Upozornil mě na něj komentář politologa Josefa Mlejnka na stanici ČRo Plus. Jde o film historický, titulní postava Gareth Jones skutečně žil. Jako novinář přivezl z Ruska do Evropy informace o hladomoru z let 1932/1933. Svět ale nechtěl tyto zprávy vnímat.
Připomeňme třebas tu známou předscénu z Osvobozeného divadla, ve které Voskovec s Werichem duchaplně ironizovali nafouklá bříška dětí umírajících hladem. Kolik jich tenkrát umřelo, není spočítáno, odhady jdou od tří milionů nahoru. Svět, zvláště pak ten intelektuální, víc než Jonesovi věřil moskevskému zpravodaji New York Times Walteru Durantymu, který nadšeně referoval o úspěších Sovětského svazu.
