Čína nesdílí naše hodnoty, prohlásil Stoltenberg po setkání s Bidenem. NATO podpořilo americkou politiku vůči Rusku |
Celkem 599 pro, 30 proti, 58 se zdrželo. Výsledek hlasování, kterým Evropský parlament koncem května zmrazil pokračování ratifikace investiční dohody s Čínou, jejíž úvodní podobu se podařilo dojednat loni na konci roku.
Návrh investiční dohody budil od počátku kontroverze. Její zastánci jsou přesvědčeni, že usnadní a zrovnoprávní přístup firem ze zemí EU na čínský trh, naopak kritici označují dohodu za vítězství Číny a strategickou chybu Unie.
Sedm let u jednacího stolu
Diskuse ohledně dohody trvaly téměř sedm let. Těsně před koncem loňského roku byla dojednána úvodní smlouva. Evropský parlament teď pokračování ratifikace zmrazil. Jaký bude další osud dohody, lze dle europoslankyně Dity Charanzové (za ANO) jen těžko odhadovat. „Dohoda čeká na schválení Evropským parlamentem, ale k tomu má dle mého skutečně daleko. My jsme totiž v usnesení mimo jiné jasně řekli, že pokud nebudou zrušeny čínské sankce vůči evropským představitelům a unijním subjektům, není prostor k finální ratifikaci dohody,“ konstatovala Dita Charanzová.
Osud dohody ovlivnila roztržka, která odstartovala v březnu, kdy Unie uvalila represivní opatření vůči osobám odpovědným za potlačování lidských práv etnických menšin v Sin-ťiangu. Čínská odveta následovala téměř okamžitě. Peking uvalil sankce na deset jednotlivců a čtyři unijní subjekty, které prý poškozují svrchovanost a zájmy Číny a zlomyslně šíří lži a dezinformace.
„Rozhodnutí Číny přijmout protiopatření je legitimní reakcí na jednostranné sankce a konfrontaci EU,“ komentoval situaci mluvčí čínské mise v EU pro agenturu Bloomberg a dodal: „Investiční dohoda mezi Čínou a EU je vyváženou dohodou, z níž mají prospěch obě strany. Není to dárek, který dává jedna strana druhé.“
Europoslankyně Dita Charanzová říká, že vzájemné vztahy Unie s Čínou citelně ochladly. „V květnovém usnesení parlamentu jsme znovu připomněli porušování lidských práv v Číně, respektive v Sin-ťiangu, s tím, že pokud nedojde k nápravě, měli bychom zvážit další cílené sankce vůči ČLR,“ říká europoslankyně. Dodává, že Evropský parlament též nabádá k pokračování vyjednávání bilaterální dohody mezi EU a Tchaj-wanem. „A to je z pohledu Pekingu určitě také velmi citlivé místo,“ dodává Charanzová.
Obchodní komora Evropské unie v Číně v tiskovém prohlášení uvedla, že roky podporovala jednání o investiční smlouvě a „byla velmi potěšena, že obě strany dospěly k politické dohodě v prosinci 2020“, píše se v prohlášení. Toho, že došlo k zmrazení ratifikace, komora lituje. „Po sedmi letech jednání se zdá, že k ratifikaci dohody budeme potřebovat dalších sedm let,“ míní Joerg Wuttke, prezident komory, a dodává: „Mezitím může Čína prokázat dobrou vůli jednostranným plněním svých závazků a dalším prosazováním svých reforem a otevíráním agendy, která je v každém případě v jejím nejlepším zájmu.“
Sex, nevhodné celebrity i doba před komunismem. Čína cenzuruje filmy i seriály |
Evropské firmy by měly díky dohodě získat povolení působit v Číně v odvětvích, jako jsou elektromobily, soukromé nemocnice, reality, reklama, námořní doprava, telekomunikační cloudové služby, systém rezervací letenek a pozemní odbavení. Některé požadavky, že firmy musejí fungovat v rámci společného podniku s čínským partnerem, budou zrušeny. Čína zakáže i nucený transfer technologií zahraničních firem. Slíbila také, že bude transparentnější u dotací a zakáže státním podnikům diskriminaci zahraničních investorů.
Dle ministerstva obchodu a průmyslu (MPO) jde o nejambicióznější dohodu, jakou Čína kdy se třetí zemí uzavřela. „Z těchto výhod budou moci díky našemu členství v EU těžit i české společnosti, které v Číně působí či o vstupu na tento perspektivní trh uvažují,“ uvedl již dříve mluvčí MPO Marek Vošahlík. Týkalo by se to třeba Škody Auto, pro niž je Čína největším trhem, výrobce zdravotnických lůžek Linet, koupelnového vybavení Ravak, Škody Transportation, Aircraft Industries a mnoha dalších.
„Strategická chyba“
To, že schvalování investiční dohody nebude jednoduché, naznačovaly hlasy, které zaznívaly hned po prosincovém předjednání úvodní verze. K nejostřejším kritikům patřil Reinhard Bütikofer, předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou. Ten označil dohodu za „strategickou chybu“.
Mikko Huotari, ředitel berlínského think tanku Mercator Institute for China Studies, konstatoval, že smlouva je „nejdůležitějším pokusem EU o vyvážení hospodářských vztahů s Čínou“. Dle něj EU vystupovala jako tvrdý vyjednavač a Čína učinila selektivní ústupky, jež jsou ale v jejím dlouhodobém zájmu. Dohoda prý skutečně slibuje evropským aktérům zlepšení v mnoha ohledech. Na druhé straně Čína měla co slavit, neboť je pro ni dohoda symbolem politického vítězství, které demonstruje, že se podílí na globalizaci s hlavními mezinárodními partnery.
