Dohromady sedmapadesát dokončených, neúspěšných a také zmařených teroristických útoků v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku, tedy ve státech, které jsou v Evropě dlouhodobě nejvíce ohroženy tímto fenoménem. Celkem jednadvacet mrtvých důsledkem terorismu v Evropské unii (EU), ale také stovky zatčených. Taková je bilance podle nové zprávy Europolu zveřejněné v úterý a mapující situaci a trendy v oblasti terorismu v EU za loňský rok.
  |
Podle expertů pandemie urychlila šíření násilných ideologií a prohloubila nedůvěru ve veřejné instituce. Důležitou roli v tom sehrála zejména online propaganda, která více než kdy jindy usnadňovala rozšiřování dezinformací a budování nebezpečných komunit s vyhraněnými názory.
Vakcína na covid bude pro mafii tekutým zlatem, varuje Interpol. Česku podle policie zatím nebezpečí nehrozí |
„Online propaganda je v extremistickém a teroristickém pojetí stále sofistikovanější. Dokáže oslovit a radikalizovat nové generace v islamistickém, ultrapravicovém, ultralevicovém i separatistickém spektru,“ uvedl pro Lidovky.cz expert na terorismus a extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně. Jeho slova potvrzuje i eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, podle které se riziko radikalizace online během pandemie skutečně zvýšilo.
Dle zprávy se extremisté snažili a stále aktivně snaží na internetu infiltrovat do různých skupin a šířit tam svou ideologii. Údajně se jim daří oslovovat i mladé a vzdělané lidi, a to díky zaměření na populární témata jako covid-19 či klima. „Zpráva například zmiňuje neonacistickou strukturu Siege, do které se podle Europolu zapojují i teenageři z České republiky,“ řekl Mareš.
Kromě extremismu, zejména toho pravicového, se dle Europolu v porovnání s předchozím rokem zvýšila také hrozba islamistických útoků. Experti poukázali nejen na takzvané osamělé vlky, kteří konali individuálně, ale i na roli, kterou sehrává třeba Islámský stát při podněcování násilí, také v tomto případě upozornili na online prostředí.
„Široká online propaganda může posílit fenomén individuálních teroristických pachatelů a malých buněk ovlivněných diskusemi v uzavřených fórech na sociálních sítích a na darkwebu,“ vysvětlil Mareš, který dodal, že covidová krize přinesla i prvky násilí ve jménu boje proti vládním protiepidemickým opatřením.
Podle předsedy senátního bezpečnostního výboru Pavla Fischera je v tuzemsku problémem, že boj s dezinformacemi zůstal jen na papíře. „Vláda navíc podlomila důvěru občanů ve stát: postupovala často v rozporu s právním řádem, nezávislý soud její opatření později musel rušit. Pozorujeme, že v ČR chybí systém strategické komunikace pro okamžiky krize. Ve výsledku se tím může podlomit důvěra ve stát, která má především v dobách krize nezastupitelný význam,“ řekl pro Lidovky.cz.
Období pandemie a uzavření veřejných prostranství mělo na základě šetření Europolu vliv i na styl útoku teroristů. V roce 2020 totiž užívali spíše jednoduché prostředky jako bodnutí nožem či žhářství. Dva útoky pak zahrnovaly střelné zbraně. Naopak třeba šíření pokynů k výrobě bomb se snížilo. Přestože dle zprávy mezi extremisty padaly i návrhy na různé způsoby použití viru jako biologické zbraně, zaznamenány takové pokusy v EU nebyly.
Kabinet schválil zprávu o extremismu, která zmiňuje i sněmovní hnutí SPD |
Ve stejný den vydání zprávy Europolu schválila i česká vláda zprávu o extremismu. Ta mimo jiné uvádí, že nejvýznamnějším uskupením s dominujícími xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky zůstalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. I v této zprávě se píše, že extremistická scéna byla ovlivněna pandemií a příznivci kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace a konspirační teorie.
