Přední představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se zatím nechce vrátit do Běloruska, v budoucnu ale ano. Chce být zástupkyní státu na mezinárodním poli a žádat o podporu, což by v případě návratu nemohla. „Jakmile přejedu hranici, okamžitě se dostanu do vězení,“ řekla na dnešní tiskové konferenci po jednání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími zástupci horní komory.
  |
„V tuto chvíli myslím, že nemá smysl se obětovat tomuto režimu, a připravit se o možnost mluvit jménem Bělorusů. Vyzývat a žádat o podporu. Proto až mě budou potřebovat v Bělorusku víc než v zahraničí, tak se vrátím,“ poznamenala Cichanouská.
Režimem běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je trestně stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko zařadilo Cichanouskou mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.
Kreml podle Cichanouské nadále Lukašenkův režim podporuje, ač ne tak aktivně jako dříve. Podle lídryně běloruské opozice je nutné s Ruskem jednat a snažit se udržovat vztahy mezi zeměmi. „Je třeba mluvit se všemi. Nebojujeme proti Kremlu, nebojujeme proti dalšímu subjektu, bojujeme proti režimu,“ řekla.
Připomněla také událost z 23. května, kdy běloruské bezpečnostní složky zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho partnerku Sofii Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Vždy jsme cítili hrozbu, že každý může být unesen, ale po tomto neskutečném cynickém případu s letadlem chápeme, že běloruský režim se nezastaví před žádnou překážkou,“ poznamenala Cichanouská.
Reakce Evropské unie byla podle Cichanouské silná a přiměřená. Prezidenti a premiéři zemí EU se shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech nedávného bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a zároveň vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU.
„Doufáme, že bude přijat další balík sankcí. Uvidíme, kdo bude na sankčním seznamu, zda zahrne i podniky, organizace. Pak budeme moct nějak vyhodnotit reakci evropského společenství,“ dodala.
Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi. Podle oficiálních výsledků získala 10,1 procenta hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než Lukašenko, který oficiálně vyhrál. Výsledky voleb neuznává řada států ani EU. Nedlouho po prezidentských volbách Cichanouská odjela do zahraničí, aby se vyhnula zatčení. Našla azyl v Litvě, navštívila Polsko a Německo, kde se sešla s předsedy vlád obou zemí.
Na prezidentský úřad kandidovala místo svého manžela, vězněného blogera Sjarheje Cichanouského. Co se týče komunikace s ním, je možná pouze prostřednictvím právníků, řekla. Avšak i takové schůzky se podle ní nahrávají.
Přitlačte na Lukašenka
Česko by mělo být podle vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské důsledné v postupu proti nezákonnému a teroristickému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Mělo by podpořit další sankce proti jeho činitelům i podnikům s ním spojeným. Lukašenkův režim v posledních týdnech stupňuje represe proti svým oponentům a je nutné ho zastavit a podpořit perzekvované, řekla Cichanouská na tiskové konferenci po jednání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), na jehož pozvání do ČR přijela.
Vystrčil označil vůdkyni běloruské opozice za skutečně zvolenou prezidentku Běloruska, o čemž svědčilo i její přijetí v horní komoře. Cichanouská loni v srpnových prezidentských volbách kandidovala proti Lukašenkovi, oficiálně získala jen zhruba desetinu hlasů. Mnozí se však domnívají, že ve skutečnosti dostala více hlasů než oficiálně vyhlášený vítěz Lukašenko. Výsledky voleb neuznává řada států ani Evropská unie.
Sankce vůči Lukašenkovu režimu, který Vystrčil označil za „zločinný“, musí být podle předsedy Senátu přijaty na co nejširší úrovni minimálně v rámci EU, aby byly účinné. Podle Cichanouské by se ČR měla zasadit také o vyloučení Běloruska z organizace Interpol a o mezinárodní pátrání po aktérech represí.
Cichanouská vybídla také k podpoře vězněných odpůrců Lukašenkova režimu například formou dopisů a e-mailů. Konkrétně zmínila například novináře Ramana Prataseviče, který byl zadržen 23. května se svou partnerkou Sofií Sapegaovou v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které s nimi a dalšími cestujícími mířilo z Atén do litevského Vilniusu. „Podle všeho byli zmláceni a donuceni doznat se k trestným činům, které nespáchali. Zdá se, že nikdo již nemá pochybnosti, že tento (Lukašenkův) režim je teroristický a musí být co nejdříve zastaven,“ uvedla Cichanouská.
Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Rusko zařadilo Cichanouskou mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.
