Ne ze všech návštěv psychiatrů – jejichž počty se po první covidové vlně zvýšily – se rekrutovali trvalí pacienti. Stejně tak ne všechny z oněch návštěv pramenily z reálného následku karantény (ukončení podnikání, smrt v rodině…), mnohé byly počátkem obtíží z nejistoty.
Často za ni mohou mylné informace. „Kdo si neumí, nechce, či nemůže zprávy ověřovat, třídit a nechá se ovlivňovat i nesmysly, které šíří sociální sítě, je adept pro psychologa,“ tvrdí sociolog Petr Freiman s dovětkem: „Netýká se to pouze důvěřivých či méně vzdělaných.“
Stop polovičatostem a fámám!
Jednu chvíli se šířila dezinformace, že jsou pozastavena speciální vyšetření. „Pokud pacienti mají zdravotní problémy a jejich stav je nutno došetřit, samozřejmě je posíláme na specializovaná vyšetření,“ upřesňuje profesor MUDr. Miroslav Souček, přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
„Nikdo si asi netroufne pacienta neposlat na koronarografii, má-li bolest na hrudníku, či na kolonoskopii, pokud má krev ve stolici, a tak dále. Jinými slovy, pacienty posíláme na kardiologii, diabetologii, nefrologii a další specializovaná vyšetření,“ vysvětluje profesor Souček s douškou, že nezaznamenal, že by se tomu kvůli covidu-19 pacienti bránili.
Covid zmrazil léčbu nespavosti. Bez ní ale pacientům hrozí infarkt, deprese či demence |
Podobný šum dostihl i rehabilitace. Ty zdravotní (prováděné ve státních i nestátních zdravotních zařízeních) omezeny nijak nebyly, došlo však k uzavření provozoven poskytujících specifické masáže. „Naše zdravotnické zařízení poskytující komplexní služby v oblasti fyzioterapie a relaxačních technik stále pracuje,“ říká Mgr. Monika Házová, vedoucí RestArt studia v Praze 4. Klientů zde neubývá, spíše přibývá a též se mění jejich trable.
„Home office přináší potíže hlavně v oblasti bederní i krční páteře, a to kvůli absenci aktivního pohybu nebo zdlouhavému sezení. Komplikace vznikají i proto, že lidé doma nemají kvalitní kancelářské vybavení odpovídající zdravému sezení. Především židle,“ přibližuje Mgr. Házová. Nápor klientů, přicházejících proto, že jim byla odsunuta ortopedická operace a oni potřebují speciální rehabilitací udržovat stávající stav i tlumit bolest, zatím nepozoruje.
Ani internisté u těchto „odkladů“ nevnímají zvýšenou poptávku po lécích na bolest. „Spíše než léky na bolest jsou dnes vyžadovány léky na zklidnění či spánek. Každopádně tito lidé mají možnost návštěvy u nás, ale oni spíše z logiky věci míří k ortopedům,“ zmiňuje „za internisty“ profesor Souček.
Prevenci pandemie neodřízla
Ordinace v běžných poliklinikách i ambulance v nemocnicích bohužel příliš prostoru na oddělování nemocných s různými chorobami neposkytují, proto se rychle uchytilo i obecné tvrzení: v nemocnici se člověk hned nakazí! „Riziko, že budu infikován v ambulanci, kam přicházím kvůli prevenci, je relativně malé. Jiná situace je na urgentních příjmech, kde může být výrazně vyšší,“ připouští kardiolog MUDr. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Deprese, úzkosti i nespavost. Koronavirus podle nové studie působí na duševní zdraví člověka |
Budiž. Zmíněná věta o okamžité nákaze se stala brzdou pro mnoho lidí před preventivní kontrolou. Šlo-li o zbytnou návštěvu či dentální hygienu, je na místě úsměv, ale… Dlužno dodat, že stoupl počet infarktů, neboť dotyční k prevenci či po drobné srdeční příhodě k lékaři nešli.
Kardiovaskulární pacienti jsou v hledáčku pozornosti lékařů na prvním místě. Nejsou ale zcela předsunutí. „Jakkoliv jsou kardiovaskulární onemocnění významná, nelze pacienty s KVO prioritizovat. Teď, v době pandemie covidu, představují významné riziko těžší obezita, diabetes melitus, ale i onemocnění plic a ledvin. Těžko někoho předsunovat,“ objasňuje holý fakt prof. MUDr. Richard Češka z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolizmu 1. LF UK v Praze. Prevence tak byla – a občas zůstala – v této medicínské oblasti podceněna, pacienti zanedbávají kontrolu rizikových faktorů.
Infarktů plné hrsti
„Závažnější je, že mnohdy lidé podcení i typické příznaky infarktu myokardu či cévní mozkové příhody,“ zvedá profesor Češka varovný prst.
Nedávno byla publikována data, která ukazují, že se během předchozích vln snížil počet hospitalizací pro infarkt myokardu o zhruba čtyřicet procent, v jistých regionech o víc než sedmdesát. „Stalo se tak proto, že se lidé báli jet do nemocnice a ti, kteří nakonec dojeli, dojeli se zpožděním!“ varuje profesor Češka. „Další zdržení (data z Hongkongu) přineslo prioritní pátrání po infekci covid-19 na příjmových odděleních nemocnic. Přitom víme, že čas a rychlé ošetření rozhodují.“
