130 let

Americký prezident Joe Biden. | foto: Reuters

Byla to genocida, označil Biden zločiny Osmanské říše na Arménech. Turecký prezident Erdogan to odmítá

Svět
  •   7:05aktualizováno  20:47
Washington - Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety. Informovala o tom agentura AP. Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko.

Arménii drtí politická krize, ve hře je nová ústava nebo poloprezidentská vláda

Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem se svým záměrem vydat prohlášení o genocidě ho obeznámil. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami. Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá a nepotřebuje od nikoho poučování o svých dějinách.

„Americký lid ctí všechny Armény, kteří přišli o život v genocidě, která začala na den přesně před 106 lety,“ uvádí se v Bidenově prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. USA podle prezidenta cítí závazek zabránit opakování podobných zvěrstev. Arménský národ podle něj přežil díky síle a odolnosti, ale nikdy nezapomněl na své tragické dějiny. „Ctíme vaše dějiny. Vidíme tu bolest. Potvrzujeme dějiny. Nečiníme tak proto, abychom někoho vinili, ale abychom zajistili, že se to, co se stalo, nikdy nebude opakovat,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Americký prezident Joe Biden.
Turecký prezident Erdogan při projevu v parlamentu 19. 2. 2020. Zdůraznil, že...

Ankara k prohlášení z Washingtonu okamžitě zaujala příkře odmítavé stanovisko. „Nepotřebujeme, aby nás kdokoli poučoval o čemkoli z našich dějin. Politický oportunismus je největší zrada míru a spravedlnosti,“ uvedl na twitteru turecký ministr zahraničí Çavuşoglu. „Zcela odmítáme toto prohlášení založené toliko na populismu,“ dodal. „Toto prohlášení USA, které které překrucuje historické skutečnosti, vědomí tureckého lidu nikdy nepřijme a otevře to hlubokou ránu, která podrývá naši vzájemnou důvěru a přátelství,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí. Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin pak Bidenovi poradil, aby se podíval na minulost a přítomnost své vlastní země.

Slova amerického prezidenta naopak uvítala Arménie. „Arménský národ a všichni Arméni světa přijali vaše poselství s velkým nadšením,“ uvedl ve svém prohlášení arménský premiér Nikol Pašinjan. Podle něj jde o „mohutný krok na cestě pravdy a historické spravedlnosti“ a „nedocenitelnou podporu pro potomky obětí genocidy“.

Počet obětí masakrů se odhaduje až na 1,5 milionu. Turecko jako nástupce Osmanské říše debaty o genocidě odmítá a tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy. Biden svým prohlášením dodržel slib, který učinil v prezidentské kampani přesně před rokem na den připomínky genocidy Arménů v Osmanské říši. Část světa uznává, že události z let 1915 až 1923 byly součástí úsilí o vyhlazení Arménů. Kromě politiků v Arménii si v sobotu vyvražďování Arménů připomněl například i francouzský prezident Emmanuel Macron.

‚Cílem je uctít oběti a ne dávat někomu vinu‘

Nejmenovaný vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle agentury Reuters řekl, že Washington považuje Ankaru i nadále za důležitého spojence v NATO a že Biden v pátečním telefonátu Erdoganovi navrhl osobní setkání na červnovém summitu NATO.

Genocidu Arménů osmanským Turkům připisuje kromě mnohých historiků více než dvacítka zemí. Vláda Spojených států až dosud takovéto oficiální stanovisko nevydala, Kongres nicméně v roce 2019 schválil výzvu, aby se uznání genocidy stalo formální součástí americké zahraniční politiky. Symbolické prohlášení Biden učinil v den, kdy podle historiků uplynulo 106 let od začátku přibližně ročního teroru páchaného na Arménech na území dnešního Turecka.

Za genocidu tehdejší události označil v loňském usnesení český Senát, ve stejném duchu se dříve vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.

Vraždění Arménů v osmanské říši si vyžádalo až 1,5 milionu obětí

  • Masové vyvražďování Arménů v Osmanské říši, pro které se podle většiny historiků vžil název arménská genocida, si v letech 1915 až 1923 vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Turecko pojem genocida odmítá a tvrdí, že obětí bylo 300.000 až 500.000 a že se jednalo o represe v kontextu války. Turecko se také brání tím, že zločin se udál za Osmanské říše, tedy před vznikem Turecké republiky. Ankara zásadně odmítá termín "genocida Arménů", kterou naopak oficiálně uznalo na různých úrovních asi přes 30 zemí světa a také například EU.
  • V roce 2019 masakry za genocidu označil v rezoluci americký Kongres, což zkomplikovalo vztahy mezi Washingtonem a Ankarou. Senát ji ale schválil až v prosinci 2019 po obstrukcích republikánských spojenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého bylo chybou snažit se prosazovat rezoluci krátce po summitu Severoatlantické aliance, k níž patří i Turecko. Trump v roce 2017 řekl, že vyvražďování Arménů bylo "temnou kapitolou" dějin, která se již nesmí opakovat. Slovo genocida ale nevyslovil.
  • Trumpův předchůdce Barack Obama v předvolební kampani uznání masakrů za genocidu slíbil, ale nikdy tak neučinil. Biden se tak stal prvním americkým prezidentem, který systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše během první světové války, formálně uznal za genocidu.
  • Loni ve svém stanovisku odsoudil genocidu (společně se zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války) český Senát, který přijal obsahově stejné usnesení jako Sněmovna v roce 2017. Poslanci tehdy odsoudili genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu. Ministerstvo zahraničí na turecké protesty tehdy uvedlo, že tato hodnocení nejsou právně závazná. Za genocidu označil masakry několikrát také český prezident Miloš Zeman.
  • Turecko sice uznalo v roce 1991 nezávislost Arménie, ale nenavázalo s ní diplomatické vztahy a hranice mezi oběma zeměmi jsou uzavřeny. Vztahy mezi Arménií a Tureckem jsou napjaté také kvůli válce v Náhorním Karabachu. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Turecko v konfliktu morálně podporovalo turkojazyčné Ázerbájdžán, který loni za turecké podpory svedl vítěznou šestitýdenní válku s Arménií o Náhorní Karabach, ve které získal trojici regionů, které do té doby byly v rukou karabašských Arménů.
  • První "moderní" genocidu 20. století, která začala zatčením stovek Arménů osmanskými úřady v dubnu 1915, nepřežily podle arménských údajů dvě třetiny z více než dvoumilionové arménské komunity žijící tehdy v Osmanské říši. Turecko sice uznává, že při vojenských operacích zemřelo až půl milionu Arménů, tvrdí ale, že se jednalo o výsledek chaosu vyvolaného boji. Jednalo se prý o deportace z frontových oblastí, a pokud došlo k úmrtím, byl to důsledek válečných útrap a jednotlivých excesů.
  • Podle Ankary také Arméni provokovali tím, že sami vraždili turecké obyvatelstvo a zrazovali svůj stát spoluprací s ruskými vojsky, jež byla válečným nepřítelem Osmanské říše. Už dobová svědectví ale hovořila o cíleném masakru na základě národnosti.
  • Masakry nepřišly znenadání, byly výsledkem mnoha okolností. Počátek první světové války zastihl západní oblast historické Arménie pod Osmanskou říší, východní část, která dříve patřila Persii, byla připojena k Rusku. Navíc Turecko ztratilo po balkánských válkách v letech 1912 až 1913 většinu evropského území a křesťanští Arméni se stali nepohodlnou menšinou. Arménská území stála také v cestě k muslimskému a turkojazyčnému Ázerbájdžánu, který představoval "odrazový můstek" do Asie.
  • V říjnu 1914 vstoupilo Turecko do války na straně německo-rakouského bloku a hned utrpělo porážku od Ruska. Odpovědnost byla svalena na Armény. Součástí ruských legií byly totiž i arménské oddíly, ty však většinou pocházely z Ruskem ovládané části Arménie.
  • Systematický plán na vyhlazení arménského národa se začal naplňovat nejspíš už na přelomu let 1914 až 1915 na schůzích nejužšího vedení vládnoucí mladoturecké organizace Jednota a pokrok (Ittihad ve terakki), ve které měl hlavní slovo takzvaný mladoturecký triumvirát: ministr vnitra Mehmet Talaat, ministr války Ismail Enver a ministr válečného loďstva Ahmed Cemal. Nicméně podle historiků neexistuje žádný dokument, který by v tomto směru představoval nezpochybnitelný důkaz.
  • Počátkem roku 1915 byli arménští vojáci sloužící v turecké armádě odzbrojeni a zlikvidováni, poté přišla na řadu arménská elita. V noci na 24. dubna 1915 (tento den je označován jako rudá neděle) bylo uvězněno na 250 arménských intelektuálů a obchodníků v tehdejší metropoli říše Cařihradu (dnes Istanbulu). Pak byli zatčeni Arméni i v dalších oblastech Osmanské říše, celkový počet zadržených se odhaduje na 2340. Většina z nich byla později zavražděna.
  • Na jaře 1915 byl též vydán rozkaz o "přesídlení" arménské menšiny do pouštních oblastí Mezopotámie a Sýrie. Při odchodu z vesnic byli muži často odvedeni stranou a zabiti, ostatní se pak vydali na cestu do sběrných táborů, kterou jen málokdo přežil. Přepady, vraždění a znásilňování byly téměř na denním pořádku.
  • Rozkazu k deportacím se vzepřeli pouze obyvatelé několika vesnic na úpatí Mojžíšovy hory Musa Daghu (v arménštině Musa Ler) v oblasti syrské Antiochie. Odpor trval 53 dní a povstalce zachránily spojenecké lodě plující v té době ve Středozemním moři. O hrdinství hrstky vesničanů pojednává i román Čtyřicet dní Musa Daghu pražského německojazyčného spisovatele Franze Werfela.
  • Vyhánění a vraždění Arménů pokračovalo až do konce první světové války v roce 1918 a poté, po asi ročním klidu, bylo obnoveno v letech 1920 až 1923, kdy již v zemi vládli nacionalisté. Počet obětí se odhaduje na 1,5 milionu. Zachránit se stačilo zhruba 600.000 Arménů, a to nejčastěji útěkem za hranice země (především do Ruska). Pochody smrti přežily desetitisíce lidí, několik tisíc dětí bylo islamizováno.
  • Přímým důsledkem genocidy byl vznik arménské diaspory po celém světě. Nyní žije ve světě na 11 milionů Arménů, z nichž přes tři miliony v Arménii a přes sedm milionů jinde (nejvíce v Rusku, USA a Francii). Podle UNESCO bylo navíc po roce 1923 zcela zničeno přes 900 historických arménských památek na východě nynějšího Turecka.
  • V době masakrů však svět nedokázal rázně zakročit, a tak část Arménů vzala později spravedlnost do svých rukou; několik vysokých činitelů tureckého režimu bylo ve 20. letech 20. století zavražděno. Také v letech 1970 až 1980 Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie zavraždila na 30 tureckých diplomatů, což měla být podle tohoto hnutí pomsta za genocidu.
Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás