Lidovky.cz: Evropský komisař pro bezpečnostní unii Julian King za jednu z hlavních výzev Europolu označil boj proti teroristickému obsahu na internetu. Jak takový boj vypadá?
V základních rysech zdánlivě jednoduše. Teroristický obsah se vyhledá, potom smaže a případně se potrestá pachatel. Dosažení těchto cílů je ale složitější. Stále se proto zdokonalují nástroje na vyhledávání takového obsahu. Dochází ke spolupráci s provozovateli velkých sociálních sítí, kteří mají za úkol takový obsah mazat. Zároveň je kladen důraz na to, aby příspěvky s teroristickou tematikou mizely opravdu rychle. Třeba v Německu je nový zákon k providerům velmi tvrdý.
Miroslav Mareš
 |
Lidovky.cz: Kdo sleduje a vyhodnocuje, jestli je obsah nebezpečný?
K tomuto účelu jsou v mnoha zemích zřízeny zvláštní policejní jednotky. Zároveň je kladen stále větší důraz na sebekontrolu sítí od samotných poskytovatelů. Například Facebook na to má své lidi, kteří posuzují a ihned mažou příspěvky s teroristickou tématikou. Plus existuje i něco jako kybervigilantismus. To znamená, že jsou dobrovolníci, kteří takový obsah vyhledávají a buď sami likvidují, nebo nahlašují bezpečnostním složkám.
V současnosti je také snaha o robotizaci, to ale s sebou nese celou řadu rizik. Může například dojít ke smazání něčeho, co je vlastně jenom informativním příspěvkem, ale nejde o propagaci terorismu jako takovou. Nyní se rovněž spekuluje, zda je možné vyvinout nástroj, který by do budoucna umožnil eliminovat události podobné těm v Christchurchi, kde pachatel livestreamoval útok. V současnosti totiž neexistují nástroje, které by rozpoznaly, že nejde o hru, ale realitu, a tak by hned došlo k zastavení streamu. Je otázkou, zda takový nástroj bude vůbec možné vyvinout.
Lidovky.cz: Zmínil jste dobrovolníky. To funguje tak, že zkrátka něco najdou a pak to nahlásí na policii?
Ano, tak to skutečně je. Dokonce jsou takoví lidé, kteří se vydávali za džihádisty, vstoupili do skupin a pak, co zjistili, předávali policii.
Lidovky.cz: A policisté to pak řeší jakým způsobem?
Snaží se vyhledat provozovatele. Pokud se jedná o stránky v cizí zemi, musí zpravidla žádat o mezinárodní právní pomoc.
Šéf BIS Koudelka očekává nárůst kyberhrozeb. Kontrarozvědka je na pozoru i před terorismem |
Lidovky.cz: Podle BIS a Bezpečnostní strategie ČR patří terorismus mezi největší hrozby pro vnitřní bezpečnost státu. Jaká z toho plynou v České republice opatření?
V poslední době jich byla přijata celá řada. Přijaly se takzvané protiteroristické balíčky. Ještě za ministra Chovance došlo k tomu, že se začaly vyhlašovat stupně ohrožení terorismem. Také se zpřesňují některé záležitosti v trestním zákoníku. Nedávno se třeba řešila v oblasti trestního práva problematika takzvaných zahraničních teroristických bojovníků. Můžeme říct, že celkově došlo v tuzemsku k výrazným změnám.
Lidovky.cz: Liší se tato opatření nějak od těch ve světě? Jaká země je na nejvyšší úrovni, co se týče ochrany proti terorismu?
Takovým protiteroristickým vzorem je pro mnoho států Izrael. Celá řada českých expertů na poli bezpečnosti se nechává inspirovat právě Izraelem. Co se týká přímo znění zákonů ohledně terorismu, tak ty jsou dnes silně europeizovány. To znamená, že opatření jsou přijímána na evropské úrovni a my je jenom přebíráme do našeho práva.
Lidovky.cz: Sám jste autorem knihy Terorismus v ČR, jak velká je podle vás pravděpodobnost teroristického útoku v tuzemsku?
Jde o to, co si představíme pod pojmem teroristický útok. Když si například vezmeme, že za teroristický útok byl justičními orgány považován čin pána, který dal klády na koleje, tak to asi pro řadu lidí není něco, co si oni bezprostředně pod tímto pojmem vybaví. Každopádně myslím, že aktuálně není Česká republika prioritním cílem mezinárodních teroristů. Na druhou stranu tu v posledních desetiletích bylo několik indicií o tom, že k větším útokům by mohlo dojít.
S ohledem na to, co se děje za našimi hranicemi musí být i český bezpečnostní systém ve stavu bdělosti. Nemyslím si ale, že jde o nějakou akutní hrozbu. Nicméně vzhledem k tomu, že za různými útoky často stojí jedinci bez širších vazeb na organizované struktury, tak je hrozba nevypočitatelná a je třeba být připraven.
Pozor na teroristy, kteří jsou v Česku na léčení, varuje ve výroční zprávě NCOZ |
Lidovky.cz: Národní centrála proti organizovanému zločinu nedávno upozornila na riziko útoků takzvaných osamělých vlků, co se vrací z Blízkého východu.
Přesně tak. To je právě to, co říkám. Česká republika sice není prioritním cílem migrantů z Blízkého východu a není v centru zájmu globálního terorismu, protože zkrátka, když se něco stane v Paříži nebo Berlíně, tak to získá mnohem větší mediální pozornost. U nás jsou ale ohroženi třeba turisté. Například Prahu navštěvuje řada zahraničních turistů. Takže je v tuzemsku potřeba neustále chránit nejen české občany, ale i občany cizích států.
Lidovky.cz: Zmínil jste, že Česká republika není cílem migrantů. To mi připomíná výsledky nedávného výzkumu. Richard McAlexander, zkoumající vztah mezi migrací a terorismem v letech 1980 až 2004, dospěl k názoru, že v zemích, kde je více imigrantů, stoupá počet teroristických útoků, převážně jde ale o útoky ze strany pravicových extremistů. Byly by stejné výsledky platné i při výzkumu od roku 2004?
Myslím si, že by došlo k posunu. V databázi, ze které McAlexander vycházel, nebyly počítány útoky z vnějšku. Takže útoky pachatelů, kteří nebyli ze západoevropských států, nebral v potaz. Navíc se díval pouze na západní Evropu v jedné části výzkumu, ve druhé pak zkoumal speciálně Německo do roku 2015. Přičemž vlna velkých islamistických útoků v Evropě začíná roku 2004 v Evropě a 2016 v Německu. Islamistický terorismus v době, na kterou výzkum McAlexandera cílí, tak nebyl v Evropě až tolik silný. Ukazuje se, že za některými islamistickými útoky později, která tím pádem nejsou ve výzkumu zahrnuty, stáli lidé z druhé, respektive třetí přistěhovalecké generace.
Země EU loni překazily 16 útoků připravovaných islamisty, tvrdí Europol |
Lidovky.cz: I přesto podle výroční zprávy Europolu za rok 2018 neustále roste terorismus pravicových extremistů. Nemůže to souviset právě s rostoucí migrací v posledních letech?
Souvislost tam určitě je. V kontextu s migrační vlnou došlo k ještě většímu nástupu pravicově extremistického násilí neteroristického i teroristického rázu. Třeba nedávno byl v Německu odhalen pachatel, který zavraždil křesťanskodemokratického politika Waltera Lübckeho kvůli jeho promigrantským názorům. Vazba ultrapravicového extremismu na imigraci je zřetelná.
Lidovky.cz: Lze pozorovat nějaký vliv migrace i na levicový terorismus?
Spíše zprostředkovaně. Ne tolik na celkový terorismus páchaný lidmi z této části spektra, ale spíše na selektivní ultralevicové násilí proti krajní pravici. Došlo totiž k vzestupu některých pravicově populistických stran, což se pochopitelně militantní krajní levici nelíbí a útočí na pravicové politiky a objekty.
Lidovky.cz: Stále se bavíme o současné podobě terorismu, ale do jaké doby vlastně sahají kořeny terorismu jako takového?
Musíme rozlišovat, kdy se objevil pojem a kdy samotný jev. Určité kořeny lze najít už ve starověku, ale pojem se objevil až v souvislosti s děním po francouzské revoluci. V tomto kontextu je zajímavé, že slovo terorismus bylo zpočátku používáno pro represivní teror shora, od vlády. Činy měly zastrašit obyvatelstvo a udržet vládnoucí vrstvu u moci. Přičemž dnes jsou širší veřejností za terorismus považovány spíše útoky zdola za účelem oslabit vládní legitimitu a svrhnout systém. Na druhou stranu ale zastrašující poselství měly i represálie a brutální postupy takzvaného Islámského státu na jeho území.
Po útocích v Pákistánu zemřelo devět osob. K činům se přihlásil tamní Tálibán |
Lidovky.cz: Jedním z druhů provedení teroristického útoku je takzvaný sebevražedný terorismus, kdy a kde se poprvé rozšířila taktika sebevražedných útoků?
I zde je možné sledovat dlouhou historickou stopu. Někdy je za prvního sebevražedného teroristického atentátníka považován ruský anarchista Ignatij Griněvickij, který zavraždil v roce 1881 ruského cara Alexandra II. Dnes je sebevražedný terorismus spjatý hlavně s islamistickým terorismem. Je ale určitě zajímavé, že dříve ho používaly i neislamistické skupiny. Například Tamilští tygři na Srí Lance od konce 80. let dvacátého století. Již od počátku osmdesátých let se ale stal typickým pro islamistický terorismus, nejdříve hlavně na Blízkém východě. Zde si ho osvojila hnutí Hizballáh a Hamás a na něj napojené Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma. Později jej v globálním rámci praktikovaly Al-Káida i Islámský stát.
Lidovky.cz: Sebevražedný terorismus je často taktikou právě islamistů. Proč tomu tak je?
I když to není v uvozovkách vynález islámského terorismu, tak v uplynulých dekádách se u nich velmi rozmohl. Myslím si, že tam jsou dva hlavní důvody. Umožňuje totiž efektivní přiblížení k cíli a dosažení relativně velkých škod. A za druhé jde o propojení s mučednictvím. Sebeobětování se za věc, za kterou bojují. Takový morální apel na zbytek hnutí a muslimské populace. Třetí doplňující motiv může být finanční pomoc rodině, protože příbuzným atentátníků vyplácejí islamistické organizace nemalé částky v řádech tisíců dolarů.
Lidovky.cz: Jaký očekáváte vývoj ohledně terorismu do budoucna? Bude počet útoků spíše přibývat nebo klesat?
To je obtížné předvídat, ale myslím, že v Evropě vzhledem k protiopatřením a dílčímu neúspěchům militantního islamistického hnutí dojde k poklesu počtu útoků. Třeba letošní rok není v oblasti terorismu na starém kontinentu zatím tak silný jako ty předcházející. Podle mě bude pokračovat vlna ultrapravicového násilí vzhledem k migraci.
Nicméně myslím, že islamistické teroristické útoky rozhodně neustanou ve světě. Tam jsou propojené třeba i s guerillovým bojem, typickým příkladem je například hnutí Boko Haram na území západní Afriky. Možnou předzvěstí nového trendu můžou být letošní útoky na Srí Lance, kdy byli zasaženi západní turisté v zemi, kde se do té doby islamistický terorismus neobjevil. V Evropě se islamisté mohou výrazněji snažit o zneužívání antidiskriminačních norem tak, aby umlčeli kritiky islámu. Nevylučuji ani násilné masové nepokoje v západních zemích.
Lidovky.cz: Mohla by opět vyrůst podobná organizace jako Islámský stát ve svých nejlepších letech?
To je dobrá otázka. Nabízí se různé varianty, osobně se zatím výrazněji nepřikláním ani k jedné. Spekuluje se, že znovu by se dominantní role mohla chopit Al-Káida. Druhou možností je obnova Islámského státu, kdyby se výraznější teroristické iniciativy v západních zemích chopili navrátivší se bojovníci ze Sýrie a Iráku. Nebo by mohla vyrůst nějaká úplně jiná teroristická organizace na bázi části Muslimského bratrstva, které by se rozštěpilo na teroristickou a zdánlivě legálně působící větev.
