25. dubna 2018 6:41 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

PUNČOCHÁŘ: Jak jsem se (ne)stal vegetariánem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Jan Punčochář | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Punčochář | foto: MIKULÁŠ GOTTWALD

Vegetariánství a veganství v poslední patří mezi velké trendy. Pořád jsem si říkal, co na tom všichni mají – zda se najednou všichni stali ochránci zvířat nebo se jedná zase o módní výstřelek. A tak jsem si řekl, že to tedy taky vyzkouším, abych zjistil, o co vlastně jde. No, musím říct, že jsem dopadl spíš jako sedláci u Chlumce než jako vítěz. Původně jsem měl záměr vydržet měsíc, ale nakonec jsem zvládl jen, pro mě nekonečných, jedenáct dní.

Všichni se smáli a ptali se mě, proč se chci takhle trýznit. Upřímně jsem měl ještě několik dalších motivací než jen zvědavost. Měl jsem zato, že jeden z vedlejších efektů bude redukce váhy, a taky jsem si byl jist, že během mého masového půstu lépe pochopím i chutě vegetariána a budu tak moct vymyslet nějaké pěkné recepty právě pro ty, kteří masu neholdují. K tomu prvnímu, tedy váhovému úbytku asi příliš nedošlo, ale ono za jedenáct dní toho člověk moc nedocílí. Ale v druhé věci, tedy poznání chutí, to myslím celkem vyšlo. Těch jedenáct dní jsem dělal fakt všechno proto, abych zapomenul na fantastickou chuť masa.

Jan Punčochář

Jan Punčochář se vyučil se v hotelu Ambassador a hned po škole pracoval v několika vyhlášených pražských restauracích. Deset let byl šefkuchařem v restauraci Le Terroir, nyní působí jako šéfkuchař v Grand Cru.

První den jsem si užíval skvělé zeleninové kari, také bulgur a pěknou zeleninu. Druhý den byl trochu horší, zvlášť když kolegové z kuchyně naschvál připravovali moje oblíbená jídla: šunkofleky nebo vepřový řízek. Třetí den už jsem lačně pokukoval po udírně, kde se udilo maso a čtvrtý den jsem i snil o vepřové kotletě. Další dny vše stálo jen na mé vůli. A že jsem se fakt hodně přemáhal. Moje role šéfkuchaře mi v tom příliš nepomáhala, jelikož jsem musel ochutnávat vše, co chodí mým hostům na stůl. A abych něco neporušil, tak jsem to vždy vyplivnul, no, jednoduše jsem si to celé moc dobře nevymyslel. Chodil jsem kolem těch voňavých dobrot a slintal jak bernardýn.

Definitivní zlom mé slabé vůle přišel o víkendu, když jsem pro kamarády vařil. Dělal jsem dršťkovou polévku, španělské ptáčky, kachní játra foie gras a další super věci a k tomu jsme absolvovali prohlídku pivovaru, což moji chuť na maso ještě prohloubilo. Měl jsem na všechno chuť, že bych plakal, a tak jsem to celé vzdal.

Úcta k masu

Několik věcí jsem se ale naučil. Je fakt, že vám občasné odpírání masa pomůže objevit nepoznané chutě. Určitě je to skvělé i pro vlastní pocit, člověk není tolik unavený, cítí se čilejší a plný energie, ale já jsem si potvrdil, že bez masa být prostě nedokážu. Vím, že většina vegetariánů nejí maso z přesvědčení, jelikož se jim nelíbí celý ten byznys okolo. A upřímně s tím můžu zčásti souhlasit – už několik let se snažím šířit osvětu ve smyslu kupování kvalitního masa, přemýšlení o tom, odkud maso pochází. A také je dobré si opravdu uvědomit, že není třeba jíst maso třikrát denně. Mějte úctu ke každému kousku masa, které zpracováváte nebo máte na talíři a uvažujte o tom, co vše předcházelo tomu, že vy vychutnáváte fantastický, voňavý steak.

Jan Punčochář
  • 3Diskuse




Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.