Vařil na zaoceánských lodích, kde řídil tým sto dvaceti kuchařů, top gastronomii se učil od michelinských konzultantů. Proč by se tedy Marek Fichtner nemohl pustit i do vedení banky? Tak totiž nazývá horní část pražské restaurace Červený jelen, jíž nyní šéfuje. Kubisticko-modernistický prostor Šporkova paláce z pera Josefa Gočára vskutku býval sídlem Anglo-rakouské banky.
V posledních letech prošel citlivou rekonstrukcí a proměnil se v údajně největší restauraci v Evropě o čtyřech patrech a pěti kuchyních, která dokáže přivítat na sedm set hostů. Kromě oblíbené „moderní české kuchyně“, grilu a čepovaného piva nabízí sklepní část restaurace zvaná trezor i „elegant dining“ a prvotřídní kulinářský zážitek.
Marek Fichtner má aktuálně pod sebou třicet kuchařů – a ukočírovat třicet Čechů není vždy hračka. „,Ano, šéfe!’ od nich pokaždé neuslyšíte,“ sdílí své zkušenosti.
Jak se vám daří po časech korony?
Dobře. Byznys se nám zase hezky rozběhl. Jakmile se přestaly požadovat covidové pasy, lidé se do restaurace vrátili. Večery míváme plné a obnovily se i různé firemní akce, což je pro tak velký podnik důležité.
Jak pandemie gastroprůmysl změnila?
Bál jsem se, že lidé zpohodlněli, zvykli si na krabičky a nadále si nechají jídlo dovážet domů. S jídlem se tu mazlíme, servírujeme ho na teplý talíř a okamžitě jde k hostům. Po cestě a v plastové krabičce výsledek nikdy nebude stejný. Lidé si během covidu odvykli chodit do restaurací, vše se navíc zdražilo, tak jsem se obával, že se nevrátí. To se naštěstí nestalo.
