130 let

Dlouhé Stráně | foto: ČTK

Jak uložit solární energii? Třeba čerpáním vody z Dunaje do Lipna

Ekonomika
  •   10:13
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Absorbují elektřinu, která je v dané chvíli v soustavě přebytečná, a vyrábějí proud v době, kdy je ho nejvíce potřeba. Takový je princip přečerpávacích elektráren. Dlouhé Stráně v Jeseníkách, které Češi v nedávné anketě zvolili jako jeden ze sedmi divů Česka, jsou jednou z nich. Kdyby ale záleželo na přání správců energetické soustavy, podobných elektráren by v českých horách stálo hned několik. Na papíře existuje například i ambiciózní projekt přečerpávací elektrárny, který počítá s čerpáním vody z Rakouska do české přehrady Lipno.

Zatímco se dnes odborníci dohadují, nakolik může přetlak stále rostoucího výkonu slunečních kolektorů ohrozit bezpečnost energetických sítí, nabízí právě přečerpávací elektrárny proti takovému "přetlaku" účinnou pomoc.

V době mimo energetickou špičku odebírají levné přebytky elektřiny, z jejichž pomocí čerpají vodu z údolí do umělého jezera na vrcholu kopce. Elektřina pak zůstane prakticky uskladněná v podobě vody, která pak v době, kdy je jí potřeba, padá opět dolů a roztáčí turbíny vyrábějící elektrický proud.

I když odborníci přiznávají, že právě podobný systém by mohl přispět k zajištění stability energetické soustavy ohrožené rostoucím nestabilním výkonem obnovitelných zdrojů, šance na další Dlouhé Stráně je mizivá.

Příliš mnoho odpůrců
"Čas od času k nám chodí developeři, kteří nabízejí projekty přečerpávací elektrárny na různých místech," říká mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Energetická firma ale dosud na žádný podobný projekt nekývla.

A to z několika důvodů. "Jednak by dnes bylo velmi těžké takovou elektrárnu postavit se souhlasem veřejnosti i ekologů, jednak by byla stavba neúměrně drahá, a zřejmě by se tedy ani nevyplatila," tvrdí Kříž.

Dlouhé Stráně měly tu "výhodu", že se začaly stavět už v době komunismu, kdy se energetici na povolení nikoho nemuseli ptát.

Dnes existuje na papíře například i ambiciózní projekt přečerpávací elektrárny, který počítá s čerpáním vody z Rakouska do české přehrady Lipno.

Kromě vysokých nákladů na stavbu ale naráží i na vodohospodářské problémy, tedy možné negativní důsledky výměny lipenské vody s vodou z povodí Dunaje.

O solární energii více:


"Když se jedná o zdroje, vhodné pro regulaci sítě, my dnes vidíme řešení spíše v plynových elektrárnách," říká Kříž. Plynová elektrárna sice nedokáže absorbovat přebytečnou elektřinu, její výkon je ale možné prakticky okamžitě odstavit. A jestliže tedy soustava potřebuje náhle zregulovat a omezit výrobu z některých zdrojů, jsou plynové elektrárny ideální.

Podobně argumentuje i společnost ČEPS, která plány na výstavbu nových přečerpávacích elektráren považuje také za nereálné. "Máme takové projekty v evidenci, ale žádná smlouva o připojení podepsána není," říká mluvčí ČEPS Jana Jabůrková.

Stejně jako Kříž se domnívá, že výstavba umělých nádržích na horách či kopcích by narazila na odpor obyvatel a ochránců životního prostředí. Podle Jabůrkové zřejmě při snaze zajistit bezpečnost sítě proti náhlým výpadkům dostanou přednost plynové elektrárny, jejichž výstavba je jednodušší a kratší.

Autor: Marek Kerles