Koronavirová epidemie s původem v Číně zachvátila svět, zejména vyspělé státy Evropské unie včetně České republiky, proto si ČSSD nejspíš najala schopnou PR agenturu, jejímž prvním geniálním nápadem bylo obléct ultrašedého a doposud mediálně odepsaného předsedu strany Jana Hamáčka do tmavě oranžové mikiny, aby z něho v příštích týdnech udělala u veřejnosti spasitele národa. Musím uznat, že se jí zatím daří, a Hamáčka pochválit, že naslouchá.
Čerstvá komunikační vlna již před několika dny dorazila i do všech pokrokových médií včetně veřejnoprávních, kde mediální dělníci sociální demokracie mají značný vliv. Teď se ukázalo, že strategická sázka na Čínu, která se narodila v hlavě prezidenta Miloše Zemana nebo některého z jeho poradců a na niž nadšeně najela i část vedení ČSSD, byla správná.
Pokud přílet z Číny letadel China Eastern, české společnosti Travel Service a velkokapacitní stroj An-124 Ruslan ukrajinských aerolinek a vykládání nákladu (desítek milionů roušek, milionů respirátorů a stovek tun zdravotnického materiálu) bude vysílat v přímém přenosu televize Nova, národ se uklidní, začne dotyčným politikům nadšeně tleskat – a popularita Hamáčka a prezidenta Zemana poroste stejně jako faktická politická moc jeho okolí.
Nárůst významu národních států
Sociální demokraté by dnes také měli líbat nohy a ruce bývalému předsedovi Bohuslavu Sobotkovi, že ještě jako premiér do klíčových pozic řady státních podniků, úřadů a organizací, jež dnes hrají důležitou roli v boji s nákazou, chytře dosadil svoje lidi, kteří dnes – slovy jednoho z nich – „dělají všichni pro Hamáčka“. Teď se ukazuje jako velmi pravdivé staré rčení: spojence musíš mít a hýčkat je mnohem dříve, než je budeš skutečně potřebovat.
A Zemanovi podporovatelé se budou čím dále drzeji ptát politiků, kteří dlouhodobě a razantně odmítají budování úzkých politických a byznysových kontaktů s Východem s odvoláním na bezpečnostní riziko pro Českou republiku, kdy už konečně přiletí letadla NATO s rouškami a respirátory z Washingtonu a Bruselu. Samozřejmě, že tato pomoc z Číny bude mít politickou cenu. A ne malou. Jakým způsobem bude Peking tuto daň či úrok vybírat, zatím nevíme, ale buďme si jisti, že většina z nás se začne hodně divit.
Už dnes je jasné, že role Evropské unie a bruselské administrativy zeslábne a vzroste význam národních států. Dosavadní mantra privatizace–deregulace–liberalizace, kterou u nás 30 let opakují protagonisté současné formy kapitalismu, se může ze dne na den otočit o 179 stupňů a k moci se dostanou podobní zaslepenci a budou tvrdě prosazovat opak: zestátnění podniků–silnou státní regulaci–deliberalizaci trhu. |
Mnoho lidí také nebude věřit svým očím a uším, jaké systémové změny přinese globální pandemie pro hospodářství. Už dnes je jasné, že role EU a bruselské administrativy zeslábne a vzroste význam národních států. Dosavadní mantra privatizace–deregulace–liberalizace, kterou u nás 30 let opakují protagonisté současné formy kapitalismu, se může ze dne na den otočit o 179 stupňů a k moci se dostanou podobní zaslepenci a budou tvrdě prosazovat opak: zestátnění podniků–silnou státní regulaci–deliberalizaci trhu.
Jsem si jistý, že spousta lidí takové změny uvítá. A nebude se to týkat jen dopravy, zejména aerolinek, jak se to stane s podnikem Alitalia v Itálii, ale i řady strategických odvětví – energetiky, finančnictví, vodárenství, farmaceutického průmyslu či potravinářství.
A zajímalo by mě to nejdůležitější – který zodpovědný politik teď může se stoprocentní jistotou říct občanům ČR, kde kvůli diletantské privatizaci české bankovní sféry má 99 procent tuzemských bank a pojišťoven matky v zahraničí, že tyto finanční domy z Francie, Belgie, Itálie, Rakouska a dalších zemí nebudou poslouchat francouzského prezidenta, belgického a italského premiéra či rakouského kancléře, ale českého premiéra a předsedu České národní banky.
Doufejme…
Hotovost totiž začíná být, jak říkává americký finančník českého původu žijící ve Švýcarsku, králem. Oblíbeným sloganem někdejšího zrůdovládce OKD Zdeňka Bakaly – „Cash is King“ se začínají řídit čeští podnikatelé, kteří chtějí od odběratelů okamžitě zaplatit papírovými penězi na místě anebo kartou či jiným bankovním převodem, jinak zboží neprodají.
Doufejme, že lidé nezačnou hromadně vybírat z bank své úspory a držet je doma v šuplících nebo je hystericky utrácet za zlato či vyměňovat koruny za dolary či švýcarské franky, tedy za měny, které jsou v době velkých krizí považované za bezpečné přístavy. A doufejme, že zahraniční banky podnikající na českém území co nejdřív ujistí naše občany, že není žádný důvod k panice. |
Doufejme, že lidé nezačnou hromadně vybírat z bank své úspory a držet je doma v šuplících nebo je hystericky utrácet za zlato či vyměňovat koruny za dolary či švýcarské franky, tedy za měny, které jsou v době velkých krizí považované za bezpečné přístavy. A doufejme, že zahraniční banky podnikající na českém území co nejdřív ujistí naše občany, že není žádný důvod k panice.
Proto by bylo dobré, aby krize způsobená epidemií, která najednou silně udeřila jak poptávkovou, tak nabídkovou stranu ekonomiky, co nejdříve skončila – nebo se alespoň zmírnila natolik, aby podnikatelé mohli začít vyrábět, a lidé měli jistotu, že i v dalších měsících dostanou výplatu.
Většina lidí má strach, jenže je tu stále i velká skupina nezodpovědných mladých lidí, kteří v domnění, že jim nová nákaza nijak neublíží, pokračují ve stylu: „Mně je jedno, jestli dostanu koronavirus, na který chcípají jen báby a dědci, stejně půjdu na mejdan...“ Ti chytřejší, kteří vědí, že epidemie ovlivní naše životy nepředstavitelným způsobem – myslím si, že z hlediska duševního stavu člověka k lepšímu –, by měli být připraveni v podstatě na cokoliv.
