130 let
Ocenění vědci Serge Haroche (vlevo) a David Wineland

Ocenění vědci Serge Haroche (vlevo) a David Wineland | foto: Reuters

Aktualizováno

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za pozorování fotonů

Věda
  •   11:59aktualizováno  13:07
STOCKHOLM - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky. Královská švédská akademie věd je podle agentury AP ocenila zejména za vývoj převratných experimentálních metod, které umožňují zkoumat kvantové systémy.

"Laureáti Nobelovy ceny otevřeli dveře nové éry experimentů v kvantové fyzice tím, že dokázali možnost přímého pozorování jednotlivých kvantových částic, aniž by tyto částice přitom byly zničeny," citovala z prohlášení švédské akademie agentura Reuters.

ČTĚTE TAKÉ:

David Wineland, narozený v roce 1944, působí v americkém Národním ústavu pro standardizaci a technologii (NIST) v coloradském Boulderu. Osmašedesátiletý Serge Haroche, který se narodil v marocké Casablance, je od roku 2001 profesorem na pařížské College de France, kde vede katedru kvantové fyziky.

Letošní seriál vyhlašování Nobelových cen byl zahájen v pondělí, když se laureáty ceny za lékařství a fyziologii stali Japonec Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon. Pokračovat bude ve středu, ve čtvrtek a v pátek vyhlášením ocenění za chemii, za literaturu a za mír. Jako poslední bude v pondělí 15. října oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Nobelovy ceny budou laureátům slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.

Vizitky oceněných vědců

Serge Haroche (68)

  • S kolegy na pařížské École Normale Supérieure (ENS) v roce 1996 tento francouzský fyzik prokázal experimentálním pozorováním kvantovou dekoherenci. Demonstrovali, jak se dá kontrolovat vzájemné ovlivňování jednoho atomu s jedním fotonem a jak se dají vytvářet takzvané superpoziční stavy atomů. Přispěli tak do výzkumu kvantového přenosu dat a kvantové kryptografie.
  • Narodil se 11. září 1944 v marocké Casablance (tehdy francouzská kolonie). Vystudoval fyziku na pařížské ENS a Pařížskou univerzitu. Na ENS později pět let vedl fakultu fyziky.
  • V roce 1967 se stal výzkumným pracovníkem v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS) a od roku 1974 byl až do roku 2001 profesorem pařížské Univerzity Pierra a Marie Curieových (UPMC). Od roku 2001 je profesorem na pařížské College de France, kde vede katedru kvantové fyziky.
  • Jako hostující profesor přednášel též na Yaleově univerzitě v USA (1983-1993) a na řadě dalších univerzit, včetně Harvardovy či Stanfordovy, i na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT).
  • Žije v Paříží, je ženatý a má dvě děti. Je členem mimo jiné Evropské fyzikální společnosti a Americké fyzikální společnosti.

David Wineland (68)

  • Americký fyzik, působící ve fyzikální laboratoři Národního ústavu pro standardizaci a technologii (NIST) v coloradském Boulderu. Jeho práce zahrnuje výzkumy v oblasti kvantové optiky. Na NIST vede experimentální skupinu, která zkoumá využití technologie chlazení iontů laserem v iontové pasti. Tyto uvězněné ionty lze využít v experimentálních kvantových procesorech, ve velmi přesných atomových hodinách či k testování základních fyzikálních zákonů.
  • Narodil se 24. února 1944 v Milwaukee ve státu Wisconsin. Studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, dosáhl hodnosti bakaláře v roce 1965 a doktorát získal v roce 1970 na Harvardově univerzitě. Potom pracoval na Washingtonské univerzitě, než v roce 1975 přešel na NIST. Je členem Americké fyzikální společnosti a v roce 1992 jej zvolili do Národní akademie věd.
  • Za své úsilí získal řadu významných ocenění, například v roce 2007 Národní medaili za vědu či Schawlowovu cenu v roce 2001.
Autoři: Lidovky.cz, ČTK