Jednatřicet. Tolika cenných pozorností se v letech 2012 a 2013 Nečasová (dříve Nagyová) podle žalobců dočkala, když byla nejbližší spolupracovnicí premiéra Nečase. Mezi dárky byly kožichy, hodinky či šperky. Dohromady stály více než 10 milionů korun. Obdarovat ji měl i šéf ČEZ Daniel Beneš. Od něj Nečasová přijala trojici kabelek či šálu, celkem se jednalo o pět darů. Všechny byly značky Christian Dior. Beneše přišly na 343 tisíc korun.
Nečasová podle žalobců dary nezdanila, postavili ji tak před soud kvůli krácení daně. Daně ji navíc zpětně doměřil finanční úřad. Musela proto odvést státu více než 700 tisíc korun. Rozhodnutí finančního úřadu se však snaží zvrátit žalobou. V případě prezentů od Beneše letos na jaře v prvním kole neuspěla, ale teď ji svitla naděje. Podle zjištění serveru Lidovky.cz Nejvyšší správní soud uplynulý týden vyhověl její kasační stížnosti.
Nečasová doplatila dlužné daně za luxusní dárky, kvůli kterým čelí žalobě |
„Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2018 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení,“ stojí ve verdiktu, jejž vynesl senát soudkyně Lenky Kaniové. Jakými argumenty se senát řídil, není jasné. Odůvodnění není hotové. Mlčí i advokát Nečasové v této věci Michal Bureš. „Omlouvám se, ale před doručením rozsudku a konzultací s klientem právní věci zásadně nekomentuji,“ sdělil serveru Lidovky.cz (NSS v průběhu čtvrtka vydal následující vysvětelní, pozn. aut.).
V žalobě napadající doměřenou darovací daň za Benešovy pozornosti rozvinula Nečasová argumentaci do dvou směrů. V první řadě poukázala na to, že berní úředníci se při výpočtu taxy odrazili od dokumentů z vyšetřování. Sami existenci darů a tím i vznik daňové povinnosti nedoložili. Podle Nečasové k takovému postupu nemají oporu v zákoně. Současně zpochybnila, že jí finanční úřad řádně doručil platební výměr.
Nečasová kvůli daním z darů podala 29 žalob
U Městského soudu v Praze se letos na jaře zastání nedočkala, senát její argumenty neuznal. Úředníci podle něj pracovali bezvadně. „Podle názoru soudu takové zjištění je možné a nic nebrání správci daně, aby z takového důkazního prostředku čerpal jako z podkladu pro své rozhodnutí,“ píše se k prokázání daňového závazku z usnesení o zahájení trestního stíhání v rozsudku, který mají Lidovky.cz k dispozici.
Pražská městská instance po zásahu Nejvyššího správního soudu bude muset žalobu projednat znovu. Jak velkou šanci má Nečasová v tomto kole dosáhnout na své zdaněné peníze, se lze jen domnívat. Není ani jasné, kdy senát k případu znovu zasedne. „Zatím je spis na Nejvyššímu správním soudu s kasační stížností,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí soudu Markéta Puci.
  |
Lidovky.cz zjistily, že Nečasová neomezila svou snahu získat peníze jen ze zdaněných darů od Beneše. Podle všeho chce zpět každou korunu, kterou poukázala státu za všech jednatřicet pozorností. Z celkové hodnoty darů ve výši 10 132 886 korun odvedla 736 tisíc. Za Benešovy prezenty to bylo 22 617 korun. „Žalob paní žalobkyně (Nečasová) proti Odvolacímu finančnímu ředitelství je u našeho soudu 29,“ uvedla mluvčí Puci.
Beneš v minulosti explicitně nevyloučil, že by Nečasovou podaroval. Konstrukci žalobců nicméně zpochybnil. „Dárky k Vánocům či narozeninám jsou sice adekvátní mému příjmu, rozhodně se ale nepohybují ve finančních řádech, jež se opakovaně objevují v tisku. Zatímco v minulosti se tyto účelové spekulace týkaly šperků, dnes má jít o oděvy,“ vyjádřil se před časem šéf ČEZ pro Právo.
‚Dokazování není dosud skončeno‘
Nezdaněné dary patří do košatého případu, jenž v červnu 2013 vyústil v pád Nečasova kabinetu. Větví s prezenty se začal trestní soud zabývat roku 2016, Nečasová je obžalovaná z krácení daně. Součástí této linie jsou i takzvané trafiky pro trojici někdejších poslanců ODS, kteří se měli vzdát mandátu za křesla v (polo)státních firmách. V této části se Nečasová zodpovídá z podplácení, stejně tak je z podplácení obžalovaný i Nečas.
Dary za 10 milionů korunPodle obžaloby dostala Nečasová dárky kromě Daniela Beneše od byznysmena Daniela Křetínského, lobbisty Vladimíra Johanese, bývalého člena dozorčí rady Severočeských dolů Ivana Lapina, exministra životního prostředí Tomáše Chalupy, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku Martina Horáka nebo advokáta Karla Muzikáře mladšího. |
Shodou okolností uplynulé úterý v této větvi pokračovalo hlavní líčení. Jako svědci měli dorazit bývalý šéf Českých drah Petr Žaluda a někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, v síni se ale ukázal jen Schwarzenberg. Exministr vypovídal. Z obžalovaných včera naslouchal jeho svědectví pouze Petr Nečas, jeho choť a poslední aktér kauzy, bývalý ministerský náměstek Roman Boček, souhlasili s řízením ve své nepřítomnosti.
Na rozsudek si všichni zúčastnění budou muset ještě počkat, kauza v tomto roce do finále zdaleka nezamíří. „Dokazování není dosud skončeno, jednání bylo odročeno na další termíny,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz Dana Šindelářová, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1, kde se kauza vyřizuje. Líčení má pokračovat v příštím roce trojicí jednání, jsou nařízené na leden, březen a duben.
Žalobci se nedávno ocitli ve složité situaci. Soudkyně Helena Králová jim letos v červnu oznámila, že odposlechy jako důkazy nebere v potaz. „Odposlechy založené ve spise u zdejšího soudu soud považuje za nezákonné,“ prohlásila. Podle soudkyně policie nevyčerpala všechny možnosti, jimiž si mohla poznatky opatřit. Přitom právě záznamy z operativní techniky mají především dosvědčit údajně nezákonné dohadování trafik.
