Sobota 28. listopadu 2020svátek má René -1 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Mám ráda rozmanitost. V ateliéru vyrábím BDSM doplňky, kabelky, ale i interiér Tatry 603, říká designérka

Monika Lepschy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Monika Lepschy | foto: Adam Dvořák

S papírovými botami sklidila obrovský úspěch, svou práci představila i na kanadském Vancouver Fashion Week, kam ji pozvali jako mladý talent a získala několik ocenění v mezinárodních soutěžích. Designérka Monika Lepschy je takový přírodní zázrak, jde ji vše, na co sáhne. „Zaměřuji se na kvalitu materiálu a výroby. Je pro mě důležité vědět, komu věci vyrábím a tím se odlišuji od návrhářů, kteří zásobují svými kousky butiky a jiné designové obchody a cílového zákazníka nevidí,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Před několika lety jste sklidila obrovský úspěch s kolekcí papírových bot. Jak tento nápad vznikl?
Tehdy jsem byla na letní stáži v Paříži, když mě oslovila italská papírna Fedrigoni, jakožto studenta a začínajícího designéra módních doplňků, jestli bych pro ně nenavrhla a nevyrobila dva páry obuvi pro jejich instalaci v rámci podzimní výstavy Vienna Design Week.

AOF pavučina
Kožené výrobky z dílny Moniky Lepschy

Lidovky.cz: Prý jste je vyřezávala jako sochu. Mohla byste tuto techniku popsat?
Vzhledem k tomu, že jejich hlavním požadavkem v zadání bylo to, že obuv musí být samonosná a unést váhu modelky, zvolila jsem techniku, při které jsem slepovala jednotlivé vrstvy papíru. Zalisováním mi vznikl požadovaný kus materiálu podobný dřevu, do kterého jsem postupně vyřezávala tvar obuvi. Výsledná obuv byla tvořena z jednoho kusu materiálu, jak to známe například u holandských dřeváků.

Lidovky.cz: Vystudovala jste Fashion design na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Co vás na módě přitahuje nejvíce?
Když mi někdo položí tuto otázku, nedokážu odpovědět pouze na to, co mě na módě přitahuje nejvíce, aniž bych nezmínila souvislosti, které mě na ní trápí a od kterých se již několik let distancuji. Slovo móda, pokud se o něm bavíme v souvislosti s oblečením, si během své historie prošlo velkou proměnou a nyní se móda dostala do fáze, která mi není sympatická. Je nutné na vysvětlení říct, že oblečení dříve plnilo především praktickou funkci, až postupem času skrze módu lidé mohli začít projevovat kreativně svou osobnost. Móda v sobě snoubí umění a funkci, a to byl pro mě důvod, proč jsem se pro tento umělecký obor rozhodla. Když sochař vymodeluje sochu nebo malíř namaluje obraz, tato díla jsou v prostoru většinou statická, ale oděv má pro mě mnohem větší rozměr, který mu dává pohyb lidského těla. Na módě mě nejvíce přitahuje kreativní proces tvorby oděvů nebo módních doplňků. Zajímá mě především řemeslo, experimentální a osobitý přístup při navrhování jednotlivých výrobků pro zákazníky.

Lidovky.cz: Jak je na tom módní průmysl podle vás dnes? 
Bohužel je v dnešní době módní průmysl považován spíše za byznys než řemeslo. Po celém světě probíhají dvakrát ročně fashion weeky, produkuje se obrovské množství kolekcí, módní řetězce a velké značky vyvíjí značný tlak na zákazníky tím, že každý půl rok přicházejí s novou kolekcí a módní trendy se proměňují tak rychle, že je téměř nemožné je stále sledovat, natož kupovat. Přijde mi to zcela zbytečné a vyčerpávající. Jak je móda globálně chápána dnešní společností mi nedává vůbec smysl. Sama se nepovažuji za „eko-nacistu“, nicméně je potřeba uvědomit si, že módní průmysl ničí naši planetu a je potřeba tento systém změnit.

Mně samotné otevřel oči Vancouver Fashion Week, na který jsem byla před několika lety vybraná jako sponzorovaný designér, abych prezentovala svou kolekci oděvům na jaro/léto. Tehdy jsem si tam sice splnila sen prezentovat svou tvorbu v Kanadě na vybraném Fashion Weeku, zároveň jsem si po této události uvědomila, jak prchavá a proměnlivá móda opravdu je a že se tímto směrem dále nechci vydat. Nenavštěvuji ani pražské módní přehlídky, rozhodla jsem se toto prostředí nepodporovat, přijde mi úsměvné, jak se pražská smetánka a údajní milovníci módy párkrát do roka „voháknou“ do svých nejlepších, výstředních outfitů, vyrazí sledovat týden plný módy a pak se zase vrátí ke svým oděvním stereotypům. Toto přesně ukazuje, jak je veřejností chápaná móda velmi povrchně.

Moni backpack

Moni backpack

Celkový přístup k módě se změnil. Já se sama snažím o návrat k podstatě módy tím, že nevyrábím kolekce, ale vytvářím oděvy a módní doplňky na míru pro konkrétního zákazníka. Zaměřuji se na kvalitu materiálu a výroby. Je pro mě důležité vědět, komu věci vyrábím a tím se odlišuji od návrhářů, kteří zásobují svými kousky butiky a jiné designové obchody a cílového zákazníka nevidí. Pokud se jejich věci v sezóně neprodají, jsou nuceni to prodávat se slevou a dílo ztrácí svou hodnotu i přes to, kolik úsilí a energie do výroby vložili. Když to vidím, je mi to vždy líto.

Lidovky.cz: V současné době pracujete pro firmu Brašnářství Tlustý a spol., čemu se tam věnujete?
S Brašnářstvím Tlustý spolupracuji, protože razí podobnou filozofii a koncept, jako mám já. Zaměřujeme se na zakázkovou výrobu doplňků pro muže i ženy. Máme v portfoliu celou řadu výrobků, které si zákazník může různě nakombinovat a teprve potom přichází do výroby u nás v Česku. Nedodržujeme striktně módní trendy ani střídání sezón, nevytváříme každý půl rok novou kolekci. Spíše nasloucháme zákazníkům a když navrhuji nové modely, snažím se zohlednit přání konečného uživatele a vytvářím doplňky tak, aby byly nadčasové a hlavně praktické.

Lidovky.cz: Získala jste také několik ocenění, co vy sama považujete za svůj nejlepší počin?
Ocenění, kterého si nejvíce vážím a které zásadně ovlivnilo mé další směřování, byla výhra v mezinárodní soutěži Arts of Fashion Competition v San Franciscu. Vůbec jsem si v té době nepřipouštěla, že bych v takové konkurenci zahraničních studentů mohla postoupit do finále, natož vyhrát v kategorii obuv a módní doplňky. Na ten moment, kdy vyslovili mé jméno nikdy nezapomenu. Byl to nádherný pocit. Uvědomila jsem si, že to, co dělám, má smysl.

Lidovky.cz: Oblečení a obuv navrhujete ve volném čase?
Zjednodušeně se dá říct, že se věnuji všemu, co se dá vyrobit s pomocí šicího stroje. Mám ráda rozmanitost a svobodu v tvorbě, nedávám si zatím žádné mantinely a mám přesah i do příbuzných oborů. Může za to má zvědavost a touha učit se stále něco nového. V ateliéru nejčastěji vyrábím různé kabelky, brašny, drobné výrobky, svatební šaty, BDSM doplňky a teď tam mám dokonce rozebrané části veterána Tatry 603, kterému vytvářím kompletně nový interiér.

Lidovky.cz: Co nejraději nosíte vy? Experimentujete?
Byla období, zejména na střední škole, kdy jsem v odívání experimentovala. Měla jsem tzv. „barevné a černé“ období. Na vysoké škole jsem se oblékala nejčastěji do černo – černé. Kombinovala jsem jednotlivé struktury oděvů, lesk, mat a jemné vzory. Teď už se nesnažím striktně držet černé (on je to takový trend mezi designérama). Oblékám se střídmě, upřednostňuji pohodlnější oblečení a raději nechávám vyniknout doplňky.

Lidovky.cz: Ze Spojených států jste si přivezla ocenění v kategorii Obuv a módní doplňky za boty, které byly jako by je někdo utkal z pavučiny. Hledáte inspiraci v přírodě?
Příroda je nevyčerpatelný zdroj inspirace, má můj obdiv a respekt. V dnešní době ji vnímám intenzivněji, ale není pro mě již pouze vizuální pokladnicí inspirace, zabývám se i otázkou recyklace v módě a snažím se k přírodě přistupovat šetrněji, s ohledem na naši planetu.

Lidovky.cz: Čím vás zaujala zrovna pavučina?
Reagovala jsme na soutěžní téma odolnost. Pavučina mě fascinuje svou pevností, je jedním z nejodolnějších přírodních materiálů a splétaná forma těchto sítí je pro mě velmi inspirativní.

Fedrigoni papírová obuv

Lidovky.cz: Máte nějakou metu, které byste chtěla dosáhnout?
Metu mám, v čase se její podoba formuje. Chtěla bych svou tvorbu do budoucna nějak vymezit, zatím mám moc široký záběr a je to příliš časově náročné. Přemýšlím také nad pořádáním workshopů pro veřejnost a studenty odborných škol. Každoročně jsem přizvána jako oponentka nebo externí komisař k závěrečným pracím studentů a ze své praxe vidím, že na vysokých školách bohužel často chybí technolog, modelář nebo konstruktér střihů, zejména oděvních doplňků. I za mého studia jsme takového kantora měli pouze jednoho a ten si své „know – how“ střežil natolik, že byl pro studenty vlastně k ničemu. Ročně školy vyprodukují mnoho designérů, ale odborníků na technologii a konstrukci ubývá, proto bych ráda v budoucnu své zkušenosti předávala dalším generacím.

Alena Pecháčková

Autor

Alena Pecháčkováalena.pechackova@lidovky.czČlánky

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Tělo je nejprve pečlivě vydezinfikováno a následně uloženo do rakve. V ­té... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

S otužováním začali letos Špačkovi. Oblíbili si Konventský rybník, kde si mohou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Petr Dědek, majitel HC Dynamo Pardubice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

SOUTĚŽ: Vyhraj luxusní balíček fitness jídel v hodnotě 1 499 Kč
SOUTĚŽ: Vyhraj luxusní balíček fitness jídel v hodnotě 1 499 Kč

Sportuješ a ráda se hýbeš? Chceš svou snahu zefektivnit i vhodným jídelníčkem, ale nevíš, jak na něj? Nyní máš jedinečnou příležitost vyhrát...