Rozpad ČeskoslovenskaSeriál Rozpad Československa k 30. výročí rozdělení republiky mapuje události před 30 lety a připomíná málo známá fakta. Autor seriálu, historik Jan Rychlík – mimochodem přímý účastník tehdejších vrcholných státoprávních jednání - nás provede bouřlivým obdobím začátku 90. let, jež vedlo k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.  |
Důsledky rozdělení Československa kompenzovala soustava smluv, jež sloužila k uspokojení znepokojené české i slovenské veřejnosti, zejména pak Slováků v České republice a Čechů na Slovensku. Ti si totiž oprávněně kladli otázky, jaké bude jejich postavení po rozdělení státu.
Devátého listopadu 1992 se v Židlochovicích obě republikové vlády dohodly na textu Smlouvy o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci a podepsaly dalších sedm společných dokumentů a dohod.
Celkem byly připraveny následující dohody: o celní unii, o měnové unii, o vymezení společných státních hranic, o úpravě režimu na společných hranicích, o opatřeních v oboru platnosti osobních dokladů, cestovních pasů a řidičských průkazů, o zrušení vízové povinnosti (dohoda umožňovala občanům obou republik překračovat česko-slovenskou hranici v kterémkoliv místě na základě občanských průkazů), o společném postupu v otázkách pobytu cizinců, o společném využívání informací a archivních zdrojů ministerstev vnitra, o spolupráci v oblasti komunikací a šifrové služby, o sociálním zabezpečení, o svobodném zaměstnávání občanů druhé smluvní strany (bez potřeby mít pracovní povolení), o právní pomoci v občanských a trestních věcech, o spolupráci v oblasti životního prostředí, o spolupráci v oblasti vzdělávání a o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání.
