Zastavme se nejprve krátce u vyjmenovaných slov. Ta samozřejmě tvoří nedílnou součást výuky českého jazyka. Proč se bez jejich znalosti neobejdeme?
Slova domácího původu, v nichž se po obojetné souhlásce v kořeni píše -y, neumíme v řeči rozeznat sluchem (jako tomu bylo ve staré češtině), a je tedy potřeba si je nějakým způsobem zapamatovat.
Jak píší ve své studii Frekvence vyjmenovaných slov v současné češtině Lucie a David Lukešovi, potíž je, že způsob, jak se vyjmenovaná slova učí, se po dlouhá desetiletí prakticky nezměnil. Jako každý živý jazyk se přitom i čeština vyvíjí, a tedy se také některá vyjmenovaná slova z ustáleného seznamu vytrácejí z našeho běžného slovníku.
