130 let

Kandidátka na slovenskou hlavu státu Zuzana Čaputová | foto: ČTK

Slovenské volby skončily. Čaputová jasně vyhrála první kolo, utká se s Šefčovičem

Svět
  •   23:22aktualizováno  17. března 13:57
BRATISLAVA/PRAHA - První kolo přímých prezidentských voleb na Slovensku v sobotu přesvědčivě vyhrála právnička Zuzana Čaputová. Ve druhém, rozhodujícím kole hlasování se 30. března střetne s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Vyplývá to z definitivních výsledků hlasování, které v neděli v poledne potvrdila státní volební komise.

Šefčovič se už dopoledne v televizních debatách vymezil vůči liberálním názorům Čaputové. Ta se naopak znovu vyhranila proti nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, která podporuje Šefčoviče.

Čaputová, pětačtyřicetiletá místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko, získala 40,57 procenta hlasů, Šefčoviče podpořilo 18,66 procenta hlasujících. Čaputová, která zkušenosti z vysoké politiky nemá, dominovala ve všech osmi samosprávných krajích a triumfovala v 71 ze 79 okresů. Volební účast dosáhla 48,74 procenta, o přízeň voličů se ucházelo 13 kandidátů.

Čaputová už v noci na neděli blahopřála Šefčovičovi k postupu do druhého kola. Uvedla také, že je ráda, že se jejím protikandidátem stane člověk, který nepředstavuje extrémní názory. „Jsem ráda, že nebudeme muset, on ani já, čelit extrému,“ řekla právnička, která by se na Slovensku mohla stát první ženou v prezidentské funkci.

Šefčovič, který skončil za Čaputovou s výrazným odstupem, v projevu zdůraznil, že ve druhém kole mají oba kandidáti stejné šance. „Ráno, po sečtení všech hlasů, začínáme zase od začátku,“ řekl.

Čaputové k volebnímu úspěchu poblahopřál úřadující slovenský prezident Andrej Kiska, který už podruhé nekandidoval a který před volbami podpořil právě Čaputovou.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že do finále volby slovenského prezidenta postoupili kandidáti, u nichž je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti. Čeští politici si všímají také toho, že oba finalisté jsou proevropští.

VÝSLEDKY po sečtení všech okrsků

1. Zuzana Čaputová - 40,57 %

2. Maroš Šefčovič - 18,66 %

3. Štefan Harabin - 14,34 %

4. Marian Kotleba - 10,41 %

5. František Mikloško - 5,71 %

6. Béla Bugár - 3,14 %

7. Milan Krajniak - 2,77 %

8. Eduard Chmelár - 2,74 %

9. Martin Daňo - 0,52 %

10. Róbert Švec - 0,3 %

11. Juraj Zábojník - 0,29 %

12. Ivan Zuzula - 0,17 %

13. Bohumila Tauchmannová - 0,16 %

14. Robert Mistrík - 0,15 %

15. József Menyhárt - 0,05 %

Dopolední televizní debaty obou finalistů slovenských prezidentských voleb naznačily, že kampaň se zřejmě vyostří. „Paní Čaputová oslovila 40 procent lidí, kteří nemají takový problém s tématy, která budou důležitá v diskusi. Ať už je to pozitivní vnímání otázky (migračních) kvót nebo otázky migrace. Ať je to liberální přístup k hodnotám, které Slovensko dlouho drželo nad vodou, a to hodnoty křesťanské,“ řekl Šefčovič v debatě na hlavním televizním kanálu veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska.

Čaputová v další debatě se Šefčovičem v soukromé televize TA3 zase označila sebe za představitelku změny, svého soupeře za symbol kontinuity současné vládní moci.

„Máme deficit ve fungování spravedlnosti a ve vyvozování odpovědnosti, zejména když existuje podezření ohledně vládní moci,“ řekla Čaputová.

Čaputová v kampani vsadila na hesla o spravedlivém a poctivém Slovensku a na potřebu změny, kterou po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky požadovali lidé ne největších demonstracích od roku 1989. Mnoho kauz, o kterých Kuciak psal, podle Čaputové nebylo v té době řádně vyšetřováno. Čaputová rovněž odmítla vést útočnou kampaň a připomněla, že její liberální názory například na adopce dětí homosexuálními páry představují pouze její osobní postoj.

Na rozdíl od svých největších konkurentů odevzdala Čaputová svůj hlas až v...
Čaputová odpovídal na dotazy novinářů hned před volební místností ve slovenském...

Šefčovič chce před druhým kolem voleb sjednotit voliče, kterým záleží na sociálních hodnotách a na tom, aby katolické Slovensko zůstalo křesťanskou zemí. Tradiční hodnoty prosazovali v kampani i další dva prezidentští kandidáti, soudce nejvyššího soudu Štefan Harabin a šéf krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba. Oba získali dohromady čtvrtinu hlasů. Jak Harabin, tak Kotleba v kampani ale slovně útočili na Čaputovou a Šefčoviče i za jejich proevropské názory. Harabin, který ve volbách skončil se ziskem 14,34 procenta na třetím místě, před druhým kolem voleb prezidenta nepodpoří nikoho.

Naopak šestý nejúspěšnější kandidát z prvního kola slovenských prezidentských voleb, šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár, již vyjádřil podporu Čaputové.

K úspěchu v prvním kole klání Čaputové gratuloval i úřadující prezident Andrej Kiska. „Ukázalo se, že chceme slušnou a spravedlivou zem. A Zuzka je přesně ta osoba, která dokáže vytáhnout Slovensko z krize,“ konstatoval.

Zuzana Čaputová (45)

Právnička, občanská aktivistka, místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko od loňského ledna. Proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, svém bydlišti.

  • Případem skládky v Pezinoku se později zabývaly nejvyšší soudní instance na Slovensku i v Evropské unii, podle Čaputové tento případ přinesl zpřesnění pravidel v celé EU. Právnička se svým týmem ve sporu nakonec zvítězila, za což později získala takzvanou Goldmanovu cenu, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.
  • Rodným příjmením Strapáková se narodila 21. června 1973. Po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.
  • Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu. V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW. V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresivní Slovensko.

Maroš Šefčovič (52)

Místopředseda Evropské komise, nabídku na prezidentskou kandidaturu přijal od hlavní vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), ke které má blízko, mimo jiné v roce 2004 vedl kandidátku strany do Evropského parlamentu. Je téměř deset let eurokomisařem.

  • Narodil se 24. července 1966 v Bratislavě, studoval Vysokou školu ekonomickou, mezi roky 1985 a 1990 byl studentem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), později absolvoval také Právnickou fakultu Univerzity Komenského. Začínal ještě v československé diplomacii, poprvé vyjel na ambasádu do Zimbabwe (1991-1992). V éře samostatného Slovenska působil na ambasádě v Kanadě a byl také slovenským velvyslancem v Izraeli.
  • Zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí, mimo jiné byl zástupcem ředitele odboru zemí EU a NATO, koncem 90. let působil jako zástupce vedoucího slovenské mise SR u Evropských společenství, na MZV v Bratislavě později vedl sekci evropských záležitostí. Předtím, než se stal slovenským eurokomisařem, působil Maroš Šefčovič pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenské republiky u Evropské unie v Bruselu.
  • V říjnu 2009 vystřídal odstoupivšího Jána Figela a převzal v EK oblast školství, vzdělávání, kultury a mládeže. Zůstal i v druhé komisi vedené Josém Barrosem, v níž zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu, měl na starosti vztahy komise k Evropské radě a parlamentu a stal se místopředsedou EK. V současné sestavě, která se ujala funkce na podzim 2014, převzal agendu energetické unie.
Autoři: ČTK, Lidovky.cz
  • Vybrali jsme pro Vás