Jen pár hodin předtím se Kaplickému narodilo druhé dítě. "Budova Národní knihovny, kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora, je moderní odpovědí na historickou dominantu Pražského hradu, její vskutku demokratickou paralelou, je zosobněním tvořivého ducha, výrazem vzdělanosti, kulturnosti a humanity tradičně svázaných s Prahou...," napsal tehdy v dopise, který by si malá Johanka měla přečíst ve 12 letech, Václav Havel.
"Nejzávažnější okamžik v mém životě"
Bývalý český prezident se ale mýlil. Kaplického knihovna, jejíž vzhled budil od počátku vášně, totiž nad Prahou nejspíš nikdy stát nebude. Architekt, jehož jméno v té době širší veřejnosti moc neříkalo, přitom v roce 2007 po vyhlášení výsledků soutěže neskrýval nadšení. "Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest," řekl tehdy Kaplický.
ČTĚTE K TÉMATU |
Plánovaná devítiposchoďová knihovna vysoká 48 metrů, umístěná na Letné, měla pojmout na deset milionů svazků a počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami či víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což ale soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili její podmínky.
Česká komora architektů požádala o prověření regulérnosti soutěže Mezinárodní unii architektů, ta však žádná pochybení nenašla.
Netradiční stavba vyvolala nadšení - ale i silnou kritiku, například Milana Knížáka, který v té době vedl Národní galerii. Nový rozměr diskuse okolo "blobu" dostala ve chvíli, kdy do ní vstoupili politici.
Prezident Václav Klaus už v květnu 2007 prohlásil, že návrh je "nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní", svůj původně vstřícný názor změnil tehdejší primátor Pavel Bém. Naopak Václav Havel se postavil mezi zastánce stavby a z celé kauzy se rychle stalo politikum.
Celosvětová sláva Prahy
Vybudování Kaplického knihovny, která podle obdivovatelů mohla Prahu proslavit po celém světě, ale zkomplikoval také spor o pozemek, do věci se navíc vložil antimonopolní úřad, který v srpnu 2008 doporučil soutěž zrušit.
Samotný Jan Kaplický byl z celé kauzy, kterou jeho v českém prostředí novátorská stavba vyvolala, rozčarován a v říjnu 2008 odmítl od ministerstva kultury přijmout cenu za přínos v oblasti architektury. Jeho náhlá smrt v lednu 2009 byla už jen smutným epilogem.
Chobotnice, nebo chrchel?
Pražská budova, nazvaná Chobotnice a jíž odpůrci posměšně říkali chrchel, nebyla ani zdaleka prvním netradičním projektem z dílny architekta, který vycházel z tvarů pavoučí sítě, křídel motýlů či rybích šupiny.
Například jeho nejslavnější realizace, obchodní dům Selfridges v anglickém Birminghamu, je jakýmsi lesklým "pásovcem" z 20 000 hliníkových terčů, který doslova oživil do té doby šedivé město. Za vše mluví jedna z reakcí na tuto stavbu: "Tak už konečně tu přistáli Marťani".
Jan Kaplický
|
