LN Na jaře se zdají být lidé při změně času mnohem naštvanější než na podzim. Čím to je?
Celá populace se rozděluje do tří chronotypů podle toho, kdy daný člověk usíná a probouzí se – ranní typ neboli skřivan večer brzy usíná, ráno se brzy probouzí a jeho nejlepší výkonnost je právě v ranních hodinách. Večerní typ, kterému říkáme sova, to má nastavené přesně naopak. Poslední je nevyhraněný chronotyp. Z toho vyplývá, že by měla být při změně na letní čas nejvíc „naštvaná“ sova, pokud ji změna času nutí vstávat dříve. Obecně ale jakékoliv násilné změny rytmu vstávání a usínání mají dopad na zdraví populace. Vždyť jedním z pravidel spánkové hygieny je ukládat se ke spánku pravidelně ve stejnou hodinu.
LN Vraťme se k chronotypům. Může během života dojít ke změně z jednoho na druhý zcela přirozeně? Nebo takový posun může značit problém?
Ano, chronotypy se v průběhu života mohou měnit. V pubertě například může převažovat chronotyp sovy, ale v průběhu života se tento člověk může stát skřivanem. To ale není nic nezdravého.
LN Zpět ke změnám času. O jejich zrušení se už debatuje i v Evropském parlamentu. Uvítala byste sjednocení času po celý rok? A který čas by bylo podle vás lepší zachovat?¨
Myslím si, že v dnešní době již časové změny nemají žádný význam. A tak vzhledem k tomu, že byl v roce 1979 jako změna zaveden letní čas, je tedy nefyziologický čili postradatelný. Proto se domnívám, že nejlepší by bylo zůstat stále u původního, středoevropského času.
LN Se změnou času se lépe srovnávají mladí lidé. I oni ale řeší problémy se spánkem, a to s nástupem puberty, kdy cítí potřebu chodit spát pozdě, ale musejí vstávat brzy. Je možné nějak naše vnitřní hodiny „oblafnout“ a chodit spát v čase, kdy je to pro nás s ohledem na program následujícího dne nejpřijatelnější?
Tento zmiňovaný časový posun není způsoben vnitřními hodinami. Pod nimi rozumíme vylučování spánkového hormonu–melatoninu. U dospívajících jde o to, že si posunují povinnosti a činnosti jako učení do nočních hodin, ať už z jakýchkoliv důvodů. Často se může jednat i o módní záležitost… I já si ze svého studiamedicíny pamatuji dotazy typu „do kdy jsi se šrotil?“ a největší borci odpovídali: Celou noc. Těchto debat jsem se jako skřivan nemohla účastnit. Časem si organismus na takto zpožděný začátek spánku přivykne a stane se z toho častá porucha spánku dospívajících.
V poslední době se také velmi mluví o vlivu modrého světla z mobilů, tabletů a dalších zařízení, které ovlivňuje lidský spánek. Je to opravdu takový problém?
Klinická studie z Pensylvánské státní univerzity ve Spojených státech prokázala, že pacienti, kteří před spaním používají elektronická zařízení, mají problémy s usínáním a mají i méně kvalitní spánek. To se přisuzuje vlivu modrého světla, které zpomaluje vylučování spánkového hormonu melatoninu, jemuž vděčíme za nástup spánku.
LN Starší lidé také trpí nespavostí, často ale usínají i během dne. Jde o nemoc? A nedalo by se účinků modrého světla využít proti nechtěnému usínání?
U nich je vždy nutné objektivizovat, zda se jedná o spánkovou poruchu, často si totiž starší pacient neuvědomuje, že ve stáří má člověk menší potřebu spánku, a jako nespavost udává zkrácení doby spánku z osmi na pět hodin. Vzhledem k věku jde však o fyziologický spánek, tedy „správný“ spánek. Spánek samozřejmě ovlivňují všechny chronické nemoci, z nich nejčastěji chronická bolest. U starších lidí je nutné se vyhnout krátkému dennímu spánku. A pokud nastane spánková inverze, tedy převrácení spánku tak, že pacient spí přes den a je bdělý v noci, používá se terapeuticky umělé světlo blízké tomu dennímu.
LN Mohla byste poradit nějaké tipy a triky těm, kdo usínají přes den, aby k tomu nedocházelo?
Důležité je usínat pokud možno ve stejnou dobu v tmavé, tiché, dobře větrané místnosti, vyvarovat se pití čaje, kávy a alkoholu před spaním, nekouřit. Dále se doporučuje necvičit a nejíst bezprostředně před spaním. Také je vhodné využívat postel jen ke spaní – číst si mohou lidé na pohovce.
