Volební rozhovory pro Lidovky.cz:18. 9.Robert Šlachta |
Lidovky.cz: Proč nejste v čele kandidátky strany v některém z regionů? Figurujete jen coby dvojka v Jihočeském kraji.
Protože se chystám, že už dál ve vedení strany nebudu pokračovat. Proto jsem požádal, aby mě zařadili na jiné než na první místo.
Lidovky.cz: Do voleb však komunisty ještě vedete jako jejich předseda, sjezd máte mít až 14 dní po jejich skončení. Není pro voliče matoucí, že se nechováte jako stranický lídr?
Já si myslím, že mě voliči v jižních Čechách znají a v podstatě je jim jedno, na jakém místě kandiduji. V roce 2018 jsem oznámil, že budu kandidovat do zastupitelstva Českých Budějovic, šel jsem tehdy z 21. místa. A skončil jsem první, ačkoliv jsem na tomto postu setrval jen rok.
Filipovu vedení zvoní hrana. Otázkou je, zda se KSČM vůbec udrží ve sněmovně |
Lidovky.cz: Takže i z druhého místa se vidíte jako krajská jednička?
Počítám, že voliči, kteří mě znají a chtějí, abych pokračoval dál, mně hlas dají.
Lidovky.cz: Loni v říjnu jste po debaklu KSČM v krajských volbách oznámil, že z čela strany odejdete, přesto ji stále vedete. Proč se dosud nepodařilo uspořádat sněm, který by vybral vašeho nástupce?
Původní termín sjezdu vycházel na loňský listopad, tou dobou ale platila nejpřísnější koronavirová opatření, sjezd jsme proto zrušili, náhradní termín o půl roku později dopadl stejně. Dle stanov máme mít sjezd aspoň jednou za čtyři roky. Sám jsem po krajských volbách chtěl, aby byl sjezd dříve.
Lidovky.cz: V průzkumech se KSČM pohybuje kolem pětiprocentní hranice, prahu pro vstup do sněmovny. Nakolik vás to znepokojuje?Průzkumy nepřeceňuji, ale ani nepodceňuji. Je však evidentní, že jsme dosáhli bodu zlomu a pokles preferencí zastavili. KSČM prokázala, že unese svou odpovědnost, byť v roli nevládní strany. Bez nás by menšinová vláda neprohlasovala zvyšování minimální mzdy, zvyšování důchodů, nebyli bychom zpět ani vlastníky lithiového ložiska v Krušných horách, OKD by pravděpodobně nebylo v rukou státu a takto bych mohl pokračovat. Například u proticovidových opatření se ukázalo, že naše řešení bylo správné. Trvali jsme totiž na navýšení platby za státního pojištěnce. Pomohli jsme tomu, aby stát pandemickou krizi zvládl.
Lidovky.cz: „Stínový“ podíl na vládě Andreje Babiše vás nepoškodil?
Určitě nás poškodil. Alespoň u voličů, kteří očekávali, že budeme zásadními odpůrci politiky hnutí ANO. Ale vycházeli jsme z toho, že je naším úkolem, aby vládu nepřevzala zdiskreditovaná pravice jako ODS a TOP 09. Lidé ostatně dobře vědí, co se tu mezi roky 2006 a 2013 za jejich vládnutí dělo. Tehdejší globální ekonomická krize se v Česku kvůli vládním škrtům zhoršila a prodloužila. Už se o tom nepíše, ale škrty vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase s účastí Miroslava Kalouska způsobily omezení investic státu. I proto u nás krize trvala až do roku 2013.
Lidovky.cz: Nelze vyloučit, že se po volbách může KSČM znovu ocitnout v roli strany, která by mohla Babišovi vládu posvětit. Vaše podpora současného kabinetu přitom skončila, když dle vás přestal plnit slíbené dohody. Jste i po této zkušenosti připraveni jít do toho znovu?
V každém případe bude před KSČM nějaké rozhodnutí, které bude dáno tím, jak volby rozdají karty. Zkušenosti s vládou hnutí ANO nejsou jen špatné, některé programové body jsme prosadili. Ale samozřejmě jsme zakusili i špatnou zkušenost, a to natolik, že jsme dohodu o toleranci vládě vypověděli.
Se sociální demokracií jsme dohodu neměli, jelikož si nedovedli zrušit bohumínské usnesení, podle kterého s námi spolupracovat nesmí. Ale to je jejich problém. Využili jsme nicméně podobnosti programu, odhadem ze 70 procent se programy KSČM s ČSSD shodují. Výjimkou je bezpečnostní a zahraniční politika. Naše zkušenost ukázala, že dohoda o toleranci vlády musí mít i jinou sankční část, dle které, nebudou-li body dohody plněny, dojde k jejímu dřívějšímu ukončení.
Lidovky.cz: Vy osobně jste za KSČM na jednáních s Andrejem Babišem seděl. Je pro vás stále důvěryhodný partner?
Do jednání s Andrejem Babišem už bych šel více poučen.
Lidovky.cz: Co to znamená?
Že jsem připraven, určitě bych je vedl. Ale byl bych přísnější.
Lidovky.cz: Takže námitky některých vašich stranických kolegů o tom, že komunisty premiér politicky vyškolil, si připouštíte?
Ano. Ale vyškolil… Pro nás bylo důležité, abychom splnili část programu, což jsme si tolerancí vlády vymínili. Byla to jedna z mála šancí, jak dostat náš program do vládního prohlášení.
Lidovky.cz: I s vědomím toho, že vás onen krok případně teď může poslat mimo sněmovnu?
To jsme věděli, to riziko tu bylo. Než jsme dohodu o toleranci podepsali, jednal jsem s řadou analytiků i se svými stranickými kolegy. Rozebírali jsme třeba rozhodnutí komunistické strany ve Francii ze sedmdesátých let i později, tehdy to tamní komunisty potopilo, zejména válečné dobrodružství, které tehdejší socialistické vládě neodmítli. Naše osobní poučení je samozřejmě méně drastické.
Lidovky.cz: Zmínil jste, že se s ČSSD programově celkem shodujete. Ale i sociální demokraté paběrkují v průzkumech okolo pětiprocentní hranice. Je tedy vůbec voličům co nabízet, když o tyto programy nejeví zájem?
Myslím, že rozdíl mezi námi a sociální demokracií spočívá v tom, že když něco slíbíme my, tak se to snažíme splnit. Uvedu konkrétní případ. Zástupci hnutí ANO i ČSSD nyní tvrdí, že zrušili tři dny neplaceného volna v rámci zdravotního pojištění. Ale my ten požadavek vznášeli už v letech 2013 až 2017.
Sociální demokracie měla tehdy předsedu vlády. Ani to nenavrhli, natož aby to prosadili. A teď se chlubí něčím, co byl náš nápad. I proto jsme těch podmínek naší tolerance dali ANO jen sedm. Věděli jsme, že slibů, jež může vláda reálně splnit, nebude příliš. Hnutí ANO se deklarovalo jako pravicové hnutí, my však vládní program přetočili doleva. Akceptovala to i pravicová část poslaneckého klubu ANO a také jeho voliči. Těch totiž očividně neubývá.
Lidovky.cz: Ale vypadá to, že ubývá vašich voličů…
Věděli jsme, že do takového rizika jdeme. Jakmile jsme vypověděli dohodu o toleranci, zvrátila se rozhodnutí vlády doprava. Ústup Andreje Babiše ve věci šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky a dalších záležitostech dle mého soudu ukazuje, že dohoda o toleranci měla význam. Největší šok a poučení pro lidi je to současné poučení se z debaklu a útěku z Afghánistánu. Dvacet let říkáme, že jsme tam neměli jít.
Lidovky.cz: Myslíte vážně, že pro voliče je to právě toto tématem voleb?
Je. Všichni analytici říkají, že vývoj v Afghánistánu může vyvolat novou migrační krizi, takže se u nás mohou objevit Afghánci, Pákistánci a další lidé prchající ze Střední a východní Asie.
Dle mého je migrace legitimním tématem říjnových voleb. Spor na Blízkém východě je vyhrocený do té míry, že islamistické hnutí Tálibán porazilo, když to trochu přeženu, křesťanská vojska. A to je velmi nebezpečné. Od některých představitelů Tálibánu slyšíme, že nyní vyhráli doma, a že budou šířit islám a právo šaría do celého světa. V historické paralele se islám povedlo zastavit křesťanským vojskům až u Vídně.
O půl milionu pro Filipa existuje tajná nahrávka. Předsedovi komunistů hrozí pokuta až 50 tisíc |
Lidovky.cz: KSČM tedy má jít do voleb s cílem zastavit islám v Evropě?
Myslím, že pro nás je důležité zdůrazňovat vedle náboženské svobody i vědecké pojetí světa. Musíme si vážit vlastní historie a náš dějinný vývoj přijmout s pozitivními a negativními peripetiemi. Chci tím říct, že Česká republika má jiné kořeny než kultury Blízkého východu. Heslem, které KSČM razí, je národní identita. My respektujeme referendum o vstupu do Evropské unie, platí ale také, že by lidé, pokud se jim členství v EU nelíbí, měli dostat možnost to v referendu vyjádřit znovu. Ale i v rámci Unie si musíme zachovávat národní identitu. Jsme jediná strana, která prosazuje, aby byla čeština ze zákona státním jazykem. To není nic nacionalistického, je to součást identity národa.
Lidovky.cz: Součástí identity KSČM je ale také levicová ideologie. Jak reflektujete to, že vás nakonec ze sněmovny možná „vyštípe“ spolupráce s miliardářem?
To je zkratka a nepochopení prací základních teoretiků marxismu. Nejznámější příklad je příklad Leninova NEPu, nové ekonomické politiky. Ten po převzetí moci v roce 1918 věděl, že krizi po první světové válce nelze vyřešit jen z domácích zdrojů. Proto ty zdroje přijímal ze zahraničí od nejsilnějších kapitálových skupin. Na rovinu jim také řekl, jak budou prostředky použity.
Lidovky.cz: Takže spolupráci s Andrejem Babišem berete jako krizový moment?
Ano, vždyť šlo o překonání krize. Málo se to prezentuje, ale základem naší spolupráce bylo brzdění dalšího zadlužování České republiky. A skutečně v letech, kdy jsme jako KSČM vládu tolerovali, se růst státního dluhu zastavil. Část z něj se dokonce zaplatila. V době koronakrize jsme museli samozřejmě přijmout nová opatření a plnění cíle s oddlužením státu zastavit. Hlasovat jsme nakonec museli i pro vyšší schodek, protože jsme nemohli nechat padnout české občany a firmy. Na to totiž čekaly nadnárodní korporace.
