130 let

Obrázek znázorňující čínského prezidenta Si Ťin-pchinga jako koronavirus visí nad hlavou člena pořádkové policie v Hongkongu, která se shromáždila, aby přerušila protivládní protest občanů v nákupním centru. Oficiálním důvodem zásahu je obava ze šíření nákazy. | foto: Reuters

Doporučujeme

Čína během epidemie využívala důmyslnou cenzuru, ukazují dokumenty. Do boje povolala i statisícovou kyberarmádu

Svět
  •   13:56
Peking/Praha - Čínská vláda zásadním způsobem zasahuje do online prostoru. Oficiální dokumenty odhalily intenzivní cenzuru na počátku koronavirové pandemie. Peking kontroluje weby i uživatele, nadto zaměstnává masy občanů na tvorbu obsahu. Úsilí je podle expertů obrovské.

Co věděla Čína na začátku pandemie, ale odmítla to sdělit? Důvěrné dokumenty odtajnily zásadní informace

Analýzu uniklých čínských spisů publikoval americký deník The New York Times ve spolupráci s neziskovou organizací ProPublica. Dokumenty obsahují více než 3 200 příkazů a 1 800 zpráv od internetových dozorců z vládní organizace Cyberspace Administration (CAC). Informace odtajnila hackerská skupina C.C.P. Unmasked, následně byly verifikovány analytiky. Nařízení se datují od počátku ledna až do konce března.

Čínský lékař z Wu-chanu Li Wen-liang, který první upozornil na hrozbu nového...
Lidé ve Wu-chanu v Číně.

Wuchanský lékař Li Wen-liang byl jedním z prvních, kdo upozornil na nový virus. Svoje objevy sdílel na čínských sociálních sítích. Úřady ho obviňovaly z šíření dezinformací a byl donucen s činností přestat. Wen-liang nakonec nemoci, před kterou varoval, 7. února podlehl.

Po smrti lékaře se na sociálních sítích rozpoutala bouře. Uživatelé usilovně rozesílali informace o jeho smrti a novém viru, který se šíří Čínou. Peking svoje působení na internetu zintenzivnil. Vedení platforem muselo postupně odstraňovat lékařovo jméno a učinit ho nedohledatelným. Analytici uvádějí, že příběh wuchanského doktora, je pouze střípkem mozaiky.

Vedení země podle odtajněných dokumentů vydávalo přímá nařízení v souvislosti s pandemií. „Neužívejte notifikace, nesdílejte komentáře, nepodněcujte spekulace,“ píší pekingské špičky v jednom z příkazů šéfům sociálních sítí. „Bezpečně kontrolujte obsah online diskuzí, nevytvářejte hashtagy, odstraňujte témata v trendech, přísně kontrolujte škodlivé informace,“ nařizuje vláda. Od března dokonce Peking aplikuje na provozovatele webů systém bodování podle toho, zda zveřejňují „legální“ obsah v souvislosti s nemocí covid-19.

‚Koronavirus nevznikl ve Wu-chanu.‘ Čína se snaží pozměnit příběh o původu covidu, prý může pocházet i z Česka

V dokumentu se dále píše, že čínské úřady v únoru povolaly statisícovou kyberarmádu, která měla za úkol zakládat anonymní účty k šíření propagandy. Do zbraně vládní zmocněnci povolali úředníky, nízkopříjmové pracovníky, ale i učitele a studenty. Všem poskytli zvláštní školení, při kterých je naučili ovládat speciální cenzurní softwary.

Komunistická strana se cenzurou netají. Interní stanovy však ukázaly, jak obrovské úsilí Peking vynakládá. „Nejde pouze o to, že něco odstraňují,“ říká Xiao Qiang výzkumník z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Vláda má mocný aparát na vytvoření narativu a jeho šíření v obrovské míře,“ upozorňuje Qiang. „Žádná země toto nemá,“ dodává profesor pro NY Times.

Autor: Vojtěch Svěrák
  • Vybrali jsme pro Vás