S prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizuje západní sankce a připojení Krymu k Rusku označil za hotovou věc, by šéf ukrajinské diplomacie rád diskutoval „na základě faktů a mezinárodního práva“.
„Chápeme, v jak obtížné situaci je Ukrajina. Musí bojovat na dvou frontách. Jednak proti ruské agresi a proti proruským povstalcům (v Donbasu na východě země), jednak se musí modernizovat,“ řekl český ministr s tím, že obě bitvy jsou spjaty, protože bez řešení ekonomických a sociální problémů nelze postoupit v urovnání konfliktu. Petříček ujistil o české podpoře evropských ambicí Ukrajiny a také o připravenosti pokračovat v humanitární pomoci, na kterou Česko od roku 2014 vynaložilo osm milionů eur.
Česká diplomacie o banderovcích. Petříček chce na Ukrajině diskutovat o novém zákoně |
Jednáním s šéfem diplomacie v Kyjevě zahájil Petříček dvoudenní návštěvu Ukrajiny. Jednal i s místopředsedkyní vlády pro evropskou a atlantickou integraci Ivannou Klympušovou-Cincadzeovou a s místopředsedkyní parlamentu Irynou Heraščenkvou. Přijetí u prezidenta Petra Porošenka podle diplomatů odpadlo, důvod neuskutečnění schůzky diplomaté nesdělili.
„Česko je pro nás důležitý partner. Nesmírně si vážíme české podpory pro integraci Ukrajiny do EU a NATO,“ řekla vicepremiérka Klympušová-Cincadzeová. Ocenila také, že Česko „odstranilo některé překážky pro vojenskou a technickou spolupráci a doufáme v její prohlubování“.
Petříček zdůraznil, že pro naplnění evropské perspektivy Ukrajiny a jejích občanů i budoucnost vzájemných vztahů je záhodno pokračovat v reformách a v boji proti korupci, což by i přilákalo zahraniční investory, včetně českých. Ministr také podpořil obnovení spolupráce mezi Ukrajinou a NATO, a to zejména pokud jde o hybridní hrozby a boj proti dezinformacím.
Před rozhovory na ukrajinském ministerstvu zahraničí položil Petříček květiny k pomníku československých vojáků z jednotky generála Ludvíka Svobody, kteří za druhé světové války osvobozovali Kyjev. Květiny rovněž položil k pamětní desce České družiny zformované v září 1914, ze které se zrodily československé legie v Rusku, a spolu s ministrem Klimkinem i k památníku obětem hladomoru, který za sovětského režimu decimoval ukrajinské obyvatelstvo.
‚Jsme rádi za migraci‘
V úterý Petříček navštíví východ Ukrajiny, včetně přístavu Mariupol, který zasáhlo omezení lodního provozu ze strany Ruska v klíčovém Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Zde se loni v listopadu také stal incident, při kterém Rusové střelbou zranili ukrajinské námořníky, zajali je a zmocnili se tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva. „Chci osobně poznat život obyvatel východní Ukrajiny, stejně jako následky faktické blokády Azovského moře a přístavu Mariupol,“ napsal Petříček na Twitteru.
V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila ukrajinská tisková agentura Ukrinform, Petříček mimo jiné uvedl, že Česká republika ročně vydává pracovní povolení pro 21 tisíc Ukrajinců. Vláda zvažuje možnost tuto kvótu zdvojnásobit, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Jsem rád, že Ukrajinci našli v naší zemi nový domov,“ poznamenal ministr.
Na dotaz, zda cítí nátlak v důsledku „rozkolu“ mezi českým prezidentem a vládou ohledně protiruských sankcí, Petříček připomněl, že Miloš Zeman je přesvědčen o neúčinnosti jakýchkoli sankcí v zahraniční politice. „Za vnější vztahy naší země ale odpovídá vláda,“ citovala agentura Ukrinform Petříčka.
