130 let

Michael Kováčik | foto: Archiv Michaela Kováčika

Nejraději bych oblékal Kate Mossovou, říká slovenský módní návrhář

Design
  •   4:05
Je jedním z nejslavnějších slovenských módních návrhářů. V soukromí působí ale skromně a pokorně. „Slováci jsou k módě otevřenější. Jsme i takoví teatrálnější, ne všichni pochopitelně, ale dá se to tak zobecnit, nebojíme se být jiní. Vždycky jsme byli ze všech stran tak trochu utlačovaní, tak si to užíváme. Někde jsem teď nedávno četl, že to máme už v hymně, oproti české je taková bojovnější, dravější,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Michael Kováčik.

Lidovky.cz: Žijete v Praze, ale jste neustále na cestách. Jak je to možné?
Žiju v Praze, ale skoro každý týden jezdím do Bratislavy, kde prodávám v butiku Privee. Šiju převážně v Brně, kam jezdím několikrát do týdne, ale i v Praze, Bratislavě a dokonce i uprostřed Slovenska, odkud pocházím. Je to časově náročné, ale v každém ateliéru věci společně dokončujeme a ladíme do posledních detailů. Šijeme současně nové kolekce i oblečení na zakázku. Měl jsem v plánu ještě dílnu v Ostravě, ale to už by asi nebylo časové možné.

Lidovky.cz: Šijete si ještě někdy tak něco sám?
Dodnes mám u sebe kousky, které jsem „spíchl“ sám, ale od začátku spolupracuji se šikovnými švadlenami, které jsou opravdu nejlepším ve svém oboru. Vystudoval jsem žurnalistiku a média, šít jsem se učil za pochodu od svých švadlen, takže nemohu říct, že bych to uměl dokonale, ale za ty roky jsem se leccos naučil. Pracuji se švadlenkami a hodně věcí spolu řešíme a domlouváme se na všem. Jejich práce si opravdu vážím.

Tak já mám například 20 looků a jeden look se skládá tak ze tří modelů. A také...
Každým rokem je to lepší a lepší, stejně jako na Slovensku a velký podíl na tom...

Lidovky.cz: Říkal jste, že jste vystudoval žurnalistiku, co vás tedy přivedlo k módě?
Móda mě zajímala od malička, vlastně mě zajímal design, interiér, potom květiny. Do Prahy jsem přišel s tím, že bych chtěl být stylista, ale na to škola není, že. Můžete si tak udělat kurz, ten vám ale až tak moc platný nebude. Takže jsem šel na žurnalistiku a média a přitom jsem se začal seznamovat s lidmi, fotografy, modelkami, přes sociální sítě a různé akce a party jsem navázal mnoho kontaktů a pak se to nabalovalo a nabalovalo. Až v roku 2013 jsem oblékal tři klientky jsem oblékal tři klientky na finále České Miss a rozhodl jsem se, že jim šaty navrhnu sám. Nakonec měly velký úspěch a tak moje kariéra odstartovala.

Lidovky.cz: Zmínil jste květiny, kolik jich máte doma dnes?
Mám doma jen tři květiny, ale je to náročné. Tím, že hodně cestuji, jim nemohu poskytnout tolik péče, takže se občas stane, že jsou takové polomrtvé. Přeci jen, když je doma zavřete, je tam jak ve skleníku.

Lidovky.cz: Je vám čerstvých 28 let a už teď jste jedním z nejslavnějších slovenských návrhářů..
...žijících v Praze, takže funguju v obou krajinách. Je to takové moje specifikum. Ale děkuji, to je milé, že to říkáte.

Lidovky.cz: Úspěšných Slováků v Praze žije mnoho, čím to podle vás je?
Ano, je nás tu opravdu hodně, nedávno jsem nad tím přemýšlel. Hodně se jich pohybuje v módě, ale nejen tam, samozřejmě. Tak přece jen, Praha je metropole, ačkoli to je Bratislava také, možností k seberealizaci je tu více. Co se prodeje týče, musím říct, že já i někteří moji kolegové ho máme lepší na Slovensku. Slovenky za módu utrácejí více a raději.

ěkde jsem teď nedávno četl, že to máme už v hymně, oproti české je taková...

Lidovky.cz: Jsou Slováci v módě odvážnější než Češi?
Bezpochyby, to říkám skoro v každém rozhovoru, že Slováci jsou k módě otevřenější. Jsme i takoví teatrálnější, ne všichni pochopitelně, ale dá se to tak zobecnit, nebojíme se být jiní. Vždycky jsme byli ze všech stran tak trochu utlačovaní, tak si to užíváme. Někde jsem teď nedávno četl, že to máme už v hymně, oproti české je taková bojovnější, dravější. Asi to máme v sobě, že na sebe rádi poutáme pozornost, nemyslím to negativně, ale tak se trochu dereme do popředí. A mě to baví.

Lidovky.cz: Češky jsou podle vás jaké?
Každým rokem je to lepší a lepší, stejně jako na Slovensku a velký podíl na tom podle mě mají sociální sítě, lidé vidí, co se nosí v zahraničí a jsou obecně v módě rok od roku odvázanější. Když jsem začínal, vím, že pro mě meta byla, dostat svou tvorbu do magazínu, prostě do tištěných médií. Sociální sítě jsou silným nástrojem a lidé tam inspiraci hledají. Už jsem si toho všiml i na Slovensku v menším městě. Potkal jsem dívku, která šla do školy evidentně a byla skvěle oblečená. Velmi se to posouvá. Dalším skvělým nástrojem jsou také e-shopy.

Lidovky.cz: Tvoříte raději pro ženy nebo pro muže?
Jednoznačně pro ženy. Dělal jsem i pánskou módu, oblečení si šiju pro sebe, ale dámská móda, té rozumím, mám ženskou duši, navíc je to práce kreativnější a zábavnější, co si budeme povídat.

Lidovky.cz: Jak jsou na tom s módou muži?
Tak ti na tom tak jako ženy nejsou, to je jasné, módu tolik neřeší, ale i tady se to posouvá a všímám si, že mám kolem sebe čím dál tím více mužů, kteří řeší, co si na sebe vezmou. Kdybych měl jít do hloubky, oblečení souvisí s charakterem a povahou člověka a tak je to individuální a zas tak moc zobecňovat se to nedá. Souvisí to také se sebevědomím. Vyčnívat není pro každého, vím to sám, pocházím z vesnice.

Lidovky.cz: A vy si sociální sítě spravujete sám?
Ano, celé roky si je spravuji sám. Všechny fotografie si sám upravuji. Ale je to časově náročné, denně tím trávím dost času. Ale podle mě to k tomu opravdu patří, je dobré nad tím přemýšlet, aby to bylo vyvážené a zajímavé. Lidi na to reagují.

Lidovky.cz: Jak probíhá příprava nové kolekce?
Novou kolekci představuji dvakrát do roka. Poslední jsem představoval na na MBPFW v březnu. Šlo o kolekci podzim/zima 2019. Do toho dělám přehlídky, kde představím průřez své tvorby. Takovou akcí byla naposledy The art evening v květnu pod záštitou Bonteque s.r.o, unikátní koncept, kde se propojilo umění a design v různých směrech. Je to ale asi takhle, udělám kolekci, ta se prodává tak dva měsíce a já už připravuji kolekci novou. Je to honička, ale já se naštěstí honím za něčím, co mě baví a naplňuje a to se nedaří každému, takže si toho nesmírně vážím.

Lidovky.cz: Jaké jsou vaše cíle?
Tak určitě prodávat to, co navrhnu pořád dále nebo i více. Ambice mám a myslím, že je to dobře, nejen v této branži. Nemůžu říct, že bych si přál mít vysloveně svůj vlastní butik, ale líbil by se mi vytvořit koncept store, kde by se prodávala móda, design i umění.

Dodnes mám u sebe kousky, které jsem spíchnul sám, ale od začátku spolupracuji...

Lidovky.cz: Kolik kousků čítá jedna kolekce?
Tak já mám například 20 looků a jeden look se skládá tak ze tří modelů. A také šiju na zakázku. Takže je toho poměrně hodně. Ale mám štěstí, nikdy se mi nestalo, že by mě nikdo nutil a nebo jsem byl nucený šít něco, co by neodráželo můj rukopis, lidé to nechávají na mě a je to skvělé. Ale kompromisy dělám, to je jasné.

Lidovky.cz: Vytvořil jste si takovou sesterskou značku…
Myslíte Studio? Ano, to už běží, teď tam mám tři mikiny, které se prodávali už v zimě a teď v létě to není úplně zásah, ale chci to rozvíjet dále. Bude to více kusů, jde o linii, která je cenově dostupnější, takové casual na běžné nošení. Mám z toho radost a lidé také.

Lidovky.cz: Kdybyste mohl, koho byste nejraději oblékl?
Jednoznačně Kate Mossovou. Baví mě od střední školy. A v rámci Slovenska a České republiky? To se mi víceméně splnilo: Dara Rollinsová, Michaela Kocianová a mnoho dalších. U Češek to byla Simona Krainová, Zorka Hejdová, Pavlina Nemcová a mnoho mnoho dalších.

Autor: Alena Pecháčková