130 let

Počet migrantů, přeplouvajících na člunech Lamanšský průliv, letos výrazně vzrostl. | foto: ČTK/AP

Napětí nad kanálem La Manche. Anglie chce kvůli migrantům nasadit vojenské lodě, Francie požaduje peníze

Svět
  •   5:00
Londýn/Praha - Nad kanálem La Manche roste napětí. Důvodem jsou lodě migrantů, které v rekordních počtech míří do Velké Británie z francouzského pobřeží. Britská vláda Francii obviňuje, že se migranty nepokouší zadržet a spolupráci označila za „hanebně nedostatečnou.” Ministryně vnitra Priti Patelová proto plánuje nasadit vojenské lodě z královského loďstva, a to spolu s drony či špionážními letadly.

Z 94 migrantů zachráněných u Malty jich 65 má koronavirus. Jde o největší ohnisko na ostrově

Vodami Lamanšského průlivu letos proplul rekordní počet lodí s migranty. Jen od začátku roku jejich suma překročila 4000, což je více než dvojnásobek statistik za celý rok 2019. Vrcholem pro britskou vládu byl minulý čtvrtek, kdy k britským břehům připlulo rekordních 235 lidí v 17 člunech. Maximum předchozího týdne pak bylo 202 migrantů za den. Jak píše server Daily Mail, mezi příchozími, kteří připluli na pláž ve městě Kent, bylo nejméně deset dětí a jedna žena ve vysokém stupni těhotenství.

Migrantům v Doveru kontrolují teplotu.
Britská pobřežní hlídka s migranty, zachycenými v Lamanšském průlivu.

Takové počty jsou těžkou ranou pro konzervativní ministryni vnitra Priti Patelovou, která při svém nástupu slibovala migraci přes kanál zcela eliminovat. „Počet ilegálních malých lodí (v La Manche) je otřesný. Pracujeme na tom, abychom tuto přepravu znemožnili a zatkli všechny kriminálníky, kteří se na tomto převádění podílí,” uvedla ministryně.

Migranti uvízli na dobytčí lodi, která je zachránila před smrtí v moři. Panují zde ‚nelidské‘ podmínky

Podle ní Francie nechává lodě s migranty odplout, i když má povinnost je zadržovat na kontinentu. Obě země se nemohou dohodnout na interpretaci současných zákonů. Francie totiž tvrdí, že jakmile lodě vyplují na moře, francouzské úřady je nemohou zadržet. S tím britská vláda nesouhlasí a Francouzům dokonce nabídla společné cvičné operace, ve kterých by si francouzské lodě nacvičily zadržení odplouvajících lodí, píše Daily Mail.

V současnosti britská pobřežní hlídka disponuje pěti malými loděmi a šesti většími plavidly. Její členové mají povinnost vyzvedávat migranty připlouvající na menších lodích a nafukovacích člunech a následně je předávat do sběrných center, kde se rozhoduje, zda jim bude udělen azyl, nebo budou deportováni. Od ledna roku 2019 vrátila Británie na kontinent 155 migrantů, kteří připluli skrz La Manche. Britská vláda nedávno požádala EU, aby přijala dalších 600, uvedla BBC.

„Francie a další státy EU jsou bezpečné země. Skuteční uprchlíci by měli žádat o azyl tam a neriskovat své životy ilegálním příchodem do Spojeného království,” tweetovala ministryně v pátek.

Patelová proto sáhla po poměrně kontroverzním řešení - chce povolat lodě Jejího Veličenstva, aby čluny s migranty zadržovaly. Podle deníku The Telegraph plánuje ve třicetikilometrovém kanálu kromě vojenských lodí použít i drony a špionážní letadla. Lodě by měly migranty rovnou vracet k francouzským přehům do Dunkerku, místo aby je vozily do záchytných zařízení v Británii.

Do čela plánované mise Patelová jmenovala Dana O’Mahoneyho, experta na námořní operace. Jedná se o bývalého člena Královského loďstva, který dohlížel na námořní bezpečnost okolo Spojeného království a v minulosti se také podílel na operacích v Kosovu a Iráku.

Mezi migranty, kteří ve čtvrtek připluli přes Lamanšský průliv do Británie, byla i těhotná žena a minimálně deset dětí.

Plán ale musí nejdříve schválit Francie, a ta se k návrhu nestaví příznivě. Ministr imigrace Chris Philp bude sice celý záměr projednávat v Paříži až příští týden, francouzská vláda si ale za posílení činnosti pobřežní hlídky již teď řekla o 30 milionů liber, tedy téměř 876 milionů korun, informoval s odvoláním na vládní zdroje The Telegraph.

„Královské loďstvo nemůže jen tak vstoupit do francouzských vod bez dohody o vracení migrantů v La Manche,” řekl pro The Guardian advokát Colin Yeo. Problémem je, že současné nastavení tzv. dublinského systému, který umožňuje vracení migrantů do tranzitních zemí, v nichž mohli dříve požádat o azyl, vyprší po definitivním odchodu Británie z EU, tedy 31. prosince 2020. Poté bude navracení migrantů mnohem komplikovanější a Británie zatím nemá s Francií v této oblasti žádné uzavřené dohody.

Ze strany britských konzervativců nyní roste nátlak na co největší omezení migrace. V pondělí poslalo 23 poslanců Konzervativní strany Patelové dopis, ve kterém žádají o okamžité zabránění všem pokusům o nelegální přeplouvání kanálu La Manche. „Současný nárůst ilegální imigrace musí být řešený okamžitě a radikálně,” cituje poslance BBC. Podle nich migranti dostávají „okamžitě finanční dávky, zatímco je hostí ve drahých hotelech z peněz daňových poplatníků.”

Deník Le Monde napsal, že francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin minulý měsíc požádal při jednáních s Brity o „dodatečné prostředky” v boji s nelegální migrací a pašeráky lidí. Na slovní útoky ministryně Patelové Darmanin veřejně nijak nereagoval. Francouzská vláda na otázky novinářů ohledně dohody s Brity zatím neodpověděla.

Autor: toh
  • Vybrali jsme pro Vás