Turecko musí ctít lidská práva. To drží uprchlíky ze Sýrie jako trumf pro vyjednávání s Bruselem |
V tureckých městech se dnes uskutečnily proti odstoupení od úmluvy demonstrace s tisíci účastníků. Turecké rozhodnutí znovu kritizovaly Spojené státy a OSN. Turecko tuto úmluvu Rady Evropy ratifikovalo v roce 2012 jako první z jejích signatářů.
„Někteří se snaží odstoupení od istanbulské úmluvy vykreslit jako krok zpět v našem boji proti násilí na ženách,“ řekl v Ankaře turecký prezident o úmluvě nazývané též podle místa, kde byla v roce 2011 poprvé otevřena k podpisu. „Náš boj ale nezačal s touto úmluvou a neskončí ani s naším odstoupením od ní,“ prohlásil Erdogan.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price dnes označil rozhodnutí turecké vlády za hluboké zklamání. Podle něj se jedná o krok zpět ve snahách mezinárodního společenství potírat násilí na ženách. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen vyzval tureckou vládu, aby své stanovisko přehodnotila.
Istanbulská konvence zavazuje státy, které ji ratifikovaly, k uzákonění opatření proti násilí na ženách a domácímu násilí. Odsuzuje například sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky či stalking. Zaručena má být podle ní rovnost genderová, rasová, národnostní i sociální.
Odstoupení Ankary od úmluvy kritizovaly mimo jiné Spojené státy či Evropská unie. Minulý měsíc také komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová zaslala turecké vládě dopis, v němž vyjádřila obavy ohledně zesílení homofobní rétoriky některých tureckých činitelů. „Všechna opatření z istanbulské úmluvy posilují základy rodiny tím, že zaručují prevenci a boj proti hlavní příčině rozpadu rodiny, jímž je násilí,“ uvedla také Mijatovičová podle agentury Reuters.
Mnozí turečtí konzervativci a členové vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která se v posledních letech podle analytiků spolu s Erdoganem přiklání k širší islamizaci ve společnosti, tvrdí, že úmluva podkopává tradiční rodinu tím, že dává větší práva sexuálním menšinám. Turecká vláda trvá na tom, že ženy jsou dostatečně chráněny před násilím místními zákony.
Organizátorky demonstrací ale míní, že stát ženy před násilím dostatečně nechrání, a obávají se, že odstoupení Turecka od této úmluvy situaci zhorší. „Budeme pokračovat v našem boji,“ řekla ve středu šéfka federace tureckých ženských asociací, jimž se ale soudně zastavit odstoupení od úmluvy nepodařilo.
Istanbulskou úmluvu podepsalo 45 států, z toho tři desítky ji dosud ratifikovaly. ČR úmluvu podepsala v roce 2016, ale zatím ji neratifikovala. Turecko tuto úmluvu Rady Evropy ratifikovalo v roce 2012 jako první z jejích signatářů.
Istanbulská úmluva vyvolává v posledních letech v některých zemích silné emoce. Například maďarský parlament loni vyzval tamní vládu, aby nepodnikala kroky k ratifikaci úmluvy. Zdůvodnil to „právem bránit místní kulturu a národní hodnoty“, které podle maďarských poslanců může ohrozit genderová ideologie.
Turecko odsoudilo k doživotí 337 obžalovaných z puče v roce 2016, většinou vojáky a důstojníky |
Též slovenský parlament konvenci loni odmítl; podle jejích místních kritiků je text v rozporu s ústavní definicí manželství jako svazku muže a ženy. Rovněž v Polsku zaznívaly loni z vlády hlasy o možnosti odstoupení od úmluvy, pokud by ji shledal soud v rozporu s ústavou.
V některých zemích se toto otázkou ústavní soud zabýval. Například v Lotyšsku, které ji stejně jako ČR, Slovensko, Litva, Maďarsko či Bulharsko podepsalo, ale zatím neratifikovalo, ústavní soud rozhodl minulý měsíc. Podle něj úmluva lotyšské ústavě neodporuje.
Projednával například to, zda jsou některé články istanbulské úmluvy v souladu s odkazem v lotyšské ústavě na „křesťanské hodnoty“. Podle soudu tím není míněno náboženství, ale odkaz na evropskou a západní civilizaci. Naopak bulharský ústavní soud už v roce 2018 rozhodl, že istanbulská úmluva v rozporu s bulharskou ústavou je.
