Jde již o patnáctou vraždu ženy v Rakousku od začátku roku 2021. Před několika dny dostal nejnovější případ další rozměr. Policie totiž sdělila, že ze smrti dívky podezřívá dva žadatele o azyl z Afghánistánu. Později k nim přibyl ještě třetí možný podezřelý, rovněž Afghánec. Čtvrtý potenciální pachatel je hledán evropským zatykačem.
Rakousko šokovala vražda třináctileté dívky, zatčení jsou tři Afghánci |
Podle šéfa vídeňské policie Gerharda Pürstla se oběť s podezřelými znala. Měla s nimi jít dobrovolně do soukromého bytu, kde následně došlo ke konzumaci drog, pravděpodobně extáze. Pak byla dívka znásilněna a zabita.
Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer později sdělil, že jeden z podezřelých měl být již v roce 2019 vyhoštěn ze země kvůli několika trestným činům. Protože byl ovšem tehdy ještě nezletilý, nemohl být v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech vrácen do Afghánistánu. Proč nebyl vypovězen poté, co završil plnoletost, zůstává nejasné.
Nejnovější případ vyvolal v Rakousku velmi bouřlivou debatu. V jejím rámci se ukázaly být aspoň na chvilku „na jedné lodi“ skupiny, které toho obvykle příliš společného nemají: ochránkyně ženských práv a odpůrci migrace.
I proto, že u řady z nedávných vražd žen figurovali lidé nerakouského původu. V dubnu například šokoval veřejnost případ, kdy Rakušan s egyptskými kořeny polil svou přítelkyni benzinem a následně ji zapálil. Žena zraněním později podlehla.
Turecko oficiálně odstoupilo od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách |
Organizace hájící práva žen, které se staly obětí domácího násilí, dávají podobné případy do souvislosti s tím, že pachatelé nerakouského původu vyznávají často tradiční patriarchální model společnosti. V něm ženám často připadne pouze podřadná úloha.
Rosa Logarová, která ve Vídni vede intervenční centrum proti násilí na ženách, v rozhovoru pro týdeník Falter uvedla, že u pachatelů mohou hrát velkou roli i sociální izolace a špatné vyhlídky zakotvit na trhu práce. I jiné organizace, které se věnují ochraně žen, poukazují na skutečnost, že mezi jejich klientkami jsou nadprůměrně zastoupeny ženy, které žijí ve svazku s muslimskými muži.
Oběti a vrazi se zpravidla předtím dobře znali
Ze statistik vyplývá, že v Rakousku přijde každoročně násilně o život několik desítek žen. V loňském roce jich bylo 31, v roce 2019 činil počet ženských obětí 39. Rakouští statistici ale upozorňují, že v 80. a 90. letech byla tato čísla ještě vyšší.
Pro srovnání: V Česku bylo podle údajů Policejního prezidia pro LN loni zavražděno 55 žen, v roce předchozím jich bylo 56.
‚Předváděl pohyby připomínající soulož.‘ Několik žen si stěžuje na obtěžování v hotelech pro nucenou karanténu |
Podle rakouské policie platí téměř pokaždé, že když přijdou ženy o život násilným způsobem, že oběti a jejich vrazi se předtím velmi dobře znali. Nejčastěji byl pachatelem manžel, v drtivé většině případů jde o Rakušany.
U veřejnosti ale přesto vyvolávají největší vášně případy, kde je podezřelým cizinec. Pokud jde o aktuální kauzu zavražděné třináctileté dívky, vidí kritici migrace přímou souvislost s velkou uprchlickou vlnou let 2015 a 2016, kdy do země přišly desítky tisíc lidí, zpravidla ze Sýrie a Afghánistánu.
Podle údajů rakouské policie mají zejména Afghánci v porovnání se všemi ostatními největší potíže s integrací do většinové společnosti. To se pak odráží i v počtu spáchaných trestných činů.
Na tom mají již řadu let založenou argumentaci pravicoví a protimigrační Svobodní (FPÖ). Dlouhodobě volají po vyhošťování uprchlíků, kteří buď nemají šanci získat v zemi azyl, nebo se v minulosti dostali do konfliktu se zákonem. Podle jejich názoru proto nese současná vláda spoluzodpovědnost za smrt žen, které přišly o život rukou cizinců.
Lidovecký kancléř Sebastian Kurz to odmítá. Přesto je ale pro něj téma citlivé i z jiného důvodu. Vládne totiž spolu se Zelenými, kteří zastávají odjakživa hodně vstřícný postoj k migraci. Nejrůznější nevládní organizace, které s nimi spolupracují, již delší dobu tlačí na Zelené, aby ve vládě prosadili, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci už nebyl Afghánistán považovaný za zemi, kam mohou být vypovězeni odmítnutí žadatelé o azyl. Lidovci ovšem něco takového odmítají. „Se mnou určitě nenastane konec vyhošťování do Afghánistánu a ani změkčování azylových zákonů,“ oznámil kancléř Kurz.
