O to překvapivější byla náhlá změna postoje: v říjnu 2002 vyzvala ODS k zavedení přímé volby. Nijak se přitom netajila účelovostí svého obratu – kandidát ODS neměl při tehdejším rozložení sil v parlamentní volbě šanci. Iniciativa ale zapadla, jednak kvůli odporu mezi straníky, jednak proto, že nebylo reálné stihnout změnu zákonů mezi říjnem a lednem 2003, kdy se prezident volil.
Do první volby v lednu 2003 tak vstupoval Klaus jako kandidát ODS (od prosince 2002 vedené Mirkem Topolánkem) s minimálními šancemi na vítězství. Nejsilnější tehdejší strana, ČSSD, nominovala do prvního pokusu bývalého ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Toho prosadil Stanislav Gross, tehdy druhý muž ČSSD. Proti nim kandidoval za Čtyřkoalici (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) Petr Pithart, KSČM nominovala bývalého vojenského prokurátora Jaroslava Kříženeckého.
