Článek vyšel zde. Já jsem o žádném pochodu nenapsal ani slovo. V parku u sochy generála Leeho se shromažďovali různí lidé. Někteří měli vlajky s hákovými kříži, jiní konfederační vlajky, mnozí neměli vůbec nic a postávali opodál.
Souhlasím s tím, že mezi neonacisty nejsou žádní „good people“. Také si myslím, že „good people“ nepochodují s pochodněmi apod. Jsem ale stále přesvědčen, že do univerzitního parku přišla spousta lidí, kterým prostě vadí odstraňování soch. A o těchto lidech asi mluvil Trump. O žádném pochodu ani vlajkách neřekl ani slovo. Pouze řekl, že slušní i násilní lidé byli na obou stranách.
Je tu ještě jedna otázka. O tom, že vlajka s hákovým křížem je nacistickým symbolem, není pochyb. Je ale nacistickým symbolem vlajka konfederace? V USA zjevně už dávno ano. V Česku můžeme tyto vlajky stále běžně spatřit na trampských a chatařských osadách nebo jako součást „roztomilého“ interiéru některých hospod a jejich zákoutí. A píseň o generálu Leem, jak sedí na vagonu uhlí, v podání skupiny Greenhorns, resp. Zelenáči, zlidověla a zpívá se stále ještě občas po hospodách, kde holdují stylu country.
O tom, že se Amerika začíná odcizovat svým ústavním principům, resp. se nachází ve stavu jakési schizofrenie, svědčí i palba kritiky, pod kterou se dostala organizace ACLU. ACLU je americká unie pro občanské svobody, která sice nesouhlasí a americkými nacisty a „bílými nadřazenci“, ale hájí jejich právo se prezentovat, pochodovat, zkrátka nedotknutelnost prvního dodatku americké ústavy. Dokonce některým nacistům zajistila právní služby. ACLU zastává názor – v duchu principů americké ústavy –, že pouze otevřená konfrontace s extrémními názory povede k jejich marginalizaci. A ACLU nyní v souvislosti s nekonformním názorem na Charlottesville masově ztrácí donory.
...
Profesor James Whitman z Yaleovy univerzity se na Project Syndicate táže, zda je v Americe nacismus stejně normální jako jablečný koláč.
Autor zdůrazňuje, že Amerika je stále naprosto vzdálená děsivé atmosféře nacistického Německa roku 1933. Americké instituce jsou solidní a pevně drží, stejně jako držely v 30. letech v době recese. Opoziční strany nejsou zakázané, soudy jsou nezávislé. Republikáni nemají žádné ozbrojené milice, nestaví se žádné tábory, zeď na hranici s Mexikem není ani naplánovaná a Kongres na ni stejně nedá peníze. Kongres nikdy neschválí žádný akt, který by dal prezidentovi větší pravomoci, a americká média jsou pozorná a energizovaná více než kdy v historii.
Trump by rád vládl autoritářsky, ale nikdy toho nedocílí. V Americe nikdy nebude nacistická diktatura.
Na druhou stranu byla Amerika i se svými silnými institucemi v první polovině minulého století schopna schvalovat (resp. jednotlivé státy unie) rasové a segregační zákony, které byly pro nacistické Německo inspirací. Hitler v Mein Kampfu píše, že USA jsou na dobré cestě k vytvoření zdravého rasového pořádku. Americké instituce a soudy nedokázaly tehdy zabránit segregačním zákonům.
Poznámka Monitoru JM. Ano – ale podstatný rozdíl je ještě dnešní americký národnostní mix. Bílí anglosaští protestanti jsou v USA již v menšině. Bílá nehispánská populace (včetně Američanů italského, irského, židovského, německého a podobného původu) tvoří 61 procent obyvatel.
