Zadržení Safronova vyvolalo slovní přestřelku mezi Washingtonem a Moskvou. Případ nese i českou stopu |
Zatčení Ivana Safronova, bývalého prominentního novináře a nyní poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos, mělo daleko k decentní špionážní hře. Když v úterý ráno přicházel k autu, které ho mělo odvézt do práce, popadli ho dva svalnatí chlapíci s vytasenými pistolemi a odvlekli ho do přistavené dodávky. Pár hodin poté pak začal případ plnit stránky informačních serverů a mimořádnou pozornost mu novináři, a nejen ti ruští, věnují stále.
Safronova vyšetřovatelé podezírají z vlastizrady podle paragrafu číslo 275. Týkat se to mělo doby, kdy působil jako novinář. Na post v kosmické agentuře nastoupil teprve letos v květnu.
„Poslal v roce 2017 materiál, který obdržel nějaký člověk v Česku, možná spojený s rozvědkou této země,“ píše s odkazem na obvinění ruský deník Kommersant. Novináře sledovala Služba vnější rozvědky (SVR), získávala data z jeho počítače a předala je Federální bezpečnostní službě (FSB), která teď vede vyšetřování.
  |
Safronov je historicky druhým žurnalistou, na nějž vyšetřovatelé použili paragraf o vlastizradě se sazbou až dvacet let vězení. Prvním byl v roce 2001 bývalý korespondent vojenského námořnictva Grigorij Pasko, který pomáhal odhalovat japonským novinářům, jak se ruská válečná plavidla zbavují v Japonském moři jaderného odpadu. V procesu táhnoucím se několik let nakonec dostal čtyři roky vězení.
Ruská novinářka Prokopjevová podporovala terorismus, rozhodl soud. Proces kritizují aktivisté za lidská práva |
„Safronova hájí Ivan Pavlov, advokát, který hájil i mě. Dokážu vyčíst z půlky jeho slova, co si myslí a když ve středu mluvil o tom, jaké jsou v případu důkazy, pochopil jsem, že žádné,“ řekl Pasko serveru Lidovky.cz. Nepadlo totiž nic konkrétního o objemu ani množství předaných informací, jen ministerstvo obrany potvrdilo, že se zprávy měly týkat dodávek zbraní a vojenských akcí Ruska na Blízkém východě a v Africe.
„Sešly se tu tři věci. Za prvé chce FSB ukázat, že z vlastizrady je možné obvinit i novináře. Za druhé tu své zájmy má i SVR. Jejich auto se účastnilo zatčení, jejich lidi dělali expertizu, a nelze zapomínat na to, že o jejich řediteli Sergeji Naryškynovi Safronov před rokem psal. No a vidíme tu i prsty ministerstva zahraničí. Tomu se nabídla dobrá příležitost, jak potrestat Česko,“ říká Pasko, který se nyní zabývá výukou investigativních novinářů.
Podle něj může sehrát pozitivní roli tlak veřejnosti a novinářů. Stalo se tak třeba v případě Ivana Golunova, jemuž před rokem policisté podstrčili drogy, či Světlany Prokopjevové, jež před několika dny vyvázla z návrhu prokurátora na šestiletý trest za podporu terorismu s pokutou půl milionu rublů (asi 165 tisíc korun).
Moskva chce začít dialog
Na podporu Safronova iniciovali novináři listu Novaja Gazeta petici, která požaduje, aby FSB zveřejnila v rámci vyšetřování vedeného jako tajné, jasné důkazy. Do čtvrtečního večera měla 43 tisíc podpisů. V Moskvě a Petrohradě vyšlo několik lidí k protestům.
Česko-ruskému setkání brání pandemie, řekla mluvčí ruské diplomacie. Rusové maří konzultace, tvrdí MZV |
Zatčení Safronova zapadá do mozaiky represí vůči opozici, které se rozběhly po skončení referenda o nové ústavě. FSB i policejní složky se zaměřily například na Krymské Tatary či členy platformy Otevřené Rusko. Kvůli patnáct let starým vraždám podnikatelů byl zatčen chabarovský gubernátor za Žirinovského liberální demokraty (LPDR) Sergej Furgal.
Ruský prezident Vladimir Putin se do případu novináře, který jednu dobu patřil i k „prověřenému“ úzkému kruhu žurnalistů s dobrými vztahy v Kremlu, nehodlá vměšovat a nechá vše na justici.
Jeho mluvčí Dmitrij Peskov po vypuknutí aféry označil vztahy s Českem za „zkalené“. O něco vstřícnější byla ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová: „Potvrzujeme naši připravenost k dialogu na úrovni náměstků ministrů zahraničí, ale hygienická a epidemiologická situace takové setkání v blízké budoucnosti neumožňuje,“ řekla s tím, že Moskva chce co nejrychlejší alespoň konzultace zplnomocněnců.
