„Usilovali jsme o to oba, ale v konečném důsledku to může dělat jenom jeden,“ vysvětlil pozadí rozhodnutí druhý šéf Zelených Robert Habeck. Na otázce, kdo bude volebním lídrem, se dohodli již před několika dny. Poslední průzkumy straně předpovídají 23 procent, což znamenalo druhé místo. Za křesťanskými demokraty, kteří naopak stále ještě nemají jasno, kdo je do voleb povede, Zelení zaostávají o čtyři až pět procent.
Houževnatá skokanka na trampolíně
Baerbocková, jež stojí v čele Zelených od roku 2018, byla považována za favoritku. Nejenom proto, že je ženou, jež mají v rámci vnitrostranického života přednost. Ale v minulých měsících na sobě hodně zapracovala a dávala najevo, že pomýšlí na vyšší mety.
Německé Zelené povede do voleb jako kandidátka na kancléřku Baerbocková |
I když byla formálně na stejné úrovni jako její o deset starší kolega Habeck, byla dlouho v jeho stínu. Baerbocková toho ale zjevně využila, aby o to víc v zákulisí navazovala kontakty nejenom s klíčovými lidmi ve straně, ale například i se zástupci německého podnikatelského světa. Zřejmě se to vyplatilo. Když před časem vystoupila na jejich fóru, odměnili ji kapitáni průmyslu větším potleskem než politiky liberálů (FDP), kteří k nim mají tradičně blízko.
Ve prospěch Baerbockové také začala hrát stále víc její pečlivost při přípravě před důležitými vystoupeními. Na rozdíl od filozofa a spisovatele Habecka, jenž se při takovýchto příležitostech někdy nechává unést myšlenkami, jde Baerbocková přímo k věci.
Díky své houževnatosti a disciplinovanosti začala časem získávat vlastní politický profil. Když se jí něco nepodaří na poprvé, nenechá se odradit. Přesně, jak to dělávají vrcholoví sportovci: kancléřská kandidátka Zelených v mládí skákala závodně na trampolíně, přičemž při mistrovstvích Německa vyhrála třikrát bronz.
Nová Merkelová?
Leckdo už začal Annalenu Baerbockovou srovnávat s kancléřkou Merkelovou. Třeba kvůli její příslušnosti k protestantské církvi, i když Baerbocková o sobě tvrdí, že svou víru nepraktikuje. Z církve prý nevystoupila hlavně proto, že uznává její roli ve společnosti. Jsou tu ale i jiné podobnosti s končící šéfkou německé vlády: například záliba v detailech nebo schopnost přijmout za krátkou dobu obrovské množství informací.
Kromě toho má i Baerbocková cit pro správný okamžik. To se ukázalo v roce 2017, kdy k překvapení mnoha oznámila, že bude kandidovat na spolupředsedkyni strany, aniž by si proto předtím zajistila potřebnou podporu. Zariskovala a uspěla. Podobně jako Merkelová v roce 2000.
Jestliže se Baerbocková původně soustřeďovala výlučně na ochranu klimatu, začala k tomu časem přidávat i stanoviska k jiným otázkám, například k zahraniční politice. Nejsilněji se cítí, když může obě oblasti spolu propojit. Dnes je třeba nejhlasitější odpůrkyní dostavby sporného ruského plynovodu Nord Stream 2. Její argumenty mají jak klimatický rozměr, neboť projekt by představoval další významný zdroj fosilních paliv v Evropě. Zároveň ale také umožňuje vymezit se vůči politice současné ruské vlády a jejím snahám rozbíjet jednotu Evropské unie. Němečtí Zelení proto již před časem slíbili, že pokud by vedli příští vládu, dali by od plynovodu ruce pryč.
Dětství na statku
Politička, která často veřejně vystupuje v ležérním oblečení, třeba v kožené bundě a tričku, vyrůstala spolu se dvěma sestrami na statku v Dolním Sasku. Její rodiče, strojní inženýr a speciální pedagožka, byli odjakživa levicově založení. Už jako školačka usilovala Annalena Baerbocková o zrušení tradičního karnevalu, a to na protest proti první válce v Iráku v roce 1991. Později studovala mezinárodní právo, mimo jiné i na London School of Economics v Londýně. Krátce také pracovala jako novinářka a snila o tom, být válečnou zpravodajkou.
Baerbocková je vdaná a má dvě dcery. S rodinou se před časem přestěhovala do Postupimi před branami Berlína, kde se v minulosti usadily mnohé známé tváře ze světa politiky i byznysu. Za svůj velký vzor označuje politička Carlu del Ponteovou, někdejší hlavní žalobkyni Mezinárodního trestního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii.
Za největší slabinu možné příští kancléřky bývá považována skutečnost, že dosud nemá zkušenosti z působení ve vládě.
