Rozhodnutí soudu v Lausanne zvrátilo loňský verdikt švýcarského soudu nižší instance, který řešil případ muže obviněného z rasové diskriminace. Té se podle vyšetřovatelů dopustil v srpnu 2010 na demonstraci na známé louce Rütli u Lucernského jezera.
Zmíněná akce radikální Strany národně orientovaných Švýcarů se za účasti asi 150 lidí konala den po švýcarském státním svátku, kdy si země připomíná dohodu z 1. srpna 1291 o takzvaném věčném spolku. Kantony Uri, Schwyz a Unterwalden tehdy podle legendy na louce Rütli uzavřely na "věčné časy" obranný pakt, který položil základy švýcarské konfederace.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle dřívějšího verdiktu nižšího soudu se zmíněný muž dopustil rasové diskriminace, za což dostal pokutu. Proti rozsudku se ale odvolal a nejvyšší soud mu dal za pravdu.
Nejnovější verdikt nazvaný "Hitlerův pozdrav na veřejnosti není vždy trestný" konstatuje, že muž skutek rasové diskriminace nenaplnil tím, že se veřejně přihlásil k národnímu socialismu. Aby jeho chování bylo trestné, musel by nacistickou ideologii také veřejně "šířit" například tím, že by se snažil pro tuto myšlenku získat další lidi, případně jejich přesvědčení utvrdit.
Další zajímavý rozsudekNejvyšší soud v Lausanne letos v únoru v souvislosti s rasismem vynesl další verdikt. Konstatoval v něm, že nadávky zacílené na národnost a etnicitu neznamenají rasovou diskriminaci, příkladem je například "špinavý Švýcar". Naopak hanlivé spojení "černá svině" takovou definici nesplňuje, neboť poukazuje na barvu pleti. V podstatě v pořádku jsou také nadávky jako "sviňský cizinec" či "zatrolený přistěhovalec". Ty jsou použitelné na všechny rasy i vyznání bez diskriminačního rozdílu. Zdroj: ČTK |
Fakt, že nacistický pozdrav Heil Hitler či Sieg Heil stejně jako hákové kříže a další extremistické symboly nejsou ve Švýcarsku v zásadě zakázány, je často zdrojem politických diskuzí. Například v Německu či Rakousku je ale taková praxe trestná.
Česko trestá pouze podmíněně
V České republice hrozí za hajlování vězení, soudy však takové počíná často řeší podmíněným trestem. Ale například v roce 2009 teplický okresní soud poslal trojici mužů až na 14 měsíců za mříže kvůli fotografii, na které vystupují s vlajkou nacistického Německa s hákovým křížem a rukama zdviženýma k nacistickému pozdravu.
Český trestní zákoník ale umožňuje i vyšší tresty - v případě propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, za které je považováno mimo jiné právě hajlování, hrozí podle paragrafu 403 až deset let vězení.
