Vědci našli zajímavé využití pro plastové lahve. Dokázali z jejich zbytků vytvořit vanilku |
V obcích a městech je přírůstek významný: o 15 až 25 procent. Přesná čísla zatím nejsou k dispozici, podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) však na podobném odhadu panuje shoda.
„Je to ale šálivé, logicky víc odpadů vznikalo doma. Lidé nechodili do práce, za kulturou, do restaurací ani za sportem. Klesla tedy naopak produkce plastových odpadů z podnikatelské sféry a dalších oblastí,“ uvedl Brabec.
Ministr ovšem míní, že celková spotřeba plastů v pandemii skutečně vzrostla. Napovídají tomu i zprávy z některých měst. Například společnost OZO Ostrava zaznamenávala loni i v naprosto všední době podobný nárůst množství vyhazovaného odpadu, jaký je jinak běžný v období Vánoc.
Během covidové epidemie si Češi navykli v podstatně větší míře nakupovat po internetu. Obaly, v nichž objednané zboží přišlo, se na rozhojnění plastového odpadu také projevily. Ostatně po loňském příchodu pandemie do země vzrostly jen online nákupy potravin až o 215 procent. S tím, jak virus slábne, se ale vrátila snaha užívání plastů omezit. Ve sněmovně leží zákon, který zapovídá některé z těch jednorázových. Reaguje na evropskou směrnici, jež zakázala třeba příbory, nádobí či brčka na jedno použití. Na záměru škrtnout tyto druhy umělých hmot podle Brabce nic nezmění ani výskyt covidu-19.
„Myslím, že tak mimořádnou situaci, jakou bezpochyby je světová covidová pandemie, by měla legislativa zohlednit. Ale zatím stále platí termíny vyplývající z evropské směrnice,“ řekl Brabec.
Druhý život plastu. Česká značka vyrábí nábytek z odpadu |
Ještě významnější nárůst množství plastových odpadů přitom zaznamenalo zdravotnictví, o třicet až padesát procent. V odvětví nejde jen o všem známé roušky či respirátory, v koších končily i testovací sady na koronavirus nebo ochranné obleky.
Právě odpad ze zdravotnických zařízení poukázal podle ministra zdravotnictví Brabce na to, že v Česku chybí spalovny, kde by bylo možné takový zbylý materiál zlikvidovat ve větším objemu.
„Jsou to infekční odpady, nerecyklovatelné a nemohou se příliš dlouho hromadit v nemocnicích. Museli jsme proto dokonce upravovat předpisy, spalovny totiž opravdu totálně nestíhaly,“ uvádí ministr.
Co lze vyčíst na smetišti
Jak se proměnil život pod covidovým příkrovem je zčásti vidět právě i na odpadech. Společnost AVE, která je jednou z firem, jež sváží odpad v hlavním městě, loni registrovala méně vyhozeného smetí z komerčních a živnostenských provozoven.
V Brně ve stejném roce ubylo odpadu v centru, kde obvykle bydlí studenti: logicky, protože během lockdownu na výuku nedocházeli osobně, ale připojovali se do ní online ze svých domovů. Na brněnských sídlištích bylo naopak odpadu víc než dřív.
Právě loni se změna projevila nejvíc. Lidé totiž mnohem přísněji dodržovali vládní opatření, platilo to i o využívání home office. Jak uvádějí data sociologického průzkumu Život během pandemie respektovaného sociologa Daniela Prokopa, při počáteční vlně pandemie bylo na plném home office až 23 procent respondentů. V první polovině letošního března to bylo 18 procent. Ve druhé půlce května docházelo do práce aspoň částečně 80 procent pracujících. Spolu s tím se iprodukce odpadu začala vracet k normálu.
Tečka za nadužíváním
Soumrak plastů, který má v Evropě nastat, není ani tak konec tohoto materiálu jako takového, mělo by jít spíš o tečku za jeho nasazováním i tam, kde se bez něj můžeme snadno obejít.
„Obecně řečeno, plast je pro mnoho aplikací velice užitečný a těžko nahraditelný materiál. Problém je jeho nadužívání,“ uvádí Petr Novotný, projektový manažer z Institutu cirkulární ekonomiky.
A dodává: „V současné době je levný, a proto se z něj vyplatí vyrábět výrobky na jedno použití. Důsledkem toho produkujeme jako lidstvo čím dál více plastového odpadu, který je ekologickou zátěží.“
Obaly na více použití
K plastu je podle něj možné přistupovattakovým způsobem, aby rovnou nekončil jako odpad, ale naopak mohl být opakovaně používán. K tomu je ovšem potřeba změnit současný systém jeho výroby a použití.
Poslední půlrok s plasty na jedno použití? Od července nesmí na trh, hodně se ale využívají kvůli covidu |
„Na prvním místě je ecodesign – tedy eliminace použití jednorázových plastů a nahradit je třeba znovupoužitelnými řešeními, vratnými zálohovými systémy. Zatímco dnes jsou na trhu stovky druhů plastů, lišících se svým složením, barvou, plnivem a podobně, do budoucna je nutné se mezi výrobci sjednotit a na trh dávat jen předem definované plasty,“ uvádí Novotný.
Když budou všechny obaly od jogurtů, vaničky na maso, vakuová balení pro sýry a další z jednotného materiálu a shodné barvy, usnadní se i recyklace. Výrobci si podle Novotného najdou jinou cestu, jak svůj produkt odlišit od konkurence.
Odborník na využití biologicky rozložitelných odpadů a energetické úspory vyjmenovává ještě další věci, jež by byly potřeba – rozšíření kapacity recyklačních linek a podpora poptávky po recyklátu.
„Problém, který zatím neumíme řešit zcela cirkulárně, je fakt, že plasty nejde recyklovat donekonečna. Po několika cyklech ztrácí svou kvalitu. Nadějí je chemická recyklace, jež je však energeticky náročná,“ popisuje Novotný.
