Jeho ceněná a obdivovaná díla jsou po celé Evropě, například v Praze, Vídni, Paříži, Montreux, Semmeringu i jinde a - také v Plzni. Zde vytvořil během necelých tří dekád z počátku minulého století 13 ojedinělých bytových interiérů, osm z nich se za složitých okolností podařilo zachovat.
A právě Plzeň nyní připravila dvě rozsáhlé výstavy, kde prostřednictvím velkoformátových fotografií představuje zdejší dědictví výjimečného tvůrce. Umístěny jsou U Branky ve Smetanových sadech a v mázhausu plzeňské radnice.
„Adolf Loos byl nejvýznamnější architekt, který v Plzni napříč celou její historií působil. Proto si jeho odkaz i výročí narození hrdě připomínáme,“ zdůrazňuje plzeňský primátor Martin Baxa.
Na výstavě ve Smetanových sadech s názvem „Adolf Loos: Skrytě. Utajené klenoty moderní architektury.“ autoři ukazují, jak jeho plzeňské interiéry vypadaly těsně po dokončení. Architekt je tehdy nechal vyfotografovat a založil do svého archivu.
Po jeho smrti v srpnu 1933 se archivu ujali Loosovi žáci. „V době druhé světové války byl ukryt v Královské komoře britských architektů v Londýně a po válce darován vídeňské galerii Albertina. Odtud nám nyní fotografie zapůjčili,“ objasňuje vedoucí magistrátního odboru památkové péče Karel Zoch. Tyto snímky na velkoplošných formátech předtím nikdy vystaveny nebyly. Jsou tu i původní stavební výkresy k Loosovým realizacím dochované v městském archivu, některé dokonce v podobě perspektivní vizualizace.
Druhá expozice v radnici přibližuje, co se s Loosovými bytovými prostory stalo poté, kdy je během druhé světové války museli nedobrovolně opustit jejich původní židovští majitelé. Jmenuje se „Loos: Proměny. Od zavržení ke vzkříšení.“ „Chceme ukázat, jak se nešetrně se vzácnými interiéry nakládalo během nacistické okupace a pak v éře socialismu a jak nakonec vypadají teď.
O to více nás těší, že se je nakonec v posledních letech přece jen podařilo zachránit. Jejich renovace ostatně probíhá dodnes,“ uvádí Karel Zoch. Doplňuje, že k vidění bude například i digitální model bytu manželů Krausových v plzeňské Bendově ulici. „Dochoval se jen jako torzo, ale my jsme chybějící části nechali vymodelovat. Digitální modely chceme nechat vytvořit i u dalších Loosových realizací.“
Expozice připomíná také jednu z nejvýznamnějších osobností, která se zasloužila, že Loosovo dílo bylo v Plzni zachováno, kunsthistoričku Věru Běhalovou. Ta při svém zdejším působení koncem 60. let nechala většinu jeho realizací zaevidovat k památkové ochraně a tím je zachránila pro budoucnost.
První z obou výstav potrvá do 30. října, druhá do 22. října.
