Zprávu vydal ve čtvrtek Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC). „Report se nevěnuje samotné fyzice změny klimatu, ale analyzuje ryze praktické dopady pro člověka, který chce jíst, pít a využívat krajinu pro své potřeby,“ konstatoval klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ, český zástupce v IPCC.
Malí vegani a vegetariáni; hazardují rodiče se zdravím potomků? |
Podle zprávy zemědělství a produkce potravin aktuálně zabírá třetinu souše a nárokuje si 70 procent veškeré spotřeby sladké vody na Zemi. Odlesňování, průmyslové zemědělství a další nešetrné praktiky při využívání půdy způsobují zhruba čtvrtinu veškerých skleníkových plynů. „Kdyby se nám podařilo zastavit úbytek lesů, snížíme emise o 2 miliardy tun ročně. Celkově emise tvoří 45 miliard tun, takže to není úplně zanedbatelné číslo,“ pronesl analytik Vojtěch Kotecký z Glopolis.
Zoolog Vojtěch Kotecký.
K otázce emisí se vyjádřil také Zoltán Barcza z České zemědělské univerzity (ČZU). „Máme čím dál méně času a čas je kritický. Zbývají dva až tři roky, abychom výrazně snížili emise skleníkových plynů, pokud k tomu nedojde, čeká nás velmi nebezpečná budoucnost. Je potřeba jednat teď. Máme technologie i nástroje, neexistuje žádná výmluva,“ prohlásil.
Ve zprávě jsou zmíněné cesty, jak toho dosáhnout. „Vlastně nejde o nic převratného, navrhují zvýšení plochy lesů, zlepšení zemědělských praktik. Zmíněna je také otázka plýtvání s potravinami, omezení ztrát po sklizni a využití bioenergie,“ komentoval ekolog Bedřich Moldan.
Ekolog Bedřich Moldan.
Právě plýtvání s potravinami je podle expertů velkým problémem jak pro klima, tak pro půdu. Na tiskové konferenci v Ženevě, kde byla zpráva prezentována, zaznělo, že 25 až 35 procent jídla nakonec nedojde „až na stůl“. „Kdybychom dokázali zamezit plýtvání potravin, ušetříme zhruba tři a půl kilometrů čtverečních zemědělské půdy. Zároveň by došlo ke snížení emisí asi o čtyři a půl miliardy tun ročně,“ řekl Kotecký.
Ze zprávy také vyplývá, že na Zemi žije 820 milionů podvyživených lidí, oproti tomu miliarda lidí trpí nadváhou. „Planeta je schopna uživit lidi s přehledem, ale musíme to dělat trochu jinak,“ uvedl Tolasz, český zástupce v IPCC. Co se týče samotného jídla, tak zpráva lidem doporučuje zaměřit se ve stravování více na luštěniny, ovoce a zeleninu.
V současnosti přes 60 procent sklizně tvoří čtyři plodiny (kukuřice, rýže, pšenice, sója). S pěstováním plodin jde ruku v ruce hnojení „Padesát procent hnojiv je nevyužito, protože nejsou správně aplikovány, to pak zvyšuje emise oxidu dusného,“ konstatoval Barcza z ČZU.
Zoltán Barzca, expert z ČZU.
Za účelem ochrany pěstovaných rostlin jsou hojně využívány pesticidy. „Řada pesticidů lépe působí při vlhku, to znamená, že v podmínkách sucha, které je stále větší, se musí aplikovat vyšší dávky,“ uvedla Jana Hajšlová z VŠCHT, expertka na bezpečnost potravin. Podle ní vzhledem k suchu a aplikování vyšších dávek pesticidů dochází k problému při náhlých vysokých srážkách. „V takových případech následuje vyplavení pesticidů do řek,“ dodala Hajšlová a konstatovala, že zatím v současné chvíli není možnost efektivně nahradit pesticidy jinou cestou.
Mezivládní panel pro změnu klimatu je jedním z mezinárodních orgánů věnujících se problematice změny klimatu. Jde o seskupení vědců z celého světa zabývající se poznáním důvodů změny klimatu a hodnocením důsledků. Na tvorbě zprávy IPCC se podílelo 107 vědců z 52 zemí všech regionů světa.
