Rozpad ČeskoslovenskaSeriál Rozpad Československa k 30. výročí rozdělení republiky mapuje události před 30 lety a připomíná málo známá fakta. Autor seriálu, historik Jan Rychlík – mimochodem přímý účastník tehdejších vrcholných státoprávních jednání - nás provede bouřlivým obdobím začátku 90. let, jež vedlo k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.  |
Svrchovaný stát získává zároveň právo mezinárodně se zavazovat a vstupovat do závazků s jinými státy. Skutečná svrchovanost je tedy možná jen u samostatného státu.
Může se však stát, že formálně nezávislý stát není ve skutečnosti svrchovaný, protože jeho vnitřní či zahraniční politika je ovlivňována jiným, silnějším státem pomocí vnucených smluv: takováto situace existovala např. u válečného slovenského státu, jehož svrchovanost byla ve skutečnosti omezena Německem, nebo u komunistického Československa, kde ji omezoval SSSR.
Už vznik čs. federace v roce 1968 vycházel z filozoficko-právní konstrukce o dvou svrchovaných republikách, které dobrovolně delegovaly část svých pravomocí společné federaci. Suverenita ve federaci byla dělená – náležela částečně republikám a částečně federaci. Republikám ale teoreticky zůstalo právo pravomoci federaci odebrat a stát se znovu zcela suverénními státy, tj. získat suverenitu úplnou. Jinak řečeno: i po dobu existence federace měly republiky jakousi „latentní“ svrchovanost, kterou mohly přeměnit ve svrchovanost efektivní vystoupením z federace.
