Po pár dnech se na internetu objevila fotka moderní prosklené budovy s vítězným komentářem: Vidíte? Povedlo se!
Bohužel nebyla na fotce nová wuchanská nemocnice, ale obytný dům postavený dlouho předtím v jiném městě. A bohužel stejný záběr té budovy vyšel před časem v čínských novinách. Jeho dohledání na síti bylo pro odborníka otázkou třiceti vteřin.
Přiznám se, že mě tenhle naivní podfuk překvapil méně, než kdyby se budovu skutečně povedlo zbudovat. (A ráda bych věděla, jak to ve skutečnosti bylo v roce 2003 s bleskovou stavbou špitálu v Pekingu.)
  |
Jediné, co mě překvapilo, je jakási zarytá naivita čínských vládních představitelů, přesvědčených, že jim jejich úspěchy celý svět odkýve – tak jako prostí čínští občané, zvyklí těm nahoře odkývat všechno.
Mnoho vody proteklo korytem Dněpru od chvíle, co po něm plula carevna Kateřina II. Veliká a její přítel Potěmkin organizoval přenášení pestře omalovaných kulis vesnických domů rozestavěných podél řeky z místa na místo, aby celý kraj z pohledu plujícího vypadal bohatý a plný spokojených nevolníků.
Potěmkin si mohl být dost jistý, že se jeho podvod neprovalí: panstvo s největší pravděpodobností nevystoupí ze člunů na břeh a nepůjde si „obydlí vesničanů“ prohlédnout z druhé strany, tak jako dnešní řidiči projíždějící po dálnici kolem obřích reklam nevystoupí z aut a nepřebrodí se brambořištěm k billboardům.
Potěmkin se stal předchůdcem všech marketingových bossů, jimž jde jen a jen o to, aby se zákazníci nachytali na načančané reklamy a uvěřili, že nabízený produkt je opravdu takový, jak vypadá zdálky na billboardu nebo na křídovém papíru, který vám nacpou do schránky novodobí nevolníci, roznašeči reklam.
Teď se ale dočítám, že odborníci vážně pochybují o historické pravdivosti příběhu o Potěmkinovi.
A jeden známý tvrdí, že ten podfuk s fotkou si podvodníci vymysleli – a nemocnice ve Wu-chanu už stojí.
Zdá se, že lidé dnes mají tendenci pochybovat úplně o všem, dokonce i o pravdivosti informací o lžích a podvrzích. Na informační dálnici jsou rok od roku větší zácpy.
