URNA a Zásahová jednotka se spolu naposledy připravovaly na možné teroristické nebezpečí před dvěma lety. Cvičení se jmenovalo Blaník 2013 a oba elitní útvary v Karlovarském kraji nacvičovaly modelovou situaci, kdy teroristé přepadnou letadlo s cestujícími. Policie měla otestovat, jak je připravena s útočníky vyjednávat a následně provést útok, při kterém nepřítele eliminuje.
Úkol uložen
Po cvičení vznikla kritická zpráva, na základě které Bezpečnostní rada státu 23. 6. 2014 vyhodnotila, že by se mezi URNOU a zásahovkou měla konat pravidelná cvičení. „Byl uložen úkol zkvalitnit součinnost mezi URNOU a ZJ,“ píše se v dokumentech. Žádný výcvik se ale v nejbližší době pravděpodobně neodehraje. Proč? To policie sama neví. „Nevíme, kdy proběhne další,“ přiznala policejní mluvčí Ivana Nguyenová.
Po útocích ve Francii v prvním lednovém týdnu vyplynulo na povrch, že Evropa může v nejbližší době čelit řadě teroristických útoků. Podle Europolu je nebezpečí pro starý kontinent dokonce největší od 11. září 2011.
Umíme být na více místech
Při útoku na satirický časopis Charlie Hebdo zastřelili dva teroristé 12 lidí, poté se zabarikádovali v budově tiskárny v obci Dammartin-en-Goële. Souběžně držel další ozbrojenec i rukojmí v košer obchodě v Paříži. Politici se hned po francouzské tragédii začali ptát, jestli by speciální protiteroristické komando, kterým je na našem území pouze URNA, dokázalo osvobozovat civilisty na více místech najednou.
„Zvládli bychom to,“ je přesvědčen šéf Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. „Počet příslušníků počítá s tím, že bychom dokázali zasáhnout na dvou až třech místech najednou,“ ujišťuje. V případě nouze by pak měla elitnímu útvaru asistovat zásahová jednotka.
Útvar rychlého nasazení před akcí.
„Než přijedeme, tak už tam bude zásahovka se zabezpečeným okolím a bude vyjednávat. Pak si s nimi práci rozdělíme,“ popisuje šéf URNY. Podle Lochmana je kritika cvičení z roku 2013 neoprávněná. „Došlo k tomu, že zásahovka nepochopila svoji úlohu, kde má být zařazena. Na základě toho se psala zpráva z vyhodnocení toho cvičení a na základě toho bezpečnostní rada vydala usnesení,“ tvrdí.
Ani policejní prezident Tomáš Tuhý nevidí ve spolupráci elitních útvarů problém. „Společné postupy nacvičují zásahové jednotky s URNOU, mají však jiné zaměření, proto další výcvik probíhá zvlášť,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Sdílení zkušeností
Útvary spolu cvičí především odstřelovače a vyjednavače. Aby na místě zásahu nedocházelo ke třením mezi vyššími šaržemi, mají oba útvary ještě společné školení velitelů. Podle Lochmana je navíc pracovní rytmus mezi zásahovkou a URNOU téměř neslučitelný. „Cvičení by bylo velmi těžké zkoordinovat. URNA trénuje každý den. Zásahovka má ale služby a do toho různé zákroky.“
Představa, že by dvě skupiny běžely do útoku naráz, je navíc naivní. „Představte si, že máte tým, se kterým cvičíte a najednou vám tam dají někoho jiného, u kterého nevíte, jak je vycvičený. A zásahovka má to samé,“ obhajuje absenci společných cvičení Lochman. Přiznává však, že společný výcvik loni ani nikdo nepřipravil. „Cvičení z roku 2013 připravoval Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra a pak jsme byli dost vytížení.“
