Různé vitaminové a potravinové doplňky jsou jistě lákavým způsobem, jak si bez velké práce alespoň myšlenkově zajistit zdraví. V praxi je to ale složitější, konstatuje lékařka Julie Dobrovolná, docentka v centru Recetox na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Řada látek, které se vstřebávají například z ovoce a zeleniny, působí v různých kombinacích, které mohou zesilovat prospěšný účinek některé z nich. Nejde tedy o vstřebávání jedné látky, ale řady molekul, které se mohou vzájemně ovlivňovat.
Léčí bolest, posiluje libido. Chilli obsahuje i velké množství vitaminů, říká autorka knihy o pálivých paprikách |
„Není to tedy tak jednoduché, že prostým doplněním jedné látky pilulkou zajistíme stejný efekt. U některých vitaminů se dokonce dlouhodobé dodávání ve formě výživových doplňků či vitaminových preparátů nedoporučuje, protože i tyto látky mohou mít nežádoucí účinky,“ líčí docentka Dobrovolná.
Na druhou stranu v určitých situacích je podávání suplementů určitě prospěšné, například u výrazně jednostranné stravy, ať už z jakéhokoli důvodu. V takové situaci vitaminy v pilulce zajistí, že se do těla potřebná látka vůbec dostane.
Určitě je tedy vhodné se o konkrétních vitaminových doplňcích, které si kupujeme v lékárně, dobře poradit s lékárníkem.
Většina odborníků se dnes shoduje, že kromě racionální a zdravé, vyvážené životosprávy má na imunitu vliv to, jak se hýbeme. Ale mnoho lidí pohyb zanedbává.
Chůze stačí
„Nedostatek pohybu nás kromě zjevného rizika nárůstu tělesné hmotnosti ohrožuje například poruchami nálady, poruchami spánku, zhoršením celkové kardiovaskulární rezervy a k tomu přidruženými chorobami,“ varuje Julie Dobrovolná.
Hned však také doporučuje: „Pohybem pak nemyslíme rovnou řízené cvičení pod dohledem odborníka, vynikající je i chůze nebo rekreační plavání.“ Z fyziologického hlediska podle ní existuje jakési „optimální“ množství fyzické aktivity, které se ale může výrazně člověk od člověka lišit. To záleží na řadě faktorů. „Mezi ně patří bezesporu naše genetická dispozice, která může ovlivňovat, jak fyzickou aktivitu snášíme, dále jsou to různé vlivy životního prostředí, se kterými jsme se během života setkali, a v neposlední řadě je to náš věk. Jiná doporučení budou platit pro téhož člověka v mladším a ve vysokém věku,“ upozorňuje brněnská lékařka.
Pohyb ovlivňuje například i to, jakým způsobem se některé části našeho těla prokrvují, ovlivňuje metabolismus glukózy a řady dalších látek.
Posilování i pobyt venku
Na imunitu má vliv i naše fyzická otužilost, tedy jak jsme oblečení, v jak teplých místnostech pracujeme a odpočíváme a podobně.
Docentka Dobrovolná je velkou zastánkyní otužilosti a otužování: „Podle našich výzkumů má otužování řadu zdravotních benefitů v krátkodobém i dlouhodobém hledisku. Pravidelné otužování posiluje imunitní systém a má prospěšný účinek na metabolismus tukové tkáně,“ upozorňuje fyzioložka.
Pomalu se také otevírají posilovny, fitcentra. Mnozí si mohou položit otázku, zdali dát přednost cvičení v uzavřených fitcentrech, nebo sportování venku. Existuje jednoznačná odpověď?
„Myslím, že ne, záleží hodně na tom, jakého účinku chceme docílit, jaké máme vrozené danosti. Lidé se mezi sebou liší, a je proto dobré, když máme na výběr z více možností. Z pohledu obecné fyziologie potřebujeme jak aerobní aktivitu, tak mírné posilování.“ Navést nás může třeba trenér ve fitcentru.
Životospráva napořád
Docentka Dobrovolná připouští, že je pro ni boj o zdravou životosprávu celoživotním úsilím. „Musím se na životosprávu aktivně soustředit a nutit se dodržovat určitý řád, protože ze zkušenosti vím, že řád mi prospívá. Takže se snažím pravidelně jíst, dodržovat svou bezlepkovou dietu, jelikož mám celiakii, a také pravidelně spát. Každý den trávím chvíli venku a přiměřeně se pohybuji,“ uzavírá brněnská fyzioložka.
