně zabezpečit a stává se terčem vtipů i vulgárních urážek. Naopak děti jsou u počítače „jako doma“ a směrem k pedagogům se dopouštějí takzvaného trollingu.

„Jde o jednání, kdy agresor má za cíl napadnout videokonferenční skupinu a škodit. Nabourá se do online výuky a začne učiteli nadávat. Když pedagog neví, jak účastníka ztlumit nebo ho z videokonference vyloučit, musí to snášet,“ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz a LN Tomáš Hamberger, učitel informatiky a premiérův poradce pro školství. Případů, kdy děti kantory podobně šikanují, podle něj přibývá.

Lidovky.cz: V rámci projektu Digitální pohotovost, jehož cílem je vzdělávat učitele v oblasti IT, upozorňujete, že při online výuce přibývá případů kyberšikany a takzvaného trollingu. Proč tomu tak je?
Soudím, že je to jednoznačně kvůli nízké digitální gramotnosti na obou stranách – jak v případě pedagogů, tak u žáků a studentů. Dle mého zejména učitelé nemají tak dobré povědomí a znalosti o digitálních technologiích a neumí si je dostatečně zabezpečit. Nevědí, jak minimalizovat rizika a hrozby, které se ve virtuálním prostředí vyskytují. Největší prostor ve výuce na dálku dostávají český a anglický jazyk a matematika, tedy předměty, jejichž učitelé při běžné prezenční výuce až dosud nepotřebovali být digitálně zdatní. Zato teď se to po nich vyžaduje.

Tomáš Hamberger.

Tomáš Hamberger.

TOMÁŠ HAMBERGER (32)

■ učitel informačních technologií a odborník na kybernetickou kriminalitu

■ poradce předsedy vlády České republiky pro oblast školství a poradce náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro inovace, digitalizaci a technické vzdělávání

■ vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci

■ během letošního jara založil projekt Digitální pohotovost, jehož cílem je vzdělávat učitele v oblasti IT a pomáhat jednotlivým školám při instalování digitálních platforem pro online výuku

Lidovky.cz: Znamená to tedy, že učitelé jsou ohroženější? Všímáte si více šikany od dětí směrem k pedagogům?
Ano. Obecně platí, že učitel si není ve virtuálním světě tak jistý, děti se takovému prostředí přizpůsobily lépe. Žáci umějí ve virtuálním prostředí lépe chodit. Kyberútoky na učitele nebyly během jarní vlny pandemie tak časté jako teď, i dětem chvíli trvalo, než si virtuální prostředí osahaly. Nicméně tím, že je to v dnešní době jejich svět a je pro ně přirozený, poznaly, jak to funguje. Proto průběh podzimní části výuky na dálku je v tomto ohledu horší. Směrem k učitelům jde však spíše o trolling.

Lidovky.cz: Můžete vysvětlit, co pojem trolling znamená?
Je tím míněno jednání agresora, který napadá videokonferenční skupinu a škodí. Nabourá se do online výuky a začne učiteli nadávat. V rámci Česka se jedná spíše o agresivní chování a vulgarismy směrem k pedagogovi, ale kupříkladu v Americe už to mívá i rasový podtext. U nás se rasově motivované útoky zatím – naštěstí – nedějí, nebo o nich nevím. Agresor má zkrátka jasný cíl, a to urážet, zesměšňovat, ponižovat. Pokud kantor neví, jak takového účastníka ztlumit či jej z videokonference vyloučit, musí to snášet, což je hrozné.

Lidovky.cz: Trolling je tedy dost podobný kyberšikaně, je to tak?
Určitě ano. Kyberšikana však může být dlouhodobější a skrytější, kdežto u trollingu jde o jednorázový akt, trvá třeba jen půl minuty. Agresor se do výuky připojí, „vytrolí“ učitele a uteče. Kdežto kyberšikana je proces, který začne třeba ve videokonferenční místnosti a pokračuje dál. Může se přenést kupříkladu na sociální sítě.

Lidovky.cz: Můžete uvést příklady trollingu či šikany vůči učitelům?
Nedávno mi volala ředitelka jedné základní školy. Vylíčila, že někdo u nich přímo během výuky sdílel pornografický materiál. Mělo jít o bývalé žáky školy, kteří se online výuky vůbec neměli účastnit. Je velmi těžké je pak dohledat a nějakým způsobem trestat.

Lidovky.cz: V případu, který popisujete, ale někdo musel agresory do online hodiny přizvat, na tomto principu platformy zpravidla fungují. Jak se tedy do výuky nabourali?
Možných způsobů je řada. Zrovna zmíněná škola používala digitální platformu, jež zcela postrádala jakékoliv bezpečnostní prvky, tudíž se tam mohl připojit kdokoliv. Stačilo jen vědět, kdy probíhá virtuální hodina. Děti si to mezi sebou řekly, informace se dostala i k bývalým žákům a ti se tam připojili. V tomto konkrétním případě po nich daná aplikace ani nevyžadovala existenci uživatelského účtu, agresoři se tam mohli přihlásit pod přezdívkou. A právě to je to nejvíc rizikové. V projektu Digitální pohotovost se snažíme vést školy k tomu, aby používaly digitální platformy od renomovaných poskytovatelů, nejlépe od Microsoftu, případně od Googlu. U nich jsou rizika menší, protože mají dobře nastavenou bezpečnostní politiku. Učitel je ovšem musí ovládat.

Lidovky.cz: Ony zmíněné digitální platformy tedy školám doporučujete?
Určitě. S těmi firmami nespolupracujeme, ale opravdu platí, že jde o bezpečné platformy. A hlavně – pro účely vzdělávání jsou zdarma, což je skvělé.

Lidovky.cz: Jiné u nás zdarma nejsou?
Pod rouškou solidarity vznikla, bohužel, spousta digitálních platforem od soukromého sektoru. A firmy za to chtějí peníze. Řada škol se nechala na jaře nalákat a nyní mají často nevýhodné smlouvy, od kterých je složité odstoupit. Musejí za to platit, přitom by mohly vést výuku zdarma.

Lidovky.cz: Vraťme se ke zmíněnému případu. Jak kantor zareagoval na atak na online výuku?
Šlo o učitelku. Vůbec nevěděla, co s tím. Jednoduše hodinu ukončila, takže z výuky nebylo nic. Musel to pro ni být ohromný šok. Takových případů je opravdu hodně, bohužel. Problém je i v tom, že útok na učitele ve videokonferenční místnosti zasáhne i ostatní žáky. Ve třídě máte třeba dvacet dětí, mnohé jsou citlivé a nesou to velmi špatně. Začne-li někdo při výuce sdílet například pornografická videa, už jde o ohrožování mravní výchovy. Navíc platí, že se mnozí učitelé stydí o trollingu mluvit, je to pro ně citlivé téma. Někdy si připadají, že selhali, přitom to vůbec nemusí být jejich vina.

Online výuka (ilustační foto).

Online výuka (ilustační foto).

Lidovky.cz: To se žáci nebojí, že jejich chování bude mít důsledky?
Pod rouškou anonymity si některé děti dovolí k učiteli úplně všechno, jednoduše ztrácejí zábrany. Jak jsem už říkal, je velmi těžké dítě postihnout. I pokud vyučujícího „trolí“ jeho žák, je složité mu to dokázat. Dítě může říct, že za počítačem nesedělo, že se mu někdo naboural do účtu. Žák má třeba vypnutou kameru a nadává učiteli, ten ho nevidí. Dítě se pak hájí, že to nebyl jeho hlas. Ostatně na webu existují jednoduché programy na proměnu hlasu. Znám případy, kdy youtubeři (osoba, která na internetovém serveru YouTube aktivně nahrává videa – pozn. red.) vyzývali děti, aby jim nasdílely odkazy do videokonferencí. Pak se na ni připojí, provedou zmíněný trolling, video z něj nahrají na svůj kanál a reakce učitele sdílejí online.

Lidovky.cz: A to youtubeři nejsou dohledatelní?
Jsou. Vím o případu, kdy to škola s youtuberem řešila. Domnívám se však, že ani nebyl potrestaný. Uvedl, že jen chtěl upozornit, že daná škola nemá zabezpečenou videokonferenci.

Případů kyberšikany přibývá i mezi žáky

Lidovky.cz: Pojďme teď ke kyberšikaně mezi dětmi. Jak ta probíhá?
Uvedu příklad: agresor, který se nabourá do výuky, vidí údaje o dětech, může si přečíst jejich jména a podobně. Na základě toho si vyhledá oběť na sociální síti a šikanuje ji tam. V tomto ohledu však bylo jaro horší, tehdy digitální platformy neměly dostatečné zabezpečení online výuky, jež by minimalizovalo kyberšikanu mezi dětmi. Běžně se stávalo, že žákům bylo při videokonferencích vidět za ně.

To byl největší průšvih. Třída zjistila, v jakých sociální podmínkách dítě žije, a mohla se mu za to smát. Byl-li žák ze sociálně slabší rodiny, ostatní to hned viděli. Kamera sice zabírá především účastníka, přesto je vidět, že dítě nemá třeba pokojíček a sedí kupříkladu na chodbě nebo kolem sebe nemá hračky. Takovým se spolužáci začali vysmívat, ponižovat je a otáčet to proti nim. Oběti s tím nemohly nic moc dělat, jen vypnout kameru. Když je však učitel vyzval, ať si ji zapnou, musely poslechnout. Naštěstí teď na podzim přišla většina digitálních platforem s jednoduchým elegantním řešením – tzv. rozostřením pozadí. To v první vlně žádná z nich neměla.

Lidovky.cz: Tak firmy tedy reagovaly na kyberšikanu?
Ano, poučily se z jara. Žádná digitální platforma nebyla připravená na online výuku v takovém měřítku, vše se řešilo za pochodu. Ze stížností zjišťovaly, jaké problémy se vyskytují. Zmíním třeba případ žákyně šesté třídy, která měla při videohovoru za sebou nástěnku s hesly ke všem svým sociálním sítím. Spolužáci si je přečetli a napadli její účet na Instagramu. Pak se samozřejmě sem tam přihodí i komické situace, třeba když za dítětem projde otec v trenýrkách a podobně. To vše pomáhá odstranit ono rozostření pozadí.

Lidovky.cz: Jak jinak ještě agresoři svou oběť šikanují?
Žáci kupříkladu v rámci online výuky udělají screenshot obrazovky neboli snímek displeje. Dítě něco říká a gestikuluje u toho, jiné udělá screenshot, fotku upraví a veřejně ji pak sdílí na sociálních sítích. Oběť s tím pak nemůže dělat nic, nedosáhne na to. To je největší úskalí kyberšikany, nemůžete se před ní schovat. Před šikanou „tváří v tvář“, která se odehrává třeba na půdě školy, se schovat můžete. Odejdete domů a jste v podstatě v bezpečí. Kyberšikana se však děje ve virtuálním prostředí, tudíž je s vámi všude.

Lidovky.cz: Kyberšikana je tedy horší než šikana „tváří v tvář“?
Dle mého ano. Dopad na psychiku je horší, protože u ní těžko najdete bezpečné místo. Kybaršikana může nastat kdykoliv a kdekoliv. V rámci online výuky navíc vzniká úplná truhla digitálních dat, jež lze ke kyberšikaně zneužít. Mnohé školy mají na svých stránkách odkaz přímo do své virtuální třídy, kde jsou nasdílené fotografie dětí, informace o žácích, odkazy na online výuku a podobně. Přitom takové údaje musí mít škola zabezpečené. Školy si toto riziko často neuvědomují, bohužel.

Lidovky.cz: Jak má učitel proti trollingu bojovat a jak mu má předcházet?
Pro tyto případy jsem vydal příručku Minimální bezpečnostní standardy výuky na dálku, v níž učitelům radím, jak virtuální hodinu zabezpečit. Digitální platformy se v oblasti bezpečnosti neustále posouvají a zlepšují. Učitel dnes může žákům ztlumit mikrofon či vyloučit agresora z hodiny a on už pak nemá možnost se tam vrátit. Pedagog může i zakázat pořizování videozáznamu z videokonferencí či zakázat možnost streamovat obsah na jiné sociální sítě, například na YouTube nebo Twitch.tv.

Kantor zároveň může nastavit, že se nikdo bez jeho svolení nemůže do videokonference připojit. To je velmi důležité. Pedagog má možnost ověřit si, že jde skutečně o žáka, a nikoli o cizí dítě, které ho chce „trolit“. V manuálu jsou jednoduše popsané kroky, jak pedagog může hodinu zabezpečit. Přesto vám však nikdo nezaručí, že si žák nenahraje online hodinu jinak, třeba na mobilní telefon.

Do budoucna proto bude nutné budovat ve třídách zdravé klima. Žáky musíme vést k tomu, aby neměli potřebu učitele v rámci online výuky ponižovat a urážet. Nemůžeme spoléhat jen na technologie. Tak jako s dětmi mluvíme o šikaně a kyberšikaně, musíme s nimi mluvit i o trollingu. Musíme si uvědomit, že pokud teď učitel v dobré víře využije videokonferenci a někdo ho tam zesměšní, urazí a podobně, už ji příště odmítne používat. Začne se technologií bát a odradí ho to. V důsledku toho pak k žádné kýžené digitalizaci školství nedojde. Takových učitelů přibývá a my s tím musíme něco dělat. Spousta pedagogů mi říká, že už se velmi těší na den, kdy si vezme zpět do ruky křídu a zahodí počítač. Budou-li mít za sebou i špatnou zkušenost, o online výuce už nebudou chtít ani slyšet.

Lidovky.cz: Zmiňoval jste, že učitelům mnohdy chybí digitální gramotnost. Co s tím?
Impulz by měl přicházet z ministerstva školství. To by mělo učitelům říkat, že digitální výuka s sebou nese jisté hrozby, a doporučovat jim odborné kurzy. Tam by se naučili, jak bezpečně učit na dálku, a získali potřebné dovednosti. Problém je, že ředitelé škol nemají mnohdy možnost své kantory někam poslat, protože takových kurzů moc není. Musíme vybudovat robustní systém dalšího vzdělávání pedagogů ohledně IT. Bez toho se nikam neposuneme. To samé ale platí i u dětí. V tomto ohledu se zase musí změnit školské vzdělávací plány. Předměty jako informatika se budou muset aktualizovat a osvěžit právě o témata kybernetických hrozeb a podobně.

Lidovky.cz: Je české školství v tomto ohledu zastaralé?
Ano, je. Asi bychom všichni rádi digitalizovali školství, ale nestačí jen nakoupit elektroniku. Dle mého si i ministerstvo školství myslí, že nakoupí-li se počítače a vybavení za 1,3 miliardy korun, zdigitalizuje se tím školství. Tak to však není. Počítač je pořád jen počítač a ten nebude sám o sobě digitalizovat. To dělá uživatel, v tomto případě učitel. On musí mít dovednosti a ty nezíská jen tím, že mu dáte počítač. Musíme je vzdělávat a procesem digitalizace je provést.

Lidovky.cz: Vy osobně jste se s trollingem od svých žáků setkal?
Naštěstí ne. Myslím si, že mám s žáky dobrý vztah, tak ani nemají důvod mi to dělat. Navíc moc dobře vědí, že jsem učitel IT a že se v technologiích dobře vyznám.

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Tělo je nejprve pečlivě vydezinfikováno a následně uloženo do rakve. V ­té... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

S otužováním začali letos Špačkovi. Oblíbili si Konventský rybník, kde si mohou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Petr Dědek, majitel HC Dynamo Pardubice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!