Vědci z Fakulty veřejného zdraví americké Harvardovy univerzity, které vedla profesorka Francesca Dominiciová, porovnali data ze tří tisíc amerických okresů, v nichž žije 98 procent obyvatelstva Spojených států. Vzali data o počtu úmrtí spojených s nemocí covid-19 a srovnali je se stavem ovzduší v daném místě.
Na covidem-19 zemřelo ve světě již přes 300 000 lidí |
Při hodnocení dat výzkumníci samozřejmě přihlédli k tomu, kolik zemřelých mělo v lékařských záznamech rizikové faktory, jako jsou cukrovka či kouření. Vzali v úvahu také stáří obyvatel v příslušném administrativním okrese, množství lůžek intenzivní péče v místních nemocnicích nebo hustotu populace, protože možnosti blízkých kontaktů mezi lidmi a přenos infekce jsou pochopitelně jiné na přeplněném newyorském Manhattanu a jiné ve farmářských oblastech.
Celkově pak zjištěné závěry říkají: tam, kde lidé dýchají horší vzduch, je také vyšší riziko úmrtí spojených s nemocí covid-19.
Průnik do plicních sklípků
Pro určení kvality vzduchu zvolili výzkumníci obsah jemných prachových částic označovaných jako PM2,5. To znamená, že jejich velikost nepřesahuje 2,5 mikrometru. Harvardští badatelé spočítali, že vyšší koncentrace těchto částic o pouhý jediný mikrogram na krychlový metr zvýšil průměrnou úmrtnost na covid-19 v dané oblasti o osm procent.
Své výzkumy zatím publikovali v odborné databázi lékařských výzkumů medRxiv, předpokládají, že je zveřejní i v některém významném vědeckém časopise.
Nárůst nakažených nemocí covid-19 bude za čtvrtek vyšší než ve středu. Výrazně ale vzrostl počet vyléčených |
Proč se zaměřili právě na částice PM2,5? „Je to mezinárodně sledovaná významná kategorie znečištění,“ vysvětluje lékař Radim Šrám, který je výzkumným pracovníkem Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR a také předsedou komise pro životní prostředí Akademie věd.
Více než osmdesát procent prachových částic v této kategorii je menších než jeden mikrometr. „To jsou právě ty částice, které při vdechnutí lidem snadno pronikají do plicních sklípků a případně i do krevního řečiště,“ vysvětluje doktor Šrám. „Dnes už víme, že zvyšují nemocnost zejména na choroby srdce a cév, ale také zhoršují průběh cukrovky a mohou nepříznivě ovlivňovat fungování centrálního nervového systému,“ doplňuje.
Jemné prachové částice vznikají například při spalování uhlí v lokálních topeništích, benzinu a nafty v automobilových motorech a jejich zdrojem jsou i exhalace z tepelných elektráren. Do historie se tragicky zapsaly pod označením velký smog v Londýně, při němž v prosinci 1952 zemřelo 12 000 lidí, když teplotní inverze zahalila britskou metropoli dýmem z nekvalitního sirnatého uhlí doplněného dopravními zplodinami.
Od té doby nejen Londýn, ale řada dalších měst omezila nebo přímo zakázala topení uhlím v lokálních topeništích – loni tento zákaz zavedl například polský Krakov, jedno z nejznečištěnějších měst v Evropě.
První vězeň s covid-19 v Česku. Infikovaný je v brněnské vazební věznici, nákazu měl úmyslně šířit |
V České republice pomohly zejména dotace na plynofikaci vytápění. „V roce 1994 uvolnila česká vláda 6,2 miliardy korun na opatření ke zlepšení kvality ovzduší v pánevních okresech. Díky tomu byla z velké části lokální topeniště nahrazena plynovými kotly. Při srovnání úmrtnosti v pánevních okresech severozápadních Čech v letech 1982 až1994 a pak v letech 1995 až 2004 bylo zjištěno, že v druhém období díky čistějšímu vytápění zemřelo o 1950 mužů a o 920 žen méně, než kdyby se stále topilo uhlím,“ připomíná Radim Šrám.
To ale neznamená, že má Česká republika vyhráno.
Výhoda včasných opatření
Teď se ukazuje, že prachové částice PM2,5 zvyšují i úmrtnost při nákaze novým koronavirem. „V České republice se opatření proti šíření pandemie zavedla velice časně a lidé se jimi řídili. Američané taková omezení berou jako narušování svých lidských práv, ani úřady, ani běžní lidé jejich důležitost nebrali dost vážně,“ hodnotí doktor Šrám.
Následných zatím asi osmdesát tisíc úmrtí v souvislosti s touto nákazou ve Spojených státech tedy poskytlo badatelům dostatečná data pro výzkum, který našel souvislost se znečištěným ovzduším. V Česku se tyto výsledky – naštěstí – nedají ověřit, protože počet zemřelých na analýzu nestačí.
„Paradoxní ovšem je, že v USA bývá vzduch celkově čistější než u nás,“ připomíná Radim Šrám. „U nás činí povolená koncentrace částic PM2,5 v ovzduší 25 mikrogramů na metr krychlový v ročním průměru. Ve Spojených státech je to 12 mikrogramů na metr krychlový. To vlastně znamená, že kdyby u nás infekce dosáhla v přepočtu na počet obyvatel takového rozsahu jako v USA, mohla by u nás být úmrtnost ještě vyšší právě s ohledem na vliv znečistěného vzduchu,“ zamýšlí se doktor Šrám.
Kde by byli lidé nejvíce ohroženi? Z údajů za rok 2018 vyplývá, že například v Českých Budějovicích průměrná roční hladina částic PM2,5 představovala 16 mikrogramů na metr krychlový. V Praze na Libuši to bylo 18 mikrogramů a na Smíchově 22 mikrogramů. Měření v Ostravě-Porubě hlásilo 23 mikrogramů, v Karviné 30 mikrogramů a v Ostravě-Bartovicích dokonce 37 mikrogramů na metr krychlový.
Tyto koncentrace, bez ohledu na momentální situaci s šířením nového koronaviru, znamenají, že tady lidem také více hrozí zejména kardiovaskulární, ale i další choroby.
